Projekt návratu orlosupa bradatého do Alp a dalších lokalit v jižní Evropě je jedním z nejúspěšnějších mezinárodních repatriačních projektů. Jeho cílem je obnova divoké populace tohoto majestátního dravce, který byl v minulosti na řadě míst člověkem zcela vyhuben, vypouštěním mladých orlosupů odchovaných v zoologických zahradách a specializovaných chovných stanicích. Zoo Ostrava je do projektu zapojena téměř 15 let a pro vypuštění do volné přírody poskytla již 17 orlosupů. V pořadí 18. orlosup byl odvezen včera ráno, vysazen bude ve Francii v oblasti Baronnies v pátek 5. května.

Někdo se pod nimi líbá, jiný si na nich rovnou pochutná. Řeč je o prvomájových rozkvetlých
větvičkách. „Kaloni vzali za vděk jarem a květy třešně jim opravdu moc chutnaly,“ uvádí
zooložka Ing. Jitka Vokurková. Olomoucká zoo chová kaloně rodriguezské od roku 1999.
Narodilo se v ní prozatím celkem 196 jedinců. V pavilonu panuje obrácený světelný režim,
což znamená, že se v něm přes den simuluje noc. Je to proto, aby návštěvníci měli možnost
spatřit kaloně aktivní. Večer se v pavilonu rozsvítí a kaloni se uchýlí k odpočinku.

Ve výběhu servalů v Zoologické zahradě a botanickém parku Ostrava mohou návštěvníci vidět dvě mláďata. Koťata se narodila začátkem dubna. První týdny trávila se svou matkou převážně ve vnitřních prostorech, které nejsou veřejnosti přístupné, ale v tomto období už postupně objevují i venkovní výběh.

Číst dál

Teraristika nebyla pro Zoo Olomouc nikdy hlavní doménou, ovšem podobně jako je tomu
s narůstajícím zájmem veřejnosti o toto chovatelské odvětví, situace se postupně mění i u nás. Plazi,
obojživelníci i různí bezobratlí si tak pomalu ale jistě nacházejí cestu i do našich expozic. Tou
nejnovější, a zároveň pomyslným rozloučením s návštěvníkem, je kolekce celkem devíti nádrží
nacházející se v prostorách východu ze zoo. „Díky navázané spolupráci se značkou Repti Planet,
která nám velmi ochotně poskytla terária a vybavení, jsme v tomto roce mohli otevřít další terarijní
expozici. Věříme, že návštěvníkům udělá při odchodu ze zoo radost pohled na zarostlé nádrže
i s jejich novými obyvateli. Potkáte se tu například se čtyřmi druhy žab – ropuchou colorádskou,
pipou brazilskou, rákosničkami či létavkami, nechybí ani plazi jako užovky ostronosé, blavor žlutý,
felsumy, gekoni obrovští a jeden druh rovnokřídlého hmyzu–obří kobylka Siliquofera grandis z Nové
Guinee. To, co tu nyní vidíme, by ale nevzniklo bez přičinění celého kolektivu našich teraristů
a pracovníků údržby,“ uvádí vedoucí vzdělávání a dlouholetý terarista Mgr. Pavel Javůrek.

Číst dál

Ve voliéře supů bělohlavých v ostravské zoologické zahradě odchovává jeden z párů své první mládě. Přestože tento druh není tak citlivý na vyrušení jako třeba orlosupi bradatí nebo supi hnědí, a přestože nově sestavený pár spolu od začátku dobře harmonizoval, trvalo čtyři hnízdní sezóny, než se postupně naučil při hnízdění spolupracovat. Nakonec se ptákům nyní daří úspěšně odchovávat mládě. Byla k tomu zapotřebí i asistence chovatelů, ale je velmi pravděpodobné, že i do budoucna budou fungovat jako rodiče spolehlivě. Přirozeně odchovaná mláďata pak mohou být poskytnuta pro vypuštění do volné přírody.

Číst dál

Jaro je tradičně časem, kdy se v brněnské zoo rodí spousta mláďat. Pojďme se podívat, která jsou to tentokrát a kde je mohou návštěvníci vidět. Podrobnosti najdete na https://www.zoobrno.cz/o-zoo-brno/tiskove-zpravy/tiskove-zpravy-roku-2023/zoo-brno-je-plna-mladat.

