Zima pomalu ustupuje a poslední vytrvalé plody podzimu, které vydržely sněhové závěje i silné mrazy, začínají pozvolna opadávat, aby uvolnily místo květům. Jedná se o atraktivní opadavé i stálezelené rostliny náležející do botanického rodu skalník. V areálu Zoologické zahrady a botanického parku Ostrava roste několik kultivarů.

Cesty do exotických destinací s sebou mohou přinést kromě mnoha jiných zážitků i setkání s divokými zvířaty, která jsou nabízena jako placená atrakce pro pobavení cestovatelů. Turisté se tak pořízením fotografie s nimi často stávají nevědomými podporovateli ilegálního obchodu s mnohdy ohroženými druhy zvířat, která se do vlastnictví pouličních obchodníků dostávají upytlačením z volné přírody. Na tento nešvar nyní upozorňuje nová unikátní fotografie Záchranného programu Kukang. Tato organizace v rámci své kampaně I Am Not Your Toy! cílí proti takovémuto využívání outloňů a dalších divokých zvířat a jejich následné popularizaci na sociálních sítích a internetu.

e zoo v německém Karlsruhe přicestoval do Zoo Olomouc samec hrdličky sokorské, bezpochyby jeden
z nejvzácnějších živočišných druhů na planetě. Stal se tak historicky zcela prvním zástupcem svého
druhu v Zoo Olomouc, protože nikdy v minulosti tyto vzácné hrdličky zahrada nechovala. Ve volné
přírodě byla naposledy spatřena v roce 1972. Dnes žije posledních 81 jedinců v lidské péči. Nově příchozí
samec prozatím obývá voliéru v ptačím zázemí, kde se na něj můžete přijít podívat v rámci programu
Dopoledne ošetřovatelem.

Číst dál

Olomoucká zoo patří k nejúspěšnějším chovatelům oryxů jihoafrických v Evropě. Několik oryxů, kteří se
stali základem stáda, získala v 70. letech přímo z oblasti jejich přirozeného výskytu z Namibie, odkud je
spolu s množstvím dalších zvířat přivezl Ing. Josef Vágner. Během posledního období na zimovišti afrických zvířat přivítali ošetřovatelé na svět hned několik mláďat. „V předchozím roce jsme měli ve skupině mladého samce Malkina narozeného v Kolmardenu, který byl poměrně nesmělý a nevykazoval ani
žádné známky dominance, ani nepředváděl pářící rituály, které u dospělých samců bývají nápadné
a nepřehlédnutelné. Proto jsme vlastně ani nevěděli, jestli v této sezóně samice vůbec budou březí.
Malkin ale zřejmě přesně věděl, proč přicestoval do olomoucké zoo, ze které mimochodem pocházela
jeho babička, a dosáhl toho, že téměř všechny samice zabřezly, jen k tomu nedošlo u všech
synchronizovaně, ale splnění zadání si rozdělil na několik týdnů. Oryxe můžeme vypustit ze zimoviště
ven až ve chvíli, kdy je teplejší a stabilnější počasí, většinou se tak děje v květnu. Čím dříve je vypouštíme,
tím dříve samice venku zabřeznou, a tím dříve se pak na zimovišti narodí mláďata,“ uvádí zooložka
RNDr. Libuše Veselá. Olomoucká zahrada chová oryxe od roku 1973 a za celou dobu chovu zde došlo k 334 porodům.

Číst dál

Hnízdní sezóna orlosupů bradatých začíná už na podzim, kdy probíhají námluvy, stavba hnízda a páření. Vejce pak samice snáší na začátku zimy, takže inkubace probíhá v nejstudenější část roku. Ale právě chlad je pro správný vývoj orlosupích vajec zásadní. Tuto podmínku je třeba dodržet i v případě, že inkubace musí probíhat v líhni. Chovatelé proto vejce pravidelně chladí. V Zoo Ostrava tak letos inkubovali dvě vejce, navíc mládě jednoho páru odchovává druhý pár. Přirozený odchov rodiči případně pěstouny je podmínkou pro následné vypuštění mladých jedinců do přírody.

Číst dál

V zoologické zahradě se určovalo pohlaví pěti mláďat krokodýlů čelnatých (Osteolaemus tetraspis) vylíhnutých v září roku 2020. Při poslední kontrole ještě zdaleka nebylo nic jasné, protože do určitého věku krokodýla se penis od klitorisu dá rozpoznat jen stěží, pohlavnímu orgánu v té době se přezdívá kliteropenis. Mláďata však již výrazně povyrostla a naše šance na úspěch se zvýšily. „Tentokrát se k nám přidala i legenda české zoologie a teraristiky, emeritní ředitel Zoo Jihlava, pan Ing. Vladislav Jiroušek. Postačil rychlý pohmat v kloace krokodýlů a nyní už víme, že máme v zoo pět samců. Při odchytu jsme je změřili a zvážili. Délka se pohybuje mezi 91 a 103,5 cm, váha od 3 do 4,3 kg,“ uvádí kurátor plazů a ptáků MVDr. Jan Kirner. Otcem těchto odrostlejších mláďat byl samec, který pobýval v Zoo Olomouc 28 let. Potomky zplodil ještě před svým úhynem v roce 2020. Samice začala mláďata již vyhánět, proto je oddělená a pět krokodýlů zanedlouho zamíří do jiných zoo. Krokodýly čelnaté chováme od roku 1992.

