Novinky

KOHO BY BYLO LEPŠÍ ŠATIT NEŽLI ŽIVIT?

Jelikož zvířata hodovala, roční útrata za nákup krmiva v roce 2022 činila 6.986.869 Kč. Náklady na denní spotřebu krmiva pak představovaly částku 19.142 Kč. Pro srovnání v roce 2021 byly částky tyto: 6.860.570 Kč a 18.796 Kč. A za co se utrácelo? Komu nejvíc chutná? Kdo je největší labužník?

Číst dál

PRVNÍ MLÁDĚ ROKU 2023

To, že se na svět jako poslední přírůstek roku 2022 podíval gibon zlatolící, je mnohým známé. Kdo byl
ale tím prvním roku současného? Prvním mládětem roku 2023 se stal pakůň běloocasý. Dnes už víme,
že mládě narozené 7. 1. je samička, porod proběhl v pořádku bez komplikací, matka se o mládě dobře
stará. Mládě dostalo jméno Kameba. A pokud by někdo žádal překlad ze svahilštiny, tak nepochodí.
„Den po ech králích jsem o jménu přemýšlel. Jelikož je Kameba téměř Tříkrálová a přejeme jí štěstí,
zdraví i dlouhá léta, vzešlo její jméno ze spojení prvních slabik Tří králůKašpara, Melichara a Baltazara,
uvádí vedoucí zimoviště afrických zvířat Pavel Vidlář. „Tato impozantní zvířata mohou návštěvníci vidět
nově v letošní sezóně. Pohled na ně se jim naskytne z vyhlídky u velbloudů dvouhrbých a z vláčku, který
bude projíždět v této sezóně nově otevřenými dalšími etapami safari Safari Austrálie a Arktida,“
dodává ředitel zoo Dr. Ing. Radomír Habáň
.

Číst dál

VE VOLNÉ PŘÍRODĚ ŽIJE POSLEDNÍCH 550 TY GRŮ USSURIJSKÝCHA V ZOO OLOMOUC SE CHYSTAJÍ JEJICH NÁMLUVY

Pokud se návštěvníci vypraví do olomoucké zoo, mohou si ve výběhu tygra ussurijského povšimnout zásadní změny. Místo jednoho tygra uvidí dva. Jedná se o chovný pár, který byl sestaven koncem roku 2013, kdy se dovezl k samici původem ze Zoo Novosibirsk samec z maďarské Zoo Sóstó. Po spojení se na jaře roku 2015 narodila dvě mláďata (samice), která na přelomu let 20162017 odcestovala do nových domovů (Dánsko a Švýcarsko). Jelikož
jsme dostali od koordinátora povolení k odchovu a současně došlo k opravě sítí venkovního výběhu, nebránilo dnes už nic jejich spojení. Pobývají tedy ve společném výběhu, čeká se, samice přijde do říje, oddělují se jen na krmení. Je na nich patrné, že jsou rádi, že jsou po dlouhé době spolu. A nám nezbývá než věřit, že se příští rok dočkáme koťat,“ uvádí Josef Drtil, zástupce vedoucího pavilonu šelem a mořských akvárií. „Tygry ussurijské
chová Zoo Olomouc od roku 1976. Od r. 1993 jsme členy EEP (Evropského záchovného programu). V rámci něj si zahrady mohou zvíře buď darovat, dlouhodobě zapůjčit, nebo vyměnit. Výběr zvířete určuje koordinátor, který s pomocí plemenné knihy dohlíží na to, aby se v jedné zoo při páření nepotkali pokrevně příbuzní jedinci. V Zoo Olomouc se doposud odchovalo 7 jedinců,“ dodává zooložka Ing. Jitka Vokurková. V přírodě žijí tygři coby ortodoxní samotáři. Výjimku však dělají v období páření. Nicméně po něm se samec vydává zpět do svého teritoria a péče o koťata připadá pouze samici.