Číst dál

V nově otevřené australské části safari jsou k vidění čtyři mláďata emu hnědých! „Ačkoliv zahrada
tyto ptáky chová od 80. let, mláďata se zde nikdy neodchovala. Tento rok však znamená v rámci
chovu velký průlom, neboť po zhruba dva měsíce trvající inkubaci se z velkých tmavě zelených
vajec začala koncem dubna líhnout 4 malá černobíle pruhovaná kuřátka,“ uvádí kurátor ptáků
a plazů MVDr. Jan Kirner. „Samice snáší vajíčka počátkem prosince, což v našich klimatických
podmínkách není úplně šťastné načasování. Letos nám přálo počasí a vejce jsme mohli odebrat
včas. Háček totiž tkví v tom, že samec na snůšku zasedá až začátkem února. Do té doby mají vejce
mnoho příležitostí k přemrznutí, nebo rozbití. Proto jsme se rozhodli v letošním roce k radikální změně
přístupu k inkubaci. Od počátku ledna jsme část snesených vajec uskladňovali při teplotě cca 10
°C, při níž se pozastavuje vývoj zárodku. Jakmile samec pevně zasedl na zbylou část vajec, v té
době však starých nebo přemrzlých, provedli jsme jejich výměnu. Následující dva měsíce poctivě
zahříval 11 podložených vajec,“ popisuje ošetřovatelka Mgr. Monika Davidová.

Číst dál

Olomoucká zoo patří k nejúspěšnějším chovatelům oryxů jihoafrických v Evropě. Několik oryxů, kteří
se stali základem stáda, získala v 70. letech přímo z oblasti jejich přirozeného výskytu z Namibie,
odkud je spolu s množstvím dalších zvířat přivezl Ing. Josef Vágner. Mláďata se v zoo rodí na zimovišti
afrických zvířat, kde s ostatními členy stáda čekají, až se oteplí a budou moci být po zimě vypuštěni
ven. Mláďata tak vidí přírodu úplně poprvé. „Letošní stádo bylo vypuštěno včera. Ačkoliv se nejedná
o snadný proces, zvířata se mohou splašit, a musí se počínat nadmíru obezřetně, vše proběhlo bez
jakýchkoliv potíží. Dnes stádo skýtá pohled na klidná zvířata, která si užívají jarních slunečných dnů.
V sezóně 2023 jsme tedy do výběhu vypustili 1 samce, 15 samic a 5 mláďat. Při vypouštění celého
stáda do výběhu a krátce po něm samice mezi sebou bojují o společenské postavení ve skupině –
vytvářejí si společenský žebříček – hierarchii. Ve volné přírodě mezi sebou bojují i samci,“ uvádí
zooložka RNDr. Libuše Veselá. Olomoucká zahrada chová oryxe od roku 1973 a za celou dobu chovu
zde došlo k 334 porodům.

Číst dál

10. dubna přivedla samice Cala na svět mládě vážící téměř půl kilogramu. Od prvopočátku mládě
pravidelně kontrolujeme vážením. A přírůstky jsou vysoké. Mládě je zmenšenou kopií své matky.
„Ihned po narození vidí a intenzivně vyhledává zdroj mléka. Matka i s mládětem jsou přemístěni
v zázemí zoo, aby mohl odchov bez obtíží probíhat. Dnes jsme k němu pustili, byť jen na chvíli,
našeho fotografa, a tak se můžeme podělit o tuto zprávu s ostatními,“ uvádí zooložka Ing. Jitka
Vokurková. Zoo Olomouc patří na území České a Slovenské republiky k jedněm z mála
chovatelům, kterým se současně daří mravenečníka čtyřprstého i úspěšně rozmnožovat. S jeho
chovem započala v roce 2003 díky Dartovi a jeho milé samici jménem Tama. Tehdy to byl jediný
pár, který žil v českých a slovenských zahradách. K dnešnímu dni se v Zoo Olomouc narodilo18
mláďat.