Číst dál

Ve výběhu ovcí domácích valašek v ostravské zoologické zahradě se narodila první letošní jehňata. Zajímavostí je, že nejsou úplně bílá, jak je u tohoto plemene obvyklé, ale černostrakatá.

Číst dál

Zatímco čtyři předešlá mláďata se narodila ve světlé barvě, stejně jako je zbarvený jejich otec, toto mládě je barvy černé, po matce. „První dny po porodu si samice mládě schovávala a nebylo snadné ho vůbec zahlédnout. Aktuálně už je možné občas mládě i vidět. Narodilo se 15. 1. 2023,“ uvádí zooložka Ing. Jitka Vokurková. První samec gibona lara se v olomoucké zahradě zabydlel již v roce 1975, další se objevili v roce 1994 a postupně odchovali v naší zoo celkem 5 mláďat.

Číst dál

Dnes uhynula 36letá samice hrošíka liberijského Blanka. Dlouhodobě se léčila pro artrózní změny
pohybového aparátu. S přihlédnutím k vysokému stáří, bolestivosti, nemožnosti se postavit a jakkoliv
se dál pohybovat byla v dopoledních hodinách provedena eutanázie. „Blanka patřila ke koloritu
olomoucké zahrady drahně let. O mnoho let přežila i svého partnera, s nímž zplodila 7 mláďat. Za svůj
dlouhý život jich úspěšně odchovala 6. Její potíže už nebyly slučitelné s tím, aby vedla radostný život.
V posledních dnech se jí i krmení muselo podávat přímo k ní, jelikož pohyb se pro ni stal téměř nemožný.
Prodlužovat dobu umírání jsme nechtěli, proto jsme volili legitimní a humánní cestu eutanázie,“ uvádí
zooložka Ing. Jitka Vokurková. „Jednalo se o posledního jedince hrošíka liberijského, který byl v naší zoo.
Chov těchto zvířat bude aktuálně přerušen. Pavilon čeká s největší pravděpodobností v budoucnu
demolice, neboť dnes již neodpovídá standardům moderních chovatelských zařízení. Jelikož ale samice
pavilon s venkovním výběhem považovala za svůj domov, byl v jejím vysokém věku přesun nežádoucí.
O samici projevilo zájem Národní muzeum v Praze, kde se stane jeho exponátem,“ dodává ředitel Zoo
Olomouc Dr. Ing. Radomír Habáň. Olomoucká zoo se chovem hrošíků zabývala od roku 1987, kdy k nám
dorazila právě Blanka.

Číst dál

Prvním mládětem, které přišlo v Zoologické zahradě a botanickém parku Ostrava v novém roce na svět, je křepelka korunkatá. Mládě se vylíhlo 4. ledna 2023 jako jediné z početné snůšky – samice snesla 13 vajec, ale pouze tři byla oplozená. Dva zárodky uhynuly několik dní před líhnutím. Mládě je vitální, samo přijímá potravu a přibírá na váze.

Jelikož zvířata hodovala, roční útrata za nákup krmiva v roce 2022 činila 6.986.869 Kč. Náklady na denní spotřebu krmiva pak představovaly částku 19.142 Kč. Pro srovnání v roce 2021 byly částky tyto: 6.860.570 Kč a 18.796 Kč. A za co se utrácelo? Komu nejvíc chutná? Kdo je největší labužník?

Číst dál

To, že se na svět jako poslední přírůstek roku 2022 podíval gibon zlatolící, je mnohým známé. Kdo byl
ale tím prvním roku současného? Prvním mládětem roku 2023 se stal pakůň běloocasý. Dnes už víme,
že mládě narozené 7. 1. je samička, porod proběhl v pořádku bez komplikací, matka se o mládě dobře
stará. Mládě dostalo jméno Kameba. A pokud by někdo žádal překlad ze svahilštiny, tak nepochodí.
„Den po Třech králích jsem o jménu přemýšlel. Jelikož je Kameba téměř Tříkrálová a přejeme jí štěstí,
zdraví i dlouhá léta, vzešlo její jméno ze spojení prvních slabik Tří králů–Kašpara, Melichara a Baltazara,“
uvádí vedoucí zimoviště afrických zvířat Pavel Vidlář. „Tato impozantní zvířata mohou návštěvníci vidět
nově v letošní sezóně. Pohled na ně se jim naskytne z vyhlídky u velbloudů dvouhrbých a z vláčku, který
bude projíždět v této sezóně nově otevřenými dalšími etapami safari – Safari Austrálie a Arktida,“
dodává ředitel zoo Dr. Ing. Radomír Habáň.

