Historicky nejvyšší počet narozených mláďat během jednoho roku za celou dobu existence Pavilonu netopýrů hlásí kaloni z ostrova Rodriguez. Celkem 16 mláďat různého věku mohou vidět i návštěvníci. „Samostatná mláďata už poletují volně. Některá s takovým nadšením ze života, že to kolikrát vypadá, že nevyberou zatáčku a dojde k bližšímu setkání s návštěvníky. Menší mláďata se drží prozatím matek, které o ně do jejich 2–3 měsíců věku pečují. A do toho běhají klokánci, se kterými je pojí poklidné soužití. Zkrátka a dobře, v Pavilonu netopýrů
je pořádně živo,“ uvádí zooložka Ing. Jitka Vokurková. Olomoucká zoo chová kaloně Rodriguezské od roku 1999. Narodilo se v ní prozatím celkem 205 jedinců. V pavilonu panuje obrácený světelný režim, což znamená, že se v něm přes den simuluje noc. Je to z toho důvodu, aby návštěvníci měli možnost spatřit kaloně aktivní. Večer se v pavilonu rozsvítí a kaloni se uchýlí k odpočinku.

Číst dál

To, že se zvířata v zoo nenudí, o tom svědčí dovádění celého Pavilonu Kalahari. Právě v něm se hrabáči a medojedi kapští včetně surikat zasloužili o pořádný rozruch. A co přesně ho způsobilo? Hra na schovávanou. „Surikatám jsme do zakoupené enrichmentové pomůcky, jejíž dno je zatížené pískem, aby se surikatám schované dobroty dobře dobývaly, dali červy. Hrabáčům jsme vyrobili dřevěný úkryt, do něhož se vyvrtalo několik děr, které bylo potřeba obrousit, aby si nezranili svůj dlouhý jazyk. Na pomyslném talíři se rovněž servírovali bezobratlí. Medojedy jsme překvapili krabicí a masem. Byla to radost,“ popisuje ošetřovatel Vojtěch Mašek.

Číst dál

10. 11. 2022 se devatenácti členná skupina kotulů veverovitých rozrostla o další přírůstek. „Mládě se po týdnu života jeví zdravě, ve skupině panuje klid, matka se o něj vzorně stará. Malý kotul tedy pije od matky, což je jeden z hlavních předpokladů úspěšného startu do života,“ dodává ošetřovatelka Hana Dostálová. Olomoucká zoo chová kotuly od roku 1993 a celkově se v ní narodilo 134 mláďat.

Číst dál

Prázdné ulity vodních plžů často slouží jako úkryt nejrůznějším živočichům. Asi nejznámější je skupina raků/krabů poustevníčků. V zadní části pavilonu Tanganika v Zoologické zahradě a botanickém parku Ostrava plave drobná rybka jménem pestřenec podobný, která se v ulitě nejen ráda skrývá, ale také vytírá. V současné době jsou v akváriu k vidění kromě dospělců i ulity plné mláďat. I proto si tento pestřenec vysloužil označení ryba „šnekáč“.

Číst dál

Medojed je chován v zoo velmi zřídka, jelikož se jedná o proklatě chytré zvíře a zajistit jeho výběh tak,
aby jej nepřekonal, je docela chovatelský oříšek. V České republice bychom ho našli jen ve 3
zoologických zahradách. Není tomu tak dávno, co se chovný pár našich medojedů poprvé podíval ven. Spousta vjemů pro ně tedy byla zcela nová. „Z počátku se v něm chovali rozpačitě, ale hezkou řádku dní už do něj chodí velmi rádi a užívají si každého dne,“ uvádí vedoucí zimoviště afrických zvířat Pavel Vidlář. A přišel podzim…a s ním první listí. „Radost, kterou projevovali, jak v listí dováděli, byla bezbřehá. Venkovní výběh mají a budou mít otevřený při plusových teplotách. Je však pouze na nich, zda ho v daný den využijí. Na čerstvém vzduch mohou návštěvníci medojedy vidět do cca 14:00. Tzn. v době, kdy je
máme pod kontrolou,“ dodává s úsměvem. Olomouckou skupinu zakládali v roce 2018 jedinci, pocházející z míst svého přirozeného výskytu v Africe. Olomoucká zoo prozatím odchovala celkem 3 mláďata.

Číst dál

Nově sestavený pár vyder malých v Zoologické zahradě a botanickém parku Ostrava odchovává své první potomky. Mláďata jsou dvě a zatím tráví většinu času v zázemí, jen výjimečně je samice vynese do venkovního výběhu. Aby měli rodiče klid na odchov mláďat, bylo přerušeno i oblíbené komentované setkání.

