Filipíny mají z hlediska biodiverzity klíčové postavení. Nacházejí se totiž v ekoregionu Korálový trojúhelník, který je také nazýván „mořská Amazonie“, a vyznačují se vysokou mírou endemismu. Kvůli klimatické změně, nárůstu populace a destruktivním rybolovným metodám, zejména malých rybářů, je jejich biodiverzita v kritickém ohrožení. Vědci predikovali, že celosvětově může dojít k vyhubení volně žijících plodů moře v roce 2048. Čeští ochranáři v čele s ředitelem záchranného programu Kukang a pracovníkem Zoo Ostrava Františkem Příbrským, Tomášem Ouhelem z neziskové organizace Lestari a Zoo Liberec a s Lucií Čižmářovou z Kukang programu a Zoo Olomouc s jejich týmy, kteří se problematice intenzivně věnují, upozorňují na to, že tato katastrofa může na Filipínách nastat mnohem dříve. Spolu s neziskovou organizací Vesna Panglao Conservation se jim tam podařilo navázat spolupráci s národní námořní policií, se kterou v okolí ostrovů Bohol a Cebu podnikli několik úspěšných zátahů na menší rybáře využívající destruktivní techniky rybolovu, jako jsou jedy, výbušniny či vlečné sítě. Češi chtějí pomoci zlepšit přístup k ochraně biodiverzity na Filipínách, ale k větší zodpovědnosti vyzývají i turisty.
Číst dálNovinky
VYHUBENÍ MOŘSKÝCH RYB A ŽIVOČICHŮ HROZÍMNOHEM DŘÍVE
Podle českých ochranářů hrozí vyhubení mnoha druhů mořských ryb a živočichů na Filipínách dříve,
než vypočítali vědci. Filipíny mají z hlediska biodiverzity klíčové postavení. Nacházejí se
v ekoregionu Korálový trojúhelník, nazývaném „mořská Amazonie“, a vyznačují se vysokou mírou
endemismu. Kvůli klimatické změně, nárůstu populace a destruktivním rybolovným metodám,
zejména malých rybářů, je jejich biodiverzita v kritickém ohrožení. Vědci predikovali, že celosvětově
může dojít k vyhubení volně žijících plodů moře v roce 2048, ale čeští ochranáři František Příbrský,
Tomáš Ouhel a Lucie Čižmářová (terénní zooložka Zoo Olomouc) s jejich týmy upozorňují na to, že
tato katastrofa může nastat mnohem dříve. Celosvětově je každý rok ilegálně uloveno 11-26 tun
milionů ryb. „Ve spojení s neziskovou organizací Vesna Panglao Conservation se nám podařilo
navázat spolupráci s národní námořní policií, se kterou jsme v okolí ostrovů Bohol a Cebu podnikli
několik úspěšných zátahů na menší rybáře, kteří využívají nezákonné a devastující praktiky
v podobě jedů, výbušnin či vlečných sítí. Tyto postupy ničí celé korálové útesy, zabíjejí kompletní
rybí populace, včetně necílových druhů živočichů (by-catch), tedy vedlejší úlovky,“ uvádí
ochranáři.
V Zoo Ostrava začínají rozkvétat rododendrony
V Zoologické zahradě a botanickém parku Ostrava začínají postupně rozkvétat rododendrony a azalky. Ve stohektarovém areálu roste těchto atraktivních rostlin přes 7500 exemplářů, což je nejvyšší počet v České republice i na Slovensku. Kvetou na různých místech – podél hlavní návštěvnické trasy, ve výbězích některých zvířat i v botanickém zázemí. Největší počet je v Rododendron parku, kde i letos budou probíhat komentované prohlídky.
Číst dálZoo Ostrava pomáhá s obnovou populace orlosupů bradatých v evropské přírodě
Projekt návratu orlosupa bradatého do Alp a dalších lokalit v jižní Evropě je jedním z nejúspěšnějších mezinárodních repatriačních projektů. Jeho cílem je obnova divoké populace tohoto majestátního dravce, který byl v minulosti na řadě míst člověkem zcela vyhuben, vypouštěním mladých orlosupů odchovaných v zoologických zahradách a specializovaných chovných stanicích. Zoo Ostrava je do projektu zapojena téměř 15 let a pro vypuštění do volné přírody poskytla již 17 orlosupů. V pořadí 18. orlosup byl odvezen včera ráno, vysazen bude ve Francii v oblasti Baronnies v pátek 5. května.