Číst dál

Pokud se návštěvníci vypraví do olomoucké zoo, mohou si ve výběhu tygra ussurijského povšimnout zásadní změny. Místo jednoho tygra uvidí dva. Jedná se o chovný pár, který byl sestaven koncem roku 2013, kdy se dovezl k samici původem ze Zoo Novosibirsk samec z maďarské Zoo Sóstó. Po spojení se na jaře roku 2015 narodila dvě mláďata (samice), která na přelomu let 2016–2017 odcestovala do nových domovů (Dánsko a Švýcarsko). „Jelikož
jsme dostali od koordinátora povolení k odchovu a současně došlo k opravě sítí venkovního výběhu, nebránilo dnes už nic jejich spojení. Pobývají tedy ve společném výběhu, čeká se, až samice přijde do říje, oddělují se jen na krmení. Je na nich patrné, že jsou rádi, že jsou po dlouhé době spolu. A nám nezbývá než věřit, že se příští rok dočkáme koťat,“ uvádí Josef Drtil, zástupce vedoucího pavilonu šelem a mořských akvárií. „Tygry ussurijské
chová Zoo Olomouc od roku 1976. Od r. 1993 jsme členy EEP (Evropského záchovného programu). V rámci něj si zahrady mohou zvíře buď darovat, dlouhodobě zapůjčit, nebo vyměnit. Výběr zvířete určuje koordinátor, který s pomocí plemenné knihy dohlíží na to, aby se v jedné zoo při páření nepotkali pokrevně příbuzní jedinci. V Zoo Olomouc se doposud odchovalo 7 jedinců,“ dodává zooložka Ing. Jitka Vokurková. V přírodě žijí tygři coby ortodoxní samotáři. Výjimku však dělají v období páření. Nicméně po něm se samec vydává zpět do svého teritoria a péče o koťata připadá pouze samici.

Číst dál

Historicky nejvyšší počet narozených mláďat během jednoho roku za celou dobu existence Pavilonu netopýrů hlásí kaloni z ostrova Rodriguez. Celkem 16 mláďat různého věku mohou vidět i návštěvníci. „Samostatná mláďata už poletují volně. Některá s takovým nadšením ze života, že to kolikrát vypadá, že nevyberou zatáčku a dojde k bližšímu setkání s návštěvníky. Menší mláďata se drží prozatím matek, které o ně do jejich 2–3 měsíců věku pečují. A do toho běhají klokánci, se kterými je pojí poklidné soužití. Zkrátka a dobře, v Pavilonu netopýrů
je pořádně živo,“ uvádí zooložka Ing. Jitka Vokurková. Olomoucká zoo chová kaloně Rodriguezské od roku 1999. Narodilo se v ní prozatím celkem 205 jedinců. V pavilonu panuje obrácený světelný režim, což znamená, že se v něm přes den simuluje noc. Je to z toho důvodu, aby návštěvníci měli možnost spatřit kaloně aktivní. Večer se v pavilonu rozsvítí a kaloni se uchýlí k odpočinku.

Číst dál

To, že se zvířata v zoo nenudí, o tom svědčí dovádění celého Pavilonu Kalahari. Právě v něm se hrabáči a medojedi kapští včetně surikat zasloužili o pořádný rozruch. A co přesně ho způsobilo? Hra na schovávanou. „Surikatám jsme do zakoupené enrichmentové pomůcky, jejíž dno je zatížené pískem, aby se surikatám schované dobroty dobře dobývaly, dali červy. Hrabáčům jsme vyrobili dřevěný úkryt, do něhož se vyvrtalo několik děr, které bylo potřeba obrousit, aby si nezranili svůj dlouhý jazyk. Na pomyslném talíři se rovněž servírovali bezobratlí. Medojedy jsme překvapili krabicí a masem. Byla to radost,“ popisuje ošetřovatel Vojtěch Mašek.

Číst dál

10. 11. 2022 se devatenácti členná skupina kotulů veverovitých rozrostla o další přírůstek. „Mládě se po týdnu života jeví zdravě, ve skupině panuje klid, matka se o něj vzorně stará. Malý kotul tedy pije od matky, což je jeden z hlavních předpokladů úspěšného startu do života,“ dodává ošetřovatelka Hana Dostálová. Olomoucká zoo chová kotuly od roku 1993 a celkově se v ní narodilo 134 mláďat.

Číst dál

Prázdné ulity vodních plžů často slouží jako úkryt nejrůznějším živočichům. Asi nejznámější je skupina raků/krabů poustevníčků. V zadní části pavilonu Tanganika v Zoologické zahradě a botanickém parku Ostrava plave drobná rybka jménem pestřenec podobný, která se v ulitě nejen ráda skrývá, ale také vytírá. V současné době jsou v akváriu k vidění kromě dospělců i ulity plné mláďat. I proto si tento pestřenec vysloužil označení ryba „šnekáč“.

Číst dál