Číst dál

Zatímco jako druh je východoasijský jelen sika velice hojný a v Evropě včetně ČR dokonce invazivní,
dva z jeho původních poddruhů: sika vietnamský a tchajwanský již byly v přírodě vyhubeny. Ulovení
posledního divoce žijícího jedince siky vietnamského bylo zdokumentováno v roce 1974. Naštěstí
byl v té době již chován na farmách ve Vietnamu a následně i v zoologických zahradách. Na
sklonku minulého roku se v 35 evropských zoo chovalo již 390 jedinců. Druhé největší stádo siků
vietnamských mimo Vietnam je v Zoo Olomouc a v těchto dnech se rozrostlo hned o 6 potomků.
Celkem tedy už čítá 25 jedinců! „Je třeba si uvědomit, že samice jsou zvyklé rodit každý rok, protože
mnoho mláďat uloví predátoři. Když jim v rozmnožování zabráníme, stanou se po pár letech
neplodnými. Pro udržení tohoto vzácného jelena je tak nutné nechat všechny laně pravidelně
rozmnožovat, i s tím, že přebytečné jedince z chovu na rozdíl od zahrad v USA občas vyřadíme.
Záchrana poddruhu tak spočívá výhradně na evropských zoo. Jinak o toto vzácné zvíře přijde naše
planeta docela,“ uvádí doc. RNDr. Jan Pluháček, Ph.D., vědecký pracovník Zoo Olomouc
a současný koordinátor Evropského programu (EEP) pro siku vietnamského.

ZOOLOGICKÁ ZAHRADA OLOMOUC
Darwinova 29, 779 00 Olomouc – Svatý Kopeček, Česká republika
Telefon: 585 151 601, GSM brána: 774 450 419, e–mail: info@zoo–olomouc.cz, web: www.zoo–olomouc.cz
Česká spořitelna, a.s., Olomouc, Číslo účtu: 1805657389/0800, IČO: 00096814, DIČ: CZ 00096814
TISKOVÁ ZPRÁVA Olomouc 20.04.2023
ZOO OLOMOUC MÁ MLÁDĚ HRABÁČE!!!
Samec pochází z Jekatěrinburgu, samice z Prahy. Tento chovný pár hrabáčů kapských se postaral
o velkou radost, ale současně i o velkou starost pro chovatele v olomoucké zoo. Nyota 8. dubna
přivedla na svět malého mimozemšťana, ušatý zázrak, ošklivého až krásného, v cestopisech Emila
Holuba kuťoše, ve svahilštině kukukifika…! Tolika různých pojmenování se totiž hrabáči kapskému
dostává. „Měli jsme jisté obavy z odchovu, protože u hrabáčů nepochybně platí, že porodit ještě
neznamená odchovat. V prvních dnech vyžaduje velmi intenzivní péči, která začíná ve 4 hodiny
ráno, končí většinou krátce po půlnoci a podílí se na ní celý tým ošetřovatelů. Musí se pravidelně
krmit, vážit, naolejovat–péče o ně v mnoha směrech připomíná péči o lidské miminko. Podobný je
i hlas, kterým se malý hrabáč ozývá. I když se kdykoliv cokoliv může stát a musíme být stále ve
střehu, přesto se naše obavy pomalu rozplývají. Malý hrabáč spolehlivě pije velmi vydatné mateřské
mléko, přibírá a během prvních 10 dnů života zdvojnásobil svou porodní váhu, z počátečních
1530 g se již dostal na neuvěřitelných 3050 g,“ uvádí zooložka RNDr. Libuše Veselá. Olomoucká zoo
chová hrabáče od roku 2017. První mládě se narodilo 26. března 2020, a tehdy se podařilo
i odchovat.

Číst dál

7. 4. 2023 se v Pavilonu opic narodila dvojčata kosmanů zakrslých, nejmenších opic na světě.
Mláďata prospívají velmi dobře. Vozí se na zádech nejen otce, ale i svých starších sourozenců
a návštěvníci je při troše štěstí mohou už i vidět. „Tomuto chovnému páru se od roku 2016 u nás
narodilo už 24 potomků. Mnozí z nich byli odesláni do mnoha chovatelských institucí po celém světě.
Největší vzdálenost urazili dva kosmani při cestě do Izraele,“ uvádí zooložka Ing. Jitka Vokurková.
Tento druh je v naší zoo chován od roku 2000 a celkem se tu narodilo 132 mláďat.

