Medvěd plavý (Ursus arctos isabellinus)
Odchov medvěda plavého v Zoo Hluboká
Naše zoo je jediná u nás, která medvědy plavé (Ursus arctos isabellinus) chová a zároveň i jediná, která má v rámci celé Evropy zvířata schopná reprodukce. Mimo nás je mají například ještě i v Kyjevě, Petrohradu a v několika málo dalších zahradách, především na území evropské části bývalého SSSR. Všude jde ale o velmi stará zvířata, jednotlivé exempláře nebo o zvířata nejistého původu.
Pro tyto medvědy jsme měli v našem novém komplexu expozic „Nová setkání“ připraveny tři navzájem propojitelné vnitřní ubikace o ploše každá cca 6,5 m2. Z každého z nich mohou být puštěny do velkého expozičního výběhu o ploše cca 800 m2. Ten je koncipován jako„přírodní“. Zvířata se zde mohou pohybovat na přirozeném substrátu, je v něm vodopád, bazén, parkosy a také možnost umístění různých prvků enrichmentu, kterými se mohou zabavit. Navíc máme k dispozici v našem areálu mimo území zoo pro dočasné umístění jednoho medvěda tři navzájem propojené venkovní klece a jednu vnitřní ubikaci o celkové ploše 200 m2.
Při tvorbě krmné dávky pro tyto velmi vzácné medvědy jsme vycházeli jak z toho co žerou v přírodě, tak i z naší původní krmné dávky pro medvědy a z krmných dávek pro plavé medvědy v jiných, především postsovětských zoologických zahradách.
Medvědi plaví se v přírodě živí stejně jako ostatní hnědí medvědi především rostlinnou potravou. Ta tvoří v přírodě 95 až 99 % jejich jídelníčku. Tento poměr je ovlivňován roční dobou. Nejvyšší podíl živočišné složky je na jaře, v této době je nabídka rostlinné potravy v horách ještě velmi malá. Co se týká živočichů, jsou jeho nejčastější kořistí hlodavci, ale nepohrdne ani drobným hmyzem, mravenci nebo naopak velkými kopytníky a také mršinami. Rostlinnou složku tvoří především různé druhy travin, listí a další dostupné čerstvé zelené rostliny, včetně jejich částí pod zemí. V pozdním létě a na podzim se jeho strava obohacuje o ovoce a další dostupné plody.
V současné době krmná dávka pro tyto medvědy na jeden kus u nás je: denně tráva/seno a okus ad libitum, hlávkový salát/zelí 2-3 kg, mrkev 4-5 kg, jablka 4-5 kg, další sezónní zelenina/ovoce 2 kg a okurka 1 ks; 2x týdně ryba 1 ks; 1-2x týdně naklíčené obilí; 1x týdně maso 0,5 kg a hrst zophobasů. Na chuť a pro naši potřebu (nalákání, podávání léků) jim dáváme příležitostně jogurt, ořechy, rozinky, datle atd.
Medvědy plavé v naší zoo chováme od roku 2014, kdy jsme dovezli samce Altaje, ke kterému jsme o rok později dovezli dvě samičky, Gul a Zuchro. Po počátečních vztahových problémech mezi nimi vytvořili Altaj a Gul pár, který si velmi dobře rozuměl. Po prvním zimním spánku, který nebyl příliš silný, došlo hned brzy na jaře, 18.3.2016 k jejich prvnímu páření, které se od té doby během sezóny několikrát opakovalo. Předpokládali jsme březost samice a připravili se na případný porod. Samce jsme na zimu oddělili a umístili ho v našem areálu mimo zoo, z jednoho boxu jsme vytvořili uzavřenou „porodnici“ a před očekávaným porodem jsme natrvalo oddělili i Zuchro. Nemusím dodávat, že jsme dbali na to, aby byli medvědice v co největším klidu. I jejich zimování bylo v tomto roce intenzivnější. V případě nutnosti chodil do oddělené medvědí části pavilonu pouze jejich chovatel, na kterého byli zvyklí. Ostatní pracovníci zoo měli možnost vše sledovat jen na kamerách. Přes tato opatření došlo k tomu, že jsme 27.12. uviděli Gul jak žere své právě narozené mládě. Později se nám podařilo od ní vzít jen jeho velmi malou část, takže ani nemůžeme říct, jestli bylo živé a kolik jich vlastně bylo. Předpokládáme, že jen jedno. Poté, co jsme se přesvědčili, že je Gul po porodu v pořádku, jsme dali samice opět dohromady, ty se obě přestěhovali do porodního boxu a pokračovali spolu v zimování.