Číst dál

KALONI MAJÍ NEJVÍCE NAROZENÝCH MLÁĎAT ZA 23 LET

Historicky nejvyšší počet narozených mláďat během jednoho roku za celou dobu existence Pavilonu netopýrů hlásí kaloni z ostrova Rodriguez. Celkem 16 mláďat různého věku mohou vidět i návštěvníci. „Samostatná mláďata už poletují volně. Některá s takovým nadšením ze života, že to kolikrát vypadá, že nevyberou zatáčku a dojde k bližšímu setkání s návštěvníky. Menší mláďata se drží prozatím matek, které o ně do jejich 23 měsíců věku pečují. A do toho běhají klokánci, se kterými je pojí poklidné soužití. Zkrátka a dobře, v Pavilonu netopýrů
je pořádně živo,“ uvádí zooložka Ing. Jitka Vokurková. Olomoucká zoo chová kaloně Rodriguezské od roku 1999. Narodilo se v ní prozatím celkem 205 jedinců. V pavilonu panuje obrácený světelný režim, což znamená, že se v něm přes den simuluje noc. Je to z toho důvodu, aby návštěvníci měli možnost spatřit kaloně aktivní. Večer se v pavilonu rozsvítí a kaloni se uchýlí k odpočinku
.

Číst dál

JAK DOVÁDĚLA ZVÍŘATA

To, že se zvířata v zoo nenudí, o tom svědčí dovádění celého Pavilonu Kalahari. Právě v něm se hrabáči a medojedi kapští včetně surikat zasloužili o pořádný rozruch. A co přesně ho způsobilo? Hra na schovávanou. Surikatám jsme do zakoupené enrichmentové pomůcky, jejíž dno je zatížené pískem, aby se surikatám schované dobroty dobře dobývaly, dali červy. Hrabáčům jsme vyrobili dřevěný úkryt, do něhož se vyvrtalo několik děr, které bylo potřeba obrousit, aby si nezranili svůj dlouhý jazyk. Na pomyslném talíři se rovněž servírovali bezobratlí. Medojedy jsme překvapili krabicí a masem. Byla to radost, popisuje ošetřovatel Vojtěch Mašek.

Číst dál

KOTUL VEVEROVITÝ

10. 11. 2022 se devatenácti členná skupina kotulů veverovitých rozrostla o další přírůstek. „Mládě se po týdnu života jeví zdravě, ve skupině panuje klid, matka se o něj vzorně stará. Malý kotul tedy pije od matky, což je jeden z hlavních předpokladů úspěšného startu do života,“ dodává ošetřovatelka Hana Dostálová. Olomoucká zoo chová kotuly od roku 1993 a celkově se v narodilo 134 mláďat.

Číst dál

Pestřenec podobný – ryba šnekáč, co vrší písečné duny

Prázdné ulity vodních plžů často slouží jako úkryt nejrůznějším živočichům. Asi nejznámější je skupina raků/krabů poustevníčků. V zadní části pavilonu Tanganika v Zoologické zahradě a botanickém parku Ostrava plave drobná rybka jménem pestřenec podobný, která se v ulitě nejen ráda skrývá, ale také vytírá. V současné době jsou v akváriu k vidění kromě dospělců i ulity plné mláďat. I proto si tento pestřenec vysloužil označení ryba „šnekáč“.

 

Číst dál

PODZIMNÍ RADOVÁNKY MEDOJEDŮ

Medojed je chován v zoo velmi zřídka, jelikož se jedná o proklatě chytré zvíře a zajistit jeho výběh tak,
aby jej nepřekonal, je docela chovatelský oříšek. V České republice bychom ho našli jen ve 3
zoologických zahradách. Není tomu tak dávno, co se chovný pár našich medojedů poprvé podíval ven. Spousta vjemů pro ně tedy byla zcela nová. „Z počátku se v něm chovali rozpačitě, ale hezkou řádku dní už do něj chodí velmi rádi a užívají si každého dne,“ uvádí vedoucí zimoviště afrických zvířat Pavel Vidlář. A přišel podzim…a s ním první listí. „Radost, kterou projevovali, jak v listí dováděli, byla bezbřehá. Venkovní výběh mají a budou mít otevřený při plusových teplotách. Je však pouze na nich, zda ho v daný den využijí. Na čerstvém vzduch mohou návštěvníci medojedy vidět do cca 14:00. Tzn. v době, kdy je
máme pod kontrolou,“ dodává s úsměvem. Olomouckou skupinu zakládali v roce 2018 jedinci, pocházející z míst svého přirozeného výskytu v Africe. Olomoucká zoo prozatím odchovala celkem 3 mláďata.

Číst dál

Mláďata vyder malých

Nově sestavený pár vyder malých v Zoologické zahradě a botanickém parku Ostrava odchovává své první potomky. Mláďata jsou dvě a zatím tráví většinu času v zázemí, jen výjimečně je samice vynese do venkovního výběhu. Aby měli rodiče klid na odchov mláďat, bylo přerušeno i oblíbené komentované setkání.