Číst dálKALONI SI POCHUTNALI NA PRVOMÁJOVÝCHVĚTVIČKÁCH
Někdo se pod nimi líbá, jiný si na nich rovnou pochutná. Řeč je o prvomájových rozkvetlých
větvičkách. „Kaloni vzali za vděk jarem a květy třešně jim opravdu moc chutnaly,“ uvádí
zooložka Ing. Jitka Vokurková. Olomoucká zoo chová kaloně rodriguezské od roku 1999.
Narodilo se v ní prozatím celkem 196 jedinců. V pavilonu panuje obrácený světelný režim,
což znamená, že se v něm přes den simuluje noc. Je to proto, aby návštěvníci měli možnost
spatřit kaloně aktivní. Večer se v pavilonu rozsvítí a kaloni se uchýlí k odpočinku.
Servali v Zoo Ostrava mají mláďata
Ve výběhu servalů v Zoologické zahradě a botanickém parku Ostrava mohou návštěvníci vidět dvě mláďata. Koťata se narodila začátkem dubna. První týdny trávila se svou matkou převážně ve vnitřních prostorech, které nejsou veřejnosti přístupné, ale v tomto období už postupně objevují i venkovní výběh.
NOVÁ TERÁRIA
Teraristika nebyla pro Zoo Olomouc nikdy hlavní doménou, ovšem podobně jako je tomu
s narůstajícím zájmem veřejnosti o toto chovatelské odvětví, situace se postupně mění i u nás. Plazi,
obojživelníci i různí bezobratlí si tak pomalu ale jistě nacházejí cestu i do našich expozic. Tou
nejnovější, a zároveň pomyslným rozloučením s návštěvníkem, je kolekce celkem devíti nádrží
nacházející se v prostorách východu ze zoo. „Díky navázané spolupráci se značkou Repti Planet,
která nám velmi ochotně poskytla terária a vybavení, jsme v tomto roce mohli otevřít další terarijní
expozici. Věříme, že návštěvníkům udělá při odchodu ze zoo radost pohled na zarostlé nádrže
i s jejich novými obyvateli. Potkáte se tu například se čtyřmi druhy žab – ropuchou colorádskou,
pipou brazilskou, rákosničkami či létavkami, nechybí ani plazi jako užovky ostronosé, blavor žlutý,
felsumy, gekoni obrovští a jeden druh rovnokřídlého hmyzu–obří kobylka Siliquofera grandis z Nové
Guinee. To, co tu nyní vidíme, by ale nevzniklo bez přičinění celého kolektivu našich teraristů
a pracovníků údržby,“ uvádí vedoucí vzdělávání a dlouholetý terarista Mgr. Pavel Javůrek.
Supi bělohlaví v Zoo Ostrava odchovávají své první mládě
Ve voliéře supů bělohlavých v ostravské zoologické zahradě odchovává jeden z párů své první mládě. Přestože tento druh není tak citlivý na vyrušení jako třeba orlosupi bradatí nebo supi hnědí, a přestože nově sestavený pár spolu od začátku dobře harmonizoval, trvalo čtyři hnízdní sezóny, než se postupně naučil při hnízdění spolupracovat. Nakonec se ptákům nyní daří úspěšně odchovávat mládě. Byla k tomu zapotřebí i asistence chovatelů, ale je velmi pravděpodobné, že i do budoucna budou fungovat jako rodiče spolehlivě. Přirozeně odchovaná mláďata pak mohou být poskytnuta pro vypuštění do volné přírody.
Dobrý den a zdravím ze Zoo Brno.
Jaro je tradičně časem, kdy se v brněnské zoo rodí spousta mláďat. Pojďme se podívat, která jsou to tentokrát a kde je mohou návštěvníci vidět. Podrobnosti najdete na https://www.zoobrno.cz/o-zoo-brno/tiskove-zpravy/tiskove-zpravy-roku-2023/zoo-brno-je-plna-mladat.
