Letos byla v Zoologické zahradě a botanickém parku Ostrava zahájena již desátá sezóna provozu safari. Zájemci si tak mohou opět užít projížďku přímo mezi zvířaty, kterých je ve třech rozlehlých výbězích aktuálně více než stovka.

Číst dál

Pavilon primátů patří k nejstarším objektům v Zoologické zahradě a botanickém parku Ostrava. Postaven byl v roce 1966. Pro většinu jeho obyvatel zoo postupně vybudovala nová moderní chovatelská zařízení, ta nejnovější byla otevřena v loňském roce pro makaky lví a gibony bělolící. Návštěvníkům je budova již nějakou dobu uzavřena a do budoucna spěje k demolici. V minulých dnech proběhlo odstranění několika venkovních železných klecí, které obývali právě makaci.

Olomoucká zoo se 29. 5. 2023 stala místem narození mláděte vzácného daňka mezopotámského.
„Velkého mláděte samičího pohlaví si opravdu moc vážíme,“ uvádí zooložka Ing. Jitka Vokurková.
Odhaduje se, že ve volné přírodě žije asi 600 až 700 jedinců, dalších cca 250 jedinců je chováno
v zoo. V Zoo Olomouc se doposud narodili 3 jedinci.

Číst dál

Včera v podvečerních hodinách došlo k úspěšnému odchytu nandu pampového. Tento běžec se
po dobu několika dnů pohyboval v městské části Olomouc–Chomoutov, kde byl s pomocí
pracovníků olomouckého studia České televize monitorován, což usnadnilo i následné kroky.
Vzhledem k tomu, že se nad jeho dalším osudem vznášel otazník, nabídla Zoologická zahrada
Olomouc pomoc s jeho odchytem. Zvířete se však ujmout nemohla.

Číst dál

V neděli 4. června se bude ve zlínské zoo slavit. Právě v tento den zoo uspořádá oslavu dvaceti let chovu slonů afrických a druhých narozenin prvního mláděte slona afrického v České republice. V rámci oslav budou moci návštěvníci zcela výjimečně zavítat do nového chovného zařízení pro slony v Karibuni, který patří mezi tři největší zařízení svého druhu na světě.

Číst dál

Ze svého zimoviště byli zpět do letní voliéry vypuštěni ibisi skalní. Tomuto kroku předcházel odchyt,
pravidelné preventivní odčervení, nakládka do transportních beden a v závěru vypuštění v obří
voliéře v blízkosti Pavilonu šelem. „V průběhu zimy se hejno na základě doporučení koordinátora
evropského záchovného programu (EEP) rozšířilo o tři mladé samce a jednu samici ze zoo ve
švýcarském Zürichu, čímž se vyrovnal nepříznivý poměr pohlaví v našem hejnu a ptáci tak dostanou
možnost každý najít svůj protějšek,“ uvádí kurátor ptáků MVDr. Jan Kirner. Celkem jich tedy pobývá
ve voliéře 13. Pozorný návštěvník si již v těchto dnech může povšimnout dvou párů, které pracují na
stavbě svých hnízd.

Číst dál

Krajty zelené obývají v Zoologické zahradě a botanickém parku Ostrava jedno z akvaterárií v pavilonu Papua. K vidění jsou zde ve své typické poloze na větvích dvě samice a jeden samec. První pokus o rozmnožení proběhl už v loňském roce, ale nebyl úspěšný. V letošním roce se 23. května vylíhlo deset mláďat, která zůstávají v chovatelském zázemí. Přestože se tito zelení hadi chovají v 80 evropských zoo, rozmnožují se jen vzácně. Ostravští chovatelé proto doufají, že bude prvoodchov úspěšný.

Krajty zelené chová ostravská zoo od roku 2018, kdy přivezla dvě samice ze Zoo Plzeň. V roce 2021 k nim přibyl samec ze Zoo Lipsko. Poprvé snesly vejce obě samice již v loňském roce, ale snůška se od počátku nevyvíjela dobře. Kolem Vánoc pozorovali chovatelé opakovaně páření. Jedna ze samic po nějaké době ztratila svou jasně zelenou barvu, její kůže získala modravý nádech, což byla známka toho, že v sobě nosí vejce. „Asi 14 dní před kladením vajec jsme samici přestěhovali z expozičního terária do zázemí. V přírodě pravděpodobně ukrývají tyto krajty snůšku v dutinách, kterou měla nahradit bouda v zázemí. Samice ale nakonec nakladla 29. března 2023 vejce volně do terária,“ popisuje Petra Valentová, chovatelka–teraristka. Snůšku, která čítala celkem 11 oplozených vajec, umístili chovatelé do líhně. Inkubace trvala 50 dní. Jedno vejce se krátce před líhnutím začalo kazit, proto bylo z líhně vyřazeno. Ukázalo se, že ve vejci byla dvojčata, ale oba zárodky uhynuly.  