Pižmoň je nepochybně jedním z nejvzácnějších zvířat olomoucké zoo. Včera z Kolína nad Rýnem přicestoval 8letý samec Odin, narozený 11. 5. 2014 v Bernu. Nakládka i vykládka pomocí jeřábu proběhly bez potíží. „Na doporučení samce vhodného pro naši samici jsme dlouho čekali, protože pižmoňů není v evropských zoo mnoho. Samec přijel v bedně určené pro malé nosorožce, kterou jsme pomocí jeřábu snesli do výběhu. Do vnitřní ubikace přešel bez jakýchkoliv časových průtahů. Pižmoň je stádové zvíře, a proto seznámení s naší 4letou samicí Ragnou nestálo nic v cestě. Nový samec je majestátní, statné, vyrovnané zvíře. Doufáme, že se mu v naší zoo bude dobře dařit, a že se dočkáme mláďat,“ uvádí zooložka RNDr. Libuše Veselá. „Pro chov pižmoňů jsme se rozhodli koncem devadesátých let a chovatelské zařízení, které obývají, bylo vybudováno přímo pro ně. Prvním pižmoněm v naší
zoo byla samice Sněhurka. Žila zde až do roku 2015 a téměř každým rokem přivedla na svět mládě. V červenci roku 2020 jsme pak přivezli zmíněnou Ragnu,“ dodává.

Číst dál

3. 3. 2022 přišlo v olomoucké zoo na svět mládě mravenečníka velkého. Načasování si ale nevybralo nejlepší, protože v té době probíhala rekonstrukce pavilonu. Aby jeho odchov proběhl v pořádku a byl ničím nerušený, rozhodli jsme se jej umístit do zázemí a umožnit mu se vyvíjet tak, abychom šanci na jeho odchov zvýšili. „Úsilí do tohoto počínání vložené se vyplatilo. Dnes mohou mravenečníka v plné síle vidět i s jeho matkou návštěvníci, neboť v těchto dnech opustil do té doby obývanou ubikaci v zázemí a přesunul se už do svého trvalého bydliště v Jihoamerickém pavilonu,“ dodává ošetřovatelka Hana Dostálová. Mládě je 8. úspěšně odchovaným mládětem od roku 2011, kdy se olomoucká zoo začala chovem mravenečníků zabývat

Číst dál

Po Večeru duchů přichází radostné období pro naše zvířata. Dýní si tak užijí nejen návštěvníci. V rámci
enrichmentu jsme do nich umístili všemožné dobroty v podobě červů, rozmanitého ovoce, potkanů. Hodovalo se u medojedů, hrabáčů a surikat. „Pro naše zvířata je to zpestření, přijímání potravy formou zábavy. Dýně slouží jako úkryt rozmanitého krmiva, ke kterému se zvířata dobývají. Mnohdy v dýni (jako v případě surikat) zmizí úplně celá až po ocas. Samice hrabáče si dnešní hostinu také náležitě užila. Chodila od dýně k dýni a dlouhými drápy a jazykem se snažila dostat i k tomu poslednímu červovi,“ uvádí ošetřovatelka Petra Jelínková.

Číst dál

Kolekce zvířat olomoucké zoo se rozšířila o nové obyvatele. Klokánky rudohnědé. Dva roční samci ze Zoo Jihlava přicestovali do zahrady 6. října a stali se tak úplně prvními klokánky svého druhu, které Zoo Olomouc chová. Čekala je nejprve povinná izolace, po níž se tento týden už přesunuli do Pavilonu netopýrů, kde je už mohou vidět první návštěvníci. „Máme je v pavilonu dá se říci pár hodin a působí jako sehraná dvojka kamarádů. Když se jim člověk zadívá na končetiny, nabývá dojmu, že má co do činění s krtkem, ale tím podobnost končí. Dostali už i první krmení, a na příjmu potravy je vidět, jak dobře se jim vede. Pavilon tak ožil dalšími zvířaty. Mláďata v brzké době neplánujeme, neboť populace klokánků je dostatečně vysoká. Z tohoto důvodu sestavovat chovný pár nezamýšlíme,“ upřesňuje ošetřovatelka Kateřina Šteckerová.

Číst dál

Olomoucká zahrada chová velbloudy dvouhrbé téměř od prvopočátků zahrady, a to od roku 1958. Tento
týden k nám přicestovala posila chovu samice Margot. „Roční samice pochází ze Zoo Praha, kde jsme ji
i nakládali. Cesta proběhla v pořádku bez jakýchkoliv nesnází. Náš samec byl po jejím příjezdu oddělený,
aby se nejprve měla možnost seznámit s ostatními svého pohlaví. Samce jsme ráno pustili ke skupině
a vypadá to, že se všichni mají spolu dobře a velmi záhy našli i společnou velbloudí řeč. Posledním
přírůstkem nás velbloudi potěšili v roce 2020, tak přejeme Margot, aby se i ona v budoucnu stala
matkou,“ uvádí vedoucí zimoviště afrických zvířat Pavel Vidlář.