DRUHÝ NEJVĚTŠÍ PTÁK PLANETY MÁ POPRVÉ MLÁĎATA
V nově otevřené australské části safari jsou k vidění čtyři mláďata emu hnědých! „Ačkoliv zahrada
tyto ptáky chová od 80. let, mláďata se zde nikdy neodchovala. Tento rok však znamená v rámci
chovu velký průlom, neboť po zhruba dva měsíce trvající inkubaci se z velkých tmavě zelených
vajec začala koncem dubna líhnout 4 malá černobíle pruhovaná kuřátka,“ uvádí kurátor ptáků
a plazů MVDr. Jan Kirner. „Samice snáší vajíčka počátkem prosince, což v našich klimatických
podmínkách není úplně šťastné načasování. Letos nám přálo počasí a vejce jsme mohli odebrat
včas. Háček totiž tkví v tom, že samec na snůšku zasedá až začátkem února. Do té doby mají vejce
mnoho příležitostí k přemrznutí, nebo rozbití. Proto jsme se rozhodli v letošním roce k radikální změně
přístupu k inkubaci. Od počátku ledna jsme část snesených vajec uskladňovali při teplotě cca 10
°C, při níž se pozastavuje vývoj zárodku. Jakmile samec pevně zasedl na zbylou část vajec, v té
době však starých nebo přemrzlých, provedli jsme jejich výměnu. Následující dva měsíce poctivě
zahříval 11 podložených vajec,“ popisuje ošetřovatelka Mgr. Monika Davidová.
VYPOUŠTĚNÍ ORYXŮ
Olomoucká zoo patří k nejúspěšnějším chovatelům oryxů jihoafrických v Evropě. Několik oryxů, kteří
se stali základem stáda, získala v 70. letech přímo z oblasti jejich přirozeného výskytu z Namibie,
odkud je spolu s množstvím dalších zvířat přivezl Ing. Josef Vágner. Mláďata se v zoo rodí na zimovišti
afrických zvířat, kde s ostatními členy stáda čekají, až se oteplí a budou moci být po zimě vypuštěni
ven. Mláďata tak vidí přírodu úplně poprvé. „Letošní stádo bylo vypuštěno včera. Ačkoliv se nejedná
o snadný proces, zvířata se mohou splašit, a musí se počínat nadmíru obezřetně, vše proběhlo bez
jakýchkoliv potíží. Dnes stádo skýtá pohled na klidná zvířata, která si užívají jarních slunečných dnů.
V sezóně 2023 jsme tedy do výběhu vypustili 1 samce, 15 samic a 5 mláďat. Při vypouštění celého
stáda do výběhu a krátce po něm samice mezi sebou bojují o společenské postavení ve skupině –
vytvářejí si společenský žebříček – hierarchii. Ve volné přírodě mezi sebou bojují i samci,“ uvádí
zooložka RNDr. Libuše Veselá. Olomoucká zahrada chová oryxe od roku 1973 a za celou dobu chovu
zde došlo k 334 porodům.
PRVNÍ FOTOGRAFIE MALÉHO MRAVENEČNÍKA
10. dubna přivedla samice Cala na svět mládě vážící téměř půl kilogramu. Od prvopočátku mládě
pravidelně kontrolujeme vážením. A přírůstky jsou vysoké. Mládě je zmenšenou kopií své matky.
„Ihned po narození vidí a intenzivně vyhledává zdroj mléka. Matka i s mládětem jsou přemístěni
v zázemí zoo, aby mohl odchov bez obtíží probíhat. Dnes jsme k němu pustili, byť jen na chvíli,
našeho fotografa, a tak se můžeme podělit o tuto zprávu s ostatními,“ uvádí zooložka Ing. Jitka
Vokurková. Zoo Olomouc patří na území České a Slovenské republiky k jedněm z mála
chovatelům, kterým se současně daří mravenečníka čtyřprstého i úspěšně rozmnožovat. S jeho
chovem započala v roce 2003 díky Dartovi a jeho milé samici jménem Tama. Tehdy to byl jediný
pár, který žil v českých a slovenských zahradách. K dnešnímu dni se v Zoo Olomouc narodilo18
mláďat.