Zbývajících deset mláďat se vylíhlo 23. května. „Vzhledem k tomu, že rodiče krajt, podobně jako většiny plazů, o svá mláďata nepečují, zůstávají dál v zázemí, zatímco jejich matku jsme vrátili zpět do pavilonu Papua. Malé krajty měří po vylíhnutí okolo 20 cm a jsou zbarvené žlutě. Záhy po opuštění vaječných obalů se snaží dostat do bezpečí a hledají vhodnou větvičku, na níž zaujímají typickou polohu, jakou známe i u dospělých krajt. Zatím nepřijímají žádnou potravu, postupně tráví živiny ze žloutkového váčku. Krmit je začneme myšími holátky až po prvním svleku, což bude okolo 10. dne jejich života,“ doplňuje Lucas Bono, chovatel–terarista. Do velikosti dospělých jedinců (cca 180 cm) dorostou asi za dva roky, jejich barvu získají už okolo jednoho roku.

Krajty zelené chová v Evropě 80 institucí v celkovém počtu 150 jedinců. Za posledních 12 měsíců se odchov podařil jen v jedné další zoo (šest mláďat bylo odchováno v dánské zoo v Randersu). V přírodě zatím nepatří k ohroženým druhům, ale vzhledem k tomu, že v lidské péči se množí vzácně, je ostravský prvoodchov velmi důležitý.

Krajty zelené v Zoo Ostrava, dospělé i mláďata, zachycuje video.

Krajta zelená (Morelia viridis) obývá celou Papuu (ostrov obecně znám jako Nová Guinea) a přilehlé malé okolní ostrůvky, kde se vyskytuje v mnoha barevných formách. Krajty v Zoo Ostrava pocházejí z malého souostroví Aru jihozápadně od Papui. Na těchto ostrůvcích se nachází tropický deštný les se spoustou často bezejmenných říček. Jedna z nich se stala předlohou pro akvaterárium v pavilonu Papua. V přírodě tento škrtič přes den odpočívá stočený v typické poloze na větvi a aktivní je v noci. Mladí jedinci loví převážně drobné plazy (například scinky), v jídelníčku starších jedinců se vyskytují hlavně menší savci a také ptáci.

Zatímco většina našich ptáků hnízdí v otevřených hnízdech, která si postavili sami anebo použili loňské hnízdo jiného druhu, některé druhy hnízdí výhradně skrytě ve stromových dutinách.

Filipíny mají z hlediska biodiverzity klíčové postavení. Nacházejí se totiž v ekoregionu Korálový trojúhelník, který je také nazýván „mořská Amazonie“, a vyznačují se vysokou mírou endemismu. Kvůli klimatické změně, nárůstu populace a destruktivním rybolovným metodám, zejména malých rybářů, je jejich biodiverzita v kritickém ohrožení.  Vědci predikovali, že celosvětově může dojít k vyhubení volně žijících plodů moře v roce 2048. Čeští ochranáři v čele s ředitelem záchranného programu Kukang a pracovníkem Zoo Ostrava Františkem Příbrským, Tomášem Ouhelem z neziskové organizace Lestari a Zoo Liberec a s Lucií Čižmářovou z Kukang programu a Zoo Olomouc s jejich týmy, kteří se problematice intenzivně věnují, upozorňují na to, že tato katastrofa může na Filipínách nastat mnohem dříve. Spolu s neziskovou organizací Vesna Panglao Conservation se jim tam podařilo navázat spolupráci s národní námořní policií, se kterou v okolí ostrovů Bohol a Cebu podnikli několik úspěšných zátahů na menší rybáře využívající destruktivní techniky rybolovu, jako jsou jedy, výbušniny či vlečné sítě. Češi chtějí pomoci zlepšit přístup k ochraně biodiverzity na Filipínách, ale k větší zodpovědnosti vyzývají i turisty.

