Velvyslankyně Brazilské federativní republiky Sonia Regina Guimaraes Gomes při své včerejší návštěvě Olomouce zavítala i do Zoo Olomouc. Projevila zájem o zvířata, která z její rodné země pochází. Navštívila tak klenot Brazílie, jeden z jejich národních symbolů-lvíčky zlaté a vypravila se i za mládětem mravenečníka stromového, kterému přivezla jméno. Vybíralo se z několika navrhovaných, přímo z oblasti jeho výskytu. Nakonec vyhrálo „Fubá“. Takto se jmenuje kukuřičná mouka, jejíž barva připomíná barvu srsti mravenečníka. Ředitel zoo Dr. Ing. Radomír Habáň s paní velvyslankyní hovořil na téma osvěty, ochrany tropických deštných pralesů a případné edukace místních obyvatel. Areálem zoologické zahrady projela vláčkem, který ji provezl doslova celým světem, neboť cesta se ubírala areálem safari, včetně nově zpřístupněných etap Austrálie a Arktidy.
Ráj lemurů v Zoologické zahradě a botanickém parku Ostrava obývá skupina 16 lemurů čtyř druhů, mezi které mohou návštěvníci přímo vstoupit a užít si bezprostřední blízkost zvířat. Průchozí expozice je otevřena denně od 14 do 15 hodin. Během této doby zazní i komentář chovatelů o životě vzácných madagaskarských primátů.
V Zoologické zahradě a botanickém parku Ostrava se před měsícem narodilo mládě binturonga. Zvíře tohoto podivného jména patří mezi šelmy, zájemci tedy najdou mládě a jeho rodiče v Pavilonu indických šelem. První týdny života trávilo mládě v bezpečí budky, nyní už se vydává na průzkum dalších prostor.
Mládě binturonga se v ostravské zoologické zahradě narodilo 9. května 2023 chovnému páru v Pavilonu indických šelem. „První týdny po narození trávilo v bezpečí boudy, postupně už se ale začíná odvažovat i do prostor mimo ni. Pohlaví zatím neznáme, první kontrola proběhne zhruba za měsíc, teď ještě nechceme samici rušit. Jedná se o zkušenou matku, která o svého potomka příkladně pečuje,“ vysvětluje zooložka Adéla Obračajová. Jedná se o páté mládě, které samice odchovává. Tři její potomci (*2016, 2018 a 2019) byli na doporučení koordinátorky chovu této největší cibetkovité šelmy převezeni do jiných zoologických zahrad. Čtvrté mládě (samička narozená v roce 2021) pobývá aktuálně ve společném výběhu s vydrami malými v expozici Čitván, ale i toto čeká na transport do některé z partnerských zoo.
Binturong (Arctictis binturong) žije v tropických lesích od Nepálu až po Malajsii, na ostrovech Sumatra, Jáva, Borneo a Palawan. Dobře šplhá po stromech. Při pohybu ve větvích si pomáhá dlouhým chápavým ocasem (mláďata jsou schopna se za něj i zavěsit). Je aktivní převážně v noci, den tráví zpravidla spánkem v korunách stromů. I když patří mezi šelmy, je binturong spíše všežravý. Je veden v Červeném seznamu (IUCN Red List of Threatened Species) jako zranitelný druh (Vulnerable). Za posledních 30 let klesla jeho populace o 30 %! Příčinou poklesu je ničení přírodního prostředí z důvodu těžby surovin a přeměny na zemědělskou půdu. V současnosti se jedná zejména o zakládání plantáží palmy olejné. Je také nelegálně loven pro penisovou kůstku, která je využívána v tradiční čínské medicíně.
Letos byla v Zoologické zahradě a botanickém parku Ostrava zahájena již desátá sezóna provozu safari. Zájemci si tak mohou opět užít projížďku přímo mezi zvířaty, kterých je ve třech rozlehlých výbězích aktuálně více než stovka.