6 MLÁĎAT U V PŘÍRODĚ VYHYNULÝCH JELENŮ. ZOO OLOMOUC MÁ 2. NEJVĚTŠÍ STÁDO V EVROPĚ
Zatímco jako druh je východoasijský jelen sika velice hojný a v Evropě včetně ČR dokonce invazivní,
dva z jeho původních poddruhů: sika vietnamský a tchajwanský již byly v přírodě vyhubeny. Ulovení
posledního divoce žijícího jedince siky vietnamského bylo zdokumentováno v roce 1974. Naštěstí
byl v té době již chován na farmách ve Vietnamu a následně i v zoologických zahradách. Na
sklonku minulého roku se v 35 evropských zoo chovalo již 390 jedinců. Druhé největší stádo siků
vietnamských mimo Vietnam je v Zoo Olomouc a v těchto dnech se rozrostlo hned o 6 potomků.
Celkem tedy už čítá 25 jedinců! „Je třeba si uvědomit, že samice jsou zvyklé rodit každý rok, protože
mnoho mláďat uloví predátoři. Když jim v rozmnožování zabráníme, stanou se po pár letech
neplodnými. Pro udržení tohoto vzácného jelena je tak nutné nechat všechny laně pravidelně
rozmnožovat, i s tím, že přebytečné jedince z chovu na rozdíl od zahrad v USA občas vyřadíme.
Záchrana poddruhu tak spočívá výhradně na evropských zoo. Jinak o toto vzácné zvíře přijde naše
planeta docela,“ uvádí doc. RNDr. Jan Pluháček, Ph.D., vědecký pracovník Zoo Olomouc
a současný koordinátor Evropského programu (EEP) pro siku vietnamského.
ZOO OLOMOUC MÁ MLÁDĚ HRABÁČE!!!
ZOOLOGICKÁ ZAHRADA OLOMOUC
Darwinova 29, 779 00 Olomouc – Svatý Kopeček, Česká republika
Telefon: 585 151 601, GSM brána: 774 450 419, e–mail: info@zoo–olomouc.cz, web: www.zoo–olomouc.cz
Česká spořitelna, a.s., Olomouc, Číslo účtu: 1805657389/0800, IČO: 00096814, DIČ: CZ 00096814
TISKOVÁ ZPRÁVA Olomouc 20.04.2023
ZOO OLOMOUC MÁ MLÁDĚ HRABÁČE!!!
Samec pochází z Jekatěrinburgu, samice z Prahy. Tento chovný pár hrabáčů kapských se postaral
o velkou radost, ale současně i o velkou starost pro chovatele v olomoucké zoo. Nyota 8. dubna
přivedla na svět malého mimozemšťana, ušatý zázrak, ošklivého až krásného, v cestopisech Emila
Holuba kuťoše, ve svahilštině kukukifika…! Tolika různých pojmenování se totiž hrabáči kapskému
dostává. „Měli jsme jisté obavy z odchovu, protože u hrabáčů nepochybně platí, že porodit ještě
neznamená odchovat. V prvních dnech vyžaduje velmi intenzivní péči, která začíná ve 4 hodiny
ráno, končí většinou krátce po půlnoci a podílí se na ní celý tým ošetřovatelů. Musí se pravidelně
krmit, vážit, naolejovat–péče o ně v mnoha směrech připomíná péči o lidské miminko. Podobný je
i hlas, kterým se malý hrabáč ozývá. I když se kdykoliv cokoliv může stát a musíme být stále ve
střehu, přesto se naše obavy pomalu rozplývají. Malý hrabáč spolehlivě pije velmi vydatné mateřské
mléko, přibírá a během prvních 10 dnů života zdvojnásobil svou porodní váhu, z počátečních
1530 g se již dostal na neuvěřitelných 3050 g,“ uvádí zooložka RNDr. Libuše Veselá. Olomoucká zoo
chová hrabáče od roku 2017. První mládě se narodilo 26. března 2020, a tehdy se podařilo
i odchovat.
KOSMANI ZAKRSLÍ PŘIVEDLI NA SVĚT MLÁĎATA
7. 4. 2023 se v Pavilonu opic narodila dvojčata kosmanů zakrslých, nejmenších opic na světě.