Podle českých ochranářů hrozí vyhubení mnoha druhů mořských ryb a živočichů na Filipínách dříve,
než vypočítali vědci. Filipíny mají z hlediska biodiverzity klíčové postavení. Nacházejí se
v ekoregionu Korálový trojúhelník, nazývaném „mořská Amazonie“, a vyznačují se vysokou mírou
endemismu. Kvůli klimatické změně, nárůstu populace a destruktivním rybolovným metodám,
zejména malých rybářů, je jejich biodiverzita v kritickém ohrožení. Vědci predikovali, že celosvětově
může dojít k vyhubení volně žijících plodů moře v roce 2048, ale čeští ochranáři František Příbrský,
Tomáš Ouhel a Lucie Čižmářová (terénní zooložka Zoo Olomouc) s jejich týmy upozorňují na to, že
tato katastrofa může nastat mnohem dříve. Celosvětově je každý rok ilegálně uloveno 11-26 tun
milionů ryb. „Ve spojení s neziskovou organizací Vesna Panglao Conservation se nám podařilo
navázat spolupráci s národní námořní policií, se kterou jsme v okolí ostrovů Bohol a Cebu podnikli
několik úspěšných zátahů na menší rybáře, kteří využívají nezákonné a devastující praktiky
v podobě jedů, výbušnin či vlečných sítí. Tyto postupy ničí celé korálové útesy, zabíjejí kompletní
rybí populace, včetně necílových druhů živočichů (by-catch), tedy vedlejší úlovky,“ uvádí
ochranáři.

V Zoologické zahradě a botanickém parku Ostrava začínají postupně rozkvétat rododendrony a azalky. Ve stohektarovém areálu roste těchto atraktivních rostlin přes 7500 exemplářů, což je nejvyšší počet v České republice i na Slovensku. Kvetou na různých místech – podél hlavní návštěvnické trasy, ve výbězích některých zvířat i v botanickém zázemí. Největší počet je v Rododendron parku, kde i letos budou probíhat komentované prohlídky.

Projekt návratu orlosupa bradatého do Alp a dalších lokalit v jižní Evropě je jedním z nejúspěšnějších mezinárodních repatriačních projektů. Jeho cílem je obnova divoké populace tohoto majestátního dravce, který byl v minulosti na řadě míst člověkem zcela vyhuben, vypouštěním mladých orlosupů odchovaných v zoologických zahradách a specializovaných chovných stanicích. Zoo Ostrava je do projektu zapojena téměř 15 let a pro vypuštění do volné přírody poskytla již 17 orlosupů. V pořadí 18. orlosup byl odvezen včera ráno, vysazen bude ve Francii v oblasti Baronnies v pátek 5. května.

Někdo se pod nimi líbá, jiný si na nich rovnou pochutná. Řeč je o prvomájových rozkvetlých
větvičkách. „Kaloni vzali za vděk jarem a květy třešně jim opravdu moc chutnaly,“ uvádí
zooložka Ing. Jitka Vokurková. Olomoucká zoo chová kaloně rodriguezské od roku 1999.
Narodilo se v ní prozatím celkem 196 jedinců. V pavilonu panuje obrácený světelný režim,
což znamená, že se v něm přes den simuluje noc. Je to proto, aby návštěvníci měli možnost
spatřit kaloně aktivní. Večer se v pavilonu rozsvítí a kaloni se uchýlí k odpočinku.

Ve výběhu servalů v Zoologické zahradě a botanickém parku Ostrava mohou návštěvníci vidět dvě mláďata. Koťata se narodila začátkem dubna. První týdny trávila se svou matkou převážně ve vnitřních prostorech, které nejsou veřejnosti přístupné, ale v tomto období už postupně objevují i venkovní výběh.

Číst dál

Teraristika nebyla pro Zoo Olomouc nikdy hlavní doménou, ovšem podobně jako je tomu
s narůstajícím zájmem veřejnosti o toto chovatelské odvětví, situace se postupně mění i u nás. Plazi,
obojživelníci i různí bezobratlí si tak pomalu ale jistě nacházejí cestu i do našich expozic. Tou
nejnovější, a zároveň pomyslným rozloučením s návštěvníkem, je kolekce celkem devíti nádrží
nacházející se v prostorách východu ze zoo. „Díky navázané spolupráci se značkou Repti Planet,
která nám velmi ochotně poskytla terária a vybavení, jsme v tomto roce mohli otevřít další terarijní
expozici. Věříme, že návštěvníkům udělá při odchodu ze zoo radost pohled na zarostlé nádrže
i s jejich novými obyvateli. Potkáte se tu například se čtyřmi druhy žab – ropuchou colorádskou,
pipou brazilskou, rákosničkami či létavkami, nechybí ani plazi jako užovky ostronosé, blavor žlutý,
felsumy, gekoni obrovští a jeden druh rovnokřídlého hmyzu–obří kobylka Siliquofera grandis z Nové
Guinee. To, co tu nyní vidíme, by ale nevzniklo bez přičinění celého kolektivu našich teraristů
a pracovníků údržby,“ uvádí vedoucí vzdělávání a dlouholetý terarista Mgr. Pavel Javůrek.