Pavilon primátů patří k nejstarším objektům v Zoologické zahradě a botanickém parku Ostrava. Postaven byl v roce 1966. Pro většinu jeho obyvatel zoo postupně vybudovala nová moderní chovatelská zařízení, ta nejnovější byla otevřena v loňském roce pro makaky lví a gibony bělolící. Návštěvníkům je budova již nějakou dobu uzavřena a do budoucna spěje k demolici. V minulých dnech proběhlo odstranění několika venkovních železných klecí, které obývali právě makaci.
Olomoucká zoo se29.5.2023stala místem narození mláděte vzácného daňka mezopotámského. „Velkého mláděte samičího pohlaví si opravdu moc vážíme,“uvádí zooložka Ing. Jitka Vokurková. Odhaduje se, že ve volné přírodě žije asi 600 až 700 jedinců, dalších cca 250 jedinců je chováno v zoo.VZoo Olomouc se doposud narodili 3 jedinci.
Včera v podvečerních hodinách došlo kúspěšnému odchytu nandu pampového. Tento běžec se podobuněkolikadnůpohybovalvměstskéčástiOlomouc–Chomoutov,kdebylspomocí pracovníků olomouckého studia České televize monitorován, což usnadnilo i následné kroky. Vzhledem ktomu, že se nad jeho dalším osudem vznášel otazník, nabídlaZoologickázahrada Olomoucpomoc sjeho odchytem. Zvířete se však ujmout nemohla.
V neděli 4. června se bude ve zlínské zoo slavit. Právě v tento den zoo uspořádá oslavu dvaceti let chovu slonů afrických a druhých narozenin prvního mláděte slona afrického v České republice. V rámci oslav budou moci návštěvníci zcela výjimečně zavítat do nového chovného zařízení pro slony v Karibuni, který patří mezi tři největší zařízení svého druhu na světě.
Ze svého zimoviště bylizpět doletnívoliéry vypuštěni ibisi skalní.Tomuto kroku předcházelodchyt, pravidelné preventivní odčervení, nakládka do transportních beden a vzávěru vypuštění vobří voliéře vblízkostiPavilonu šelem.„Vprůběhu zimy se hejno na základě doporučení koordinátora evropského záchovného programu (EEP) rozšířilo o tři mladésamce a jednu samici ze zoo ve švýcarském Zürichu, čímž se vyrovnal nepříznivý poměr pohlaví vnašem hejnu a ptáci tak dostanou možnost každý najít svůj protějšek,“uvádí kurátor ptáků MVDr. Jan Kirner.Celkem jich tedy pobývá ve voliéře 13. Pozorný návštěvník si již vtěchto dnech může povšimnout dvou párů, které pracují na stavbě svých hnízd.
Krajty zelené obývají v Zoologické zahradě a botanickém parku Ostrava jedno z akvaterárií v pavilonu Papua. K vidění jsou zde ve své typické poloze na větvích dvě samice a jeden samec. První pokus o rozmnožení proběhl už v loňském roce, ale nebyl úspěšný. V letošním roce se 23. května vylíhlo deset mláďat, která zůstávají v chovatelském zázemí. Přestože se tito zelení hadi chovají v 80 evropských zoo, rozmnožují se jen vzácně. Ostravští chovatelé proto doufají, že bude prvoodchov úspěšný.
Krajta_zelená_foto_E.Gombala
Krajty zelené chová ostravská zoo od roku 2018, kdy přivezla dvě samice ze Zoo Plzeň. V roce 2021 k nim přibyl samec ze Zoo Lipsko. Poprvé snesly vejce obě samice již v loňském roce, ale snůška se od počátku nevyvíjela dobře. Kolem Vánoc pozorovali chovatelé opakovaně páření. Jedna ze samic po nějaké době ztratila svou jasně zelenou barvu, její kůže získala modravý nádech, což byla známka toho, že v sobě nosí vejce. „Asi 14 dní před kladením vajec jsme samici přestěhovali z expozičního terária do zázemí. V přírodě pravděpodobně ukrývají tyto krajty snůšku v dutinách, kterou měla nahradit bouda v zázemí. Samice ale nakonec nakladla 29. března 2023 vejce volně do terária,“ popisuje Petra Valentová, chovatelka–teraristka. Snůšku, která