Mláďata prospívají velmi dobře. Vozí se na zádech nejen otce, ale i svých starších sourozenců
a návštěvníci je při troše štěstí mohou už i vidět. „Tomuto chovnému páru se od roku 2016 u nás
narodilo už 24 potomků. Mnozí z nich byli odesláni do mnoha chovatelských institucí po celém světě.
Největší vzdálenost urazili dva kosmani při cestě do Izraele,“ uvádí zooložka Ing. Jitka Vokurková.
Tento druh je v naší zoo chován od roku 2000 a celkem se tu narodilo 132 mláďat.
Malí kolouši nejsou opuštění – ani v zoo, ani v přírodě
Někteří jeleni v Zoologické zahradě a botanickém parku Ostrava už mají mláďata. V prvních dnech po porodu nebývají kolouši ve výbězích vidět, jsou ukryti v trávě nebo pod keři, stranou od stáda i matky. Tato strategie ochrany mláďat před predátory funguje i u volně žijících srnců a jelenů (také zajíců a dalších savců) v naší přírodě a lidé ji často mylně vyhodnotí – matka opustila mládě, je třeba ho zachránit. V převážné většině případů však není naše pomoc nutná. Ani v zoo, ani v přírodě.
Číst dálBotanické zajímavosti Zoo Ostrava: Africký klenot
Během víkendové návštěvy Zoologické zahrady a botanického parku Ostrava je opět možné při komentovaných prohlídkách s průvodcem nahlédnout do dvouhektarového areálu pěstebních skleníků, kde rostou rostliny z celého světa. Kromě nejrůznějších hospodářsky významných tropických a subtropických rodů, jako jsou citrusy, banány, psidia, kávovníky a podobné druhy, se zde nacházejí také krásně kvetoucí orchideje a jiné tropické či subtropické květy.
Číst dálTAMARÍNI PŘIVEDLI DO NOVÉHO BYDLENÍ PRVNÍ MLÁĎATA. PO MĚSÍCI ŽIVOTA SE JIM DAŘÍ VÝBORNĚ
S tamaríny vousatými se návštěvníci Zoo Olomouc dříve mohli setkat v Pavilonu opic. Jelikož vše
ale nasvědčovalo tomu, že ke zdárnému rozmnožování a následnému odchovu nově sestavený
chovný pár potřeboval více intimity než společnost dalších opic, bylo rozhodnuto o jeho přesunu
do Pavilonu šelem a mořských akvárií, konkrétně do expozice u krokodýlů čelnatých. „S novým
bydlením jsou natolik spokojeni, že do něj přivedli rovnou dvojčata. Jedná se nejen o první
mláďata tohoto chovného páru, ale současně první mláďata primátů narozená v této expozici.
Prospívají velice dobře,“ uvádí ošetřovatelka Kateřina Šteckerová. „Dvojčata se narodila 15. 3.
2023, a přesto, že rodiče nemají žádné zkušenosti s odchovy potomků, zhostili se této role na
výbornou,“ dodává zooložka Ing. Jitka Vokurková. Tamaríny vousaté chová olomoucká zoo od
roku 2004, celkem se tu narodilo 30 mláďat.
Mládě kondora královského v Zoo Ostrava
Ostravská zoologická zahrada chová kondory královské od roku 1970. V roce 2017, po dlouhých téměř 50 letech, se konečně dočkala i prvního mláděte tohoto nejpestřeji zbarveného kondora. Od té doby se chovnému páru podařilo úspěšně odchovat již pět mláďat. Letos se stará o šestého potomka a i v tomto případě to vypadá, že se odchov podaří. Přirozené odchovy rodiči mají pro evropský chov mimořádný význam.
Číst dálMedvíďata medvědů plavých v Zoo Hluboká se poprvé ukážou ve výběhu
Jak jsme vás již informovali, 4. ledna letošního roku se v naší zoo narodila medvíďata medvěda plavého. Po třech měsících, které strávila se svou matkou v zázemí, jim dnes umožníme vyjít z jejich vnitřní ubikace ven do výběhu. Nemůžeme zaručit, jestli vylezou hned první den, pravděpodobně v prvních chvílích půjde výběh prozkoumávat sama medvědice. Medvíďatům musíme nechat čas na rozkoukání…
Číst dál