Číst dál

PŘIJEL STATNÝ ODIN, SAMEC PIŽMONĚ

Pižmoň je nepochybně jedním z nejvzácnějších zvířat olomoucké zoo. Včera z Kolína nad Rýnem přicestoval 8letý samec Odin, narozený 11. 5. 2014 v Bernu. Nakládka i vykládka pomocí jeřábu proběhly bez potíží. „Na doporučení samce vhodného pro naši samici jsme dlouho čekali, protože pižmoňů není v evropských zoo mnoho. Samec přijel v bedně určené pro malé nosorožce, kterou jsme pomocí jeřábu snesli do výběhu. Do vnitřní ubikace přešel bez jakýchkoliv časových průtahů. Pižmoň je stádové zvíře, a proto seznámení s naší 4letou samicí Ragnou nestálo nic v cestě. Nový samec je majestátní, statné, vyrovnané zvíře. Doufáme, že se mu v naší zoo bude dobře dařit, a že se dočkáme mláďat, uvádí zooložka RNDr. Libuše Veselá. „Pro chov pižmoňů jsme se rozhodli koncem devadesátých let a chovatelské zařízení, které obývají, bylo vybudováno přímo pro ně. Prvním pižmoněm v naší
zoo byla samice Sněhurka. Žila zde až do roku 2015 a téměř každým rokem přivedla na svět mládě. V červenci roku 2020 jsme pak přivezli zmíněnou Ragnu,“ dodává
.

Číst dál

MLÁDĚ MRAVENEČNÍKA JE DOMA

3. 3. 2022 přišlo v olomoucké zoo na svět mládě mravenečníka velkého. Načasování si ale nevybralo nejlepší, protože v té době probíhala rekonstrukce pavilonu. Aby jeho odchov proběhl v pořádku a byl ničím nerušený, rozhodli jsme se jej umístit do zázemí a umožnit mu se vyvíjet tak, abychom šanci na jeho odchov zvýšili. Úsilí do tohoto počínání vložené se vyplatilo. Dnes mohou mravenečníka v plné síle vidět i s jeho matkou návštěvníci, neboť v těchto dnech opustil do té doby obývanou ubikaci v zázemí a přesunul se už do svého trvalého bydliště v Jihoamerickém pavilonu,“ dodává ošetřovatelka Hana Dostálová. Mládě je 8. úspěšně odchovaným mládětem od roku 2011, kdy se olomoucká zoo začala chovem mravenečníků zabývat

Číst dál

DÝŇOBRANÍ U ZVÍŘAT

Po Večeru duchů přichází radostné období pro naše zvířata. Dýní si tak užijí nejen návštěvníci. V rámci
enrichmentu jsme do nich umístili všemožné dobroty v podobě červů, rozmanitého ovoce, potkanů. Hodovalo se u medojedů, hrabáčů a surikat. „Pro naše zvířata je to zpestření, přijímání potravy formou zábavy. Dýně slouží jako úkryt rozmanitého krmiva, ke kterému se zvířata dobývají. Mnohdy v dýni (jako v případě surikat) zmizí úplně celá až po ocas. Samice hrabáče si dnešní hostinu také náležitě užila. Chodila od dýně k dýni a dlouhými drápy a jazykem se snažila dostat i k tomu poslednímu červovi, uvádí ošetřovatelka Petra Jelínková.

Číst dál

KLOKÁNEK RUDOHNĚDÝ, NOVÝ OBYVATEL ZOO

Kolekce zvířat olomoucké zoo se rozšířila o nové obyvatele. Klokánky rudohnědé. Dva roční samci ze Zoo Jihlava přicestovali do zahrady 6. října a stali se tak úplně prvními klokánky svého druhu, které Zoo Olomouc chová. Čekala je nejprve povinná izolace, po níž se tento týden už přesunuli do Pavilonu netopýrů, kde je mohou vidět první návštěvníci. „Máme je v pavilonu dá se říci pár hodin a působí jako sehraná dvojka kamarádů. Když se jim člověk zadívá na končetiny, nabývá dojmu, že má co do činění s krtkem, ale tím podobnost končí. Dostali už i první krmení, a na příjmu potravy je vidět, jak dobře se jim vede. Pavilon tak ožil dalšími zvířaty. Mláďata v brzké době neplánujeme, neboť populace klokánků je dostatečně vysoká. Z tohoto důvodu sestavovat chovný pár nezamýšlíme,“ upřesňuje ošetřovatelka Kateřina Šteckerová.