Číst dál

Ve voliéře supů bělohlavých v ostravské zoologické zahradě odchovává jeden z párů své první mládě. Přestože tento druh není tak citlivý na vyrušení jako třeba orlosupi bradatí nebo supi hnědí, a přestože nově sestavený pár spolu od začátku dobře harmonizoval, trvalo čtyři hnízdní sezóny, než se postupně naučil při hnízdění spolupracovat. Nakonec se ptákům nyní daří úspěšně odchovávat mládě. Byla k tomu zapotřebí i asistence chovatelů, ale je velmi pravděpodobné, že i do budoucna budou fungovat jako rodiče spolehlivě. Přirozeně odchovaná mláďata pak mohou být poskytnuta pro vypuštění do volné přírody.

Číst dál

Jaro je tradičně časem, kdy se v brněnské zoo rodí spousta mláďat. Pojďme se podívat, která jsou to tentokrát a kde je mohou návštěvníci vidět. Podrobnosti najdete na https://www.zoobrno.cz/o-zoo-brno/tiskove-zpravy/tiskove-zpravy-roku-2023/zoo-brno-je-plna-mladat.

Číst dál

V nově otevřené australské části safari jsou k vidění čtyři mláďata emu hnědých! „Ačkoliv zahrada
tyto ptáky chová od 80. let, mláďata se zde nikdy neodchovala. Tento rok však znamená v rámci
chovu velký průlom, neboť po zhruba dva měsíce trvající inkubaci se z velkých tmavě zelených
vajec začala koncem dubna líhnout 4 malá černobíle pruhovaná kuřátka,“ uvádí kurátor ptáků
a plazů MVDr. Jan Kirner. „Samice snáší vajíčka počátkem prosince, což v našich klimatických
podmínkách není úplně šťastné načasování. Letos nám přálo počasí a vejce jsme mohli odebrat
včas. Háček totiž tkví v tom, že samec na snůšku zasedá až začátkem února. Do té doby mají vejce
mnoho příležitostí k přemrznutí, nebo rozbití. Proto jsme se rozhodli v letošním roce k radikální změně
přístupu k inkubaci. Od počátku ledna jsme část snesených vajec uskladňovali při teplotě cca 10
°C, při níž se pozastavuje vývoj zárodku. Jakmile samec pevně zasedl na zbylou část vajec, v té
době však starých nebo přemrzlých, provedli jsme jejich výměnu. Následující dva měsíce poctivě
zahříval 11 podložených vajec,“ popisuje ošetřovatelka Mgr. Monika Davidová.

Číst dál

Olomoucká zoo patří k nejúspěšnějším chovatelům oryxů jihoafrických v Evropě. Několik oryxů, kteří
se stali základem stáda, získala v 70. letech přímo z oblasti jejich přirozeného výskytu z Namibie,
odkud je spolu s množstvím dalších zvířat přivezl Ing. Josef Vágner. Mláďata se v zoo rodí na zimovišti
afrických zvířat, kde s ostatními členy stáda čekají, až se oteplí a budou moci být po zimě vypuštěni
ven. Mláďata tak vidí přírodu úplně poprvé. „Letošní stádo bylo vypuštěno včera. Ačkoliv se nejedná
o snadný proces, zvířata se mohou splašit, a musí se počínat nadmíru obezřetně, vše proběhlo bez
jakýchkoliv potíží. Dnes stádo skýtá pohled na klidná zvířata, která si užívají jarních slunečných dnů.
V sezóně 2023 jsme tedy do výběhu vypustili 1 samce, 15 samic a 5 mláďat. Při vypouštění celého
stáda do výběhu a krátce po něm samice mezi sebou bojují o společenské postavení ve skupině –
vytvářejí si společenský žebříček – hierarchii. Ve volné přírodě mezi sebou bojují i samci,“ uvádí
zooložka RNDr. Libuše Veselá. Olomoucká zahrada chová oryxe od roku 1973 a za celou dobu chovu
zde došlo k 334 porodům.

Číst dál

10. dubna přivedla samice Cala na svět mládě vážící téměř půl kilogramu. Od prvopočátku mládě
pravidelně kontrolujeme vážením. A přírůstky jsou vysoké. Mládě je zmenšenou kopií své matky.
„Ihned po narození vidí a intenzivně vyhledává zdroj mléka. Matka i s mládětem jsou přemístěni
v zázemí zoo, aby mohl odchov bez obtíží probíhat. Dnes jsme k němu pustili, byť jen na chvíli,
našeho fotografa, a tak se můžeme podělit o tuto zprávu s ostatními,“ uvádí zooložka Ing. Jitka
Vokurková. Zoo Olomouc patří na území České a Slovenské republiky k jedněm z mála
chovatelům, kterým se současně daří mravenečníka čtyřprstého i úspěšně rozmnožovat. S jeho
chovem započala v roce 2003 díky Dartovi a jeho milé samici jménem Tama. Tehdy to byl jediný
pár, který žil v českých a slovenských zahradách. K dnešnímu dni se v Zoo Olomouc narodilo18
mláďat.

Číst dál