Začátkem března 2017 byly obě samice opět plně aktivní a my jsme jim 21.3. opět přivezli Altaje. Po krátkém seznamování jsme je pustili dohromady. Zuchro měla s Altajem problémy a vše skončilo tak, že jsme ji nakonec od něho trvale oddělili. S Gul to bylo úplně jiné. K prvnímu páření v tomto roce mezi ní a Altajem došlo 10.5. To se později několikrát opakovalo. Na porod jsme se připravovali stejně jako minulý rok, jen jsme všechna opatření realizovali dřív, aby měla Gul více času si na tato opatření zvyknout. Altaje jsme odvezli, Zuchro měla pro zimování k dispozici jednu vnitřní klec a Gul dvě, z toho z jedné byl vytvořen porodní box a v druhé jsme ji krmili. Vše vyvrcholilo v noci z 31.12.2017 na 1.1.2018, kdy Gul podruhé porodila.
Na Nový rok Gul zcela změnila chování, ležela na zádech v porodnici na hromadě dřevitky a soustředila se na něco, co jsme zatím neviděli. Své mládě neustále schovávala, jako kdyby věděla, že ji sledujeme pomocí kamer. Nám se přesto podařilo mládě poprvé uvidět hned první den. Druhý den jsme ho i slyšeli, takže jsme mohli kontrolovat, jestli pije. Vše probíhalo dobře, Gul se projevila jako dobrá máma. Teprve po deseti dnech poprvé vstala od mláděte, aby se vymočila na druhé straně boxu. Další, tedy jedenáctý den, poprvé přešla do vedlejší klece na žrádlo a pití. Vždy když odcházela, mládě důkladně zahrabala do dřevité vaty a neustále je i z druhé klece kontrolovala. 15.1. jsme na kameře zřetelně viděli, že má jen jedno mládě. Gul začala žrát, ale ještě ne každý den. Když nebylo mládě vidět, tak jsme ho při krmení slyšeli. 24.1. jsme poprvé viděli, jak si Gul vzala mládě na břicho a jak ho čistila.
15.2. se šel chovatel poprvé podívat ke Gul, byla v klidu, vzala si piškot a datle a mládě bylo samo v porodním boxu. O den později bylo mládě velmi aktivní, začalo lézt po celém boxu, poprvé bylo uklizeno blízké okolí mláděte, druhý „krmící“ box, chodba a klec Zuchro. Gul přitom kojila, pak se šla nažrat do uklizeného druhého boxu a znovu kojila, vše v klidu. 22.3. jsme poprvé pozorovali, že mládě vidí. Je třeba zdůraznit, že do oddělené části pro medvědy chodil stále jen jeden člověk, jejich chovatel.
Na začátku března už chodí mládě po celém druhém boxu a Gul pravidelně čeká na jídlo u misky. 14.3. byla poprvé oddělena od mláděte, oba medvědi byli v klidu. Další den byla Gul oddělena na půl hodiny, celou dobu žrala jak z misky, tak z ruky a po otevření šubru k mláděti ho šla v klidu nakrmit. Takto jsme ji začali oddělovat každý den, ale v případě že byla neklidná, jsme ji hned pouštěli zpátky. 16.3. přešla do vedlejšího boxu obě zvířata
a chovatel poprvé uklidil porodní box. 29.3. na chvíli vlezl i přímo k mláděti a to se na něj přišlo samo podívat. Gul byla trochu nervózní a tak byla puštěna zpátky. Vzala si s sebou maso, mládě ho očichávalo a s největší pravděpodobností i trochu sežralo. Začalo se přikrmovat.
Hned 5.4. ochutnalo jogurt a o den později ho snědlo celý. 7.4. se nenechali oddělit a mládě jedlo s mámou jablko, zophobase a na malé kousky nakrájené maso. Den na to
i masovou míchanici. 11.4. nás vlezlo k mláděti víc, bylo zváženo – 7,5 kg a očkováno proti vzteklině a leptospiróze. Očkovali jsme vlastně jen pro jistotu, protože medvědi jsou proti běžným nákazám, vyskytujících se u ostatních šelem, jen velmi málo vnímaví až rezistentní. Máma byla ve vedlejší kleci hodně rozčilená, ale hned nato, co byli k sobě puštěni zpátky, si vzali od chovatele jogurt a uklidnili se. 16.4. jsme mládě poprvé pustili ven. Oba brzy vylezli, Gul byla trochu nervózní, často stála na zadních a pozorovala okolí a mládě se jí neustále drželo. Pak začala propátrávat výběh a při tom došlo k situaci, které jsme se obávali, mládě spadlo do bazénu. Ze začátku zmatkovalo, ale nakonec plavalo a po několika neúspěšných pokusech vylezlo ven. Vypadalo to, že ze všech přihlížejících je nejklidnější Gul. S nadhledem jistila situaci. V dalších dnech, kdykoliv se sama koupala, chtělo mládě za ní. Zpočátku se mu v tom snažila zabránit, ale nakonec ho začala sama učit, jak se do bazénu dostat a jak se z něj vylézt. Stejně tak postupovala při dalších činnostech, například při krmení a ostatních běžných činnostech, potřebných k jeho životu.