Číst dál

DVOUHRBÁ SLEČNA Z PRAHY SE HANÁCKY UČIT NEMUSÍ

Olomoucká zahrada chová velbloudy dvouhrbé téměř od prvopočátků zahrady, a to od roku 1958. Tento
týden k nám přicestovala posila chovu samice Margot. „Roční samice pochází ze Zoo Praha, kde jsme ji
i nakládali. Cesta proběhla v pořádku bez jakýchkoliv nesnází. Náš samec byl po jejím příjezdu oddělený,
aby se nejprve měla možnost seznámit s ostatními svého pohlaví. Samce jsme ráno pustili ke skupině
a vypadá to, že se všichni mají spolu dobře a velmi záhy našli i společnou velbloudí řeč. Posledním
přírůstkem nás velbloudi potěšili v roce 2020, tak přejeme Margot, aby se i ona v budoucnu stala
matkou, uvádí vedoucí zimoviště afrických zvířat Pavel Vidlář
.

Číst dál

Další ibisi skalní odchovaní v Zoo Ostrava budou létat ve volné přírodě

Dva páry ibisů skalních v Zoologické zahradě a botanickém parku Ostrava odchovaly v letošním roce po jednom mláděti. Obě byla koordinátorem chovu těchto vzácných ptáků určena pro vypuštění do přírody a včera převezena z Ostravy na jih Španělska. Celkem už zoo v rámci repatriačního projektu poskytla 16 mladých ibisů, z nichž většina létá ve volné přírodě.  

Číst dál

Den zvířat v zoo

V sobotu 1. října se v Zoologické zahradě a botanickém parku Ostrava uskuteční oslavy svátku všech živých bytostí. U příležitosti Dne zvířat bude připraven speciální program pro malé i velké návštěvníky. Přijďte se dozvědět o vzácných druzích naší přírody i zástupců exotické fauny. Svou návštěvou zároveň podpoříte záchranu těch nejohroženějších druhů.

Číst dál

Mláďata vzácných jelenů barasinga jsou k vidění na safari

Na safari v Zoo Ostrava jsou mláďata vzácných jelenů barasinga

V ostravském safari se letos narodila dvě mláďata jelenů barasinga. Dva samečci se narodili 11. a 29. srpna. Lidé je mohou spolu s dalšími obyvateli rozlehlé expozice pozorovat ze safari expresu, který projíždí výběhy přímo mezi zvířaty.

Číst dál

HRŮZOPTÁK MUSEL NOSIT PODVAZKY, DNES JE Z NĚJ MLÁDĚ K POHLEDÁNÍ.

Jistě si pamatujete, jak jsme Vám na počátku sezóny představili expoziční novinku. Seriemy rudozobé,
unikátní ptáky z jihoamerických pamp, kteří obydleli jednu z voliér naproti euroasijskému safari. Nový
prostor se jim zalíbil natolik, že v něm koncem léta vyvedly potomka. Ten právě opustil hnízdo a můžete
ho vidět spolu s rodiči ve voliéře. „Start sice neměl jednoduchý, rodičům jsme museli pomoci se stavbou
hnízda. On sám se potýkal s tzv. „roznožkou“, která se řešila fixací pomocí podvazků, ale dnes si už čile
běhá ve voliéře,“ upřesňuje zoolog MVDr. Jan Kirne
r.

Číst dál

Botanické zajímavosti Zoo Ostrava: Plody pěti chutí

Podzim pomalu začíná vybarvovat listy opadavých rostlin i v areálu Zoologické zahrady a botanického parku Ostrava. Žlutá, oranžová či červená jsou nejčastějšími barvami, které kromě listů zvýrazňují také postupně dozrávající plody řady dřevin i bylin, poskytující volně žijícímu ptactvu tolik potřebnou potravu před nadcházejícím zimním obdobím.

Číst dál

Giboni si v Zoo Ostrava nový výběh užívají

Giboni bělolící v Zoologické zahradě a botanickém parku Ostrava už několik týdnů obývají nové chovatelsko-expoziční zařízení. Postupně si zvykají na nové prostředí, které jim nabízí mnohem více prostoru. Ale i ve starých prostorech znovu giboni jsou. Jedná se o dva mladé samce, kteří byli do Ostravy převezeni ze Zoo Liberec, kde chystají rekonstrukci prostor pro tyto vzácné primáty. V Ostravě tedy zůstanou jen dočasně.

Číst dál