Někteří jeleni v Zoologické zahradě a botanickém parku Ostrava už mají mláďata. V prvních dnech po porodu nebývají kolouši ve výbězích vidět, jsou ukryti v trávě nebo pod keři, stranou od stáda i matky. Tato strategie ochrany mláďat před predátory funguje i u volně žijících srnců a jelenů (také zajíců a dalších savců) v naší přírodě a lidé ji často mylně vyhodnotí – matka opustila mládě, je třeba ho zachránit. V převážné většině případů však není naše pomoc nutná. Ani v zoo, ani v přírodě.

Během víkendové návštěvy Zoologické zahrady a botanického parku Ostrava je opět možné při komentovaných prohlídkách s průvodcem nahlédnout do dvouhektarového areálu pěstebních skleníků, kde rostou rostliny z celého světa. Kromě nejrůznějších hospodářsky významných tropických a subtropických rodů, jako jsou citrusy, banány, psidia, kávovníky a podobné druhy, se zde nacházejí také krásně kvetoucí orchideje a jiné tropické či subtropické květy.

S tamaríny vousatými se návštěvníci Zoo Olomouc dříve mohli setkat v Pavilonu opic. Jelikož vše
ale nasvědčovalo tomu, že ke zdárnému rozmnožování a následnému odchovu nově sestavený
chovný pár potřeboval více intimity než společnost dalších opic, bylo rozhodnuto o jeho přesunu
do Pavilonu šelem a mořských akvárií, konkrétně do expozice u krokodýlů čelnatých. „S novým
bydlením jsou natolik spokojeni, že do něj přivedli rovnou dvojčata. Jedná se nejen o první
mláďata tohoto chovného páru, ale současně první mláďata primátů narozená v této expozici.
Prospívají velice dobře,“ uvádí ošetřovatelka Kateřina Šteckerová. „Dvojčata se narodila 15. 3.
2023, a přesto, že rodiče nemají žádné zkušenosti s odchovy potomků, zhostili se této role na
výbornou,“ dodává zooložka Ing. Jitka Vokurková. Tamaríny vousaté chová olomoucká zoo od
roku 2004, celkem se tu narodilo 30 mláďat.

Ostravská zoologická zahrada chová kondory královské od roku 1970. V roce 2017, po dlouhých téměř 50 letech, se konečně dočkala i prvního mláděte tohoto nejpestřeji zbarveného kondora. Od té doby se chovnému páru podařilo úspěšně odchovat již pět mláďat. Letos se stará o šestého potomka a i v tomto případě to vypadá, že se odchov podaří. Přirozené odchovy rodiči mají pro evropský chov mimořádný význam.

Mlynaříci dlouhoocasí

Mlynaříci dlouhoocasí patří k našim nejmenším a zároveň k nejzajímavějším ptákům. Vyznačují se společenským způsobem života, takže je prakticky nikdy nepotkáme samotné. Dokonce i vyvedená mláďata spí spolu na jedné větvičce v řadě těsně vedle sebe a po vylétnutí je krmí nejen vlastní rodiče, ale i „pěstouni“, tzn. cizí příslušníci tohoto druhu. Mlynaříci jsou k vidění i v areálu Zoologické zahrady a botanického parku Ostrava, kde pravidelně hnízdí.

Zoo Ostrava začala zaznamenávat významné události do pamětní knihy

Každým rokem se v zoologické zahradě stane mnoho významných či nevšedních událostí, které by neměly být jen tak zapomenuty. A nemusí se jednat vždy jen o narození nebo příchod velmi vzácných druhů zvířat. Někteří zaměstnanci slaví kulatá pracovní jubilea, někteří z nich pracují v zoo i několik dekád! Každý rok zoo navštíví významné osobnosti z celého světa. Překonáváme rekordy v návštěvnosti, stavíme nové unikátní stavby. Abychom mohli všechny tyto výjimečné události zaznamenat a uchovat pro další generace, vznikla Pamětní kniha Zoo Ostrava. Váží 13 kg, obsahuje přes 200 stran a nyní již také první záznamy.

Byl 15. březen 2021 a v líhni olomoucké zoo se vylíhlo mládě zoborožce kaferského. Dnes již mladá
samička našla nový domov v zoologické zahradě ve francouzském La Palmyre, na samém břehu
Atlantského oceánu v jihozápadní Francii. „V těchto dnech se už seznamuje se svým budoucím
partnerem. Stalo se tak na základě doporučení koordinátora evropského záchovného programu
(EEP),“ upřesňuje zoolog MVDr. Jan Kirner.

Číst dál