Číst dál

Dva páry ibisů skalních v Zoologické zahradě a botanickém parku Ostrava odchovaly v letošním roce po jednom mláděti. Obě byla koordinátorem chovu těchto vzácných ptáků určena pro vypuštění do přírody a včera převezena z Ostravy na jih Španělska. Celkem už zoo v rámci repatriačního projektu poskytla 16 mladých ibisů, z nichž většina létá ve volné přírodě.  

V sobotu 1. října se v Zoologické zahradě a botanickém parku Ostrava uskuteční oslavy svátku všech živých bytostí. U příležitosti Dne zvířat bude připraven speciální program pro malé i velké návštěvníky. Přijďte se dozvědět o vzácných druzích naší přírody i zástupců exotické fauny. Svou návštěvou zároveň podpoříte záchranu těch nejohroženějších druhů.

Na safari v Zoo Ostrava jsou mláďata vzácných jelenů barasinga

V ostravském safari se letos narodila dvě mláďata jelenů barasinga. Dva samečci se narodili 11. a 29. srpna. Lidé je mohou spolu s dalšími obyvateli rozlehlé expozice pozorovat ze safari expresu, který projíždí výběhy přímo mezi zvířaty.

Jistě si pamatujete, jak jsme Vám na počátku sezóny představili expoziční novinku. Seriemy rudozobé,
unikátní ptáky z jihoamerických pamp, kteří obydleli jednu z voliér naproti euroasijskému safari. Nový
prostor se jim zalíbil natolik, že v něm koncem léta vyvedly potomka. Ten právě opustil hnízdo a můžete
ho vidět spolu s rodiči ve voliéře. „Start sice neměl jednoduchý, rodičům jsme museli pomoci se stavbou
hnízda. On sám se potýkal s tzv. „roznožkou“, která se řešila fixací pomocí podvazků, ale dnes si už čile
běhá ve voliéře,“ upřesňuje zoolog MVDr. Jan Kirner.

Číst dál

Podzim pomalu začíná vybarvovat listy opadavých rostlin i v areálu Zoologické zahrady a botanického parku Ostrava. Žlutá, oranžová či červená jsou nejčastějšími barvami, které kromě listů zvýrazňují také postupně dozrávající plody řady dřevin i bylin, poskytující volně žijícímu ptactvu tolik potřebnou potravu před nadcházejícím zimním obdobím.

Giboni bělolící v Zoologické zahradě a botanickém parku Ostrava už několik týdnů obývají nové chovatelsko-expoziční zařízení. Postupně si zvykají na nové prostředí, které jim nabízí mnohem více prostoru. Ale i ve starých prostorech znovu giboni jsou. Jedná se o dva mladé samce, kteří byli do Ostravy převezeni ze Zoo Liberec, kde chystají rekonstrukci prostor pro tyto vzácné primáty. V Ostravě tedy zůstanou jen dočasně.

Pytláctví je jednou z hlavních příčin ztráty živočišných druhů. Právě proti nelegálnímu lovu a obchodu s divokými zvířaty bojuje záchranný program Kukang na severu ostrova Sumatra. V rámci spolupráce s místními komunitami zaměstnal dva bývalé pytláky outloňů a luskounů, kteří se stali terénními ochránci přírody. Své skvělé dovednosti orientace v pralese a sledování ohrožených divokých zvířat nyní rozšířili o moderní prvky využívané v ochraně přírody – instalaci a kontrolu fotopastí. Na ty se nedávno podařilo zachytit mj. i kriticky ohroženého orangutana sumaterského a vzácnou kočku Temminckovu.

Ve výběhu hned u vstupu do Zoologické zahrady a botanického parku Ostrava návštěvníci určitě nepřehlédnou početné hejno plameňáků kubánských. Výběh ale obývají další dva druhy ptáků – husice orinocké a husičky vdovky. A právě u husiček mohou lidé v současné době pozorovat čtyři mláďata – jedno odrostlejší a tři stará několik dní.

Čtyři mláďata vzácného leguána mangrovového se narodila na konci prázdnin v brněnské zoo. V přírodě se tento druh již téměř nevyskytuje a v zahradách se jeho populace pohybuje v řádu desítek jedinců. Rozmnožovat se ho daří díky spolupráci mezi evropskými zoologickými zahradami, odkud také brněnská zoo získala před dvěma lety samičku do chovného páru. Podobně zoologicky významnou událostí je nedávný odchov trnuch.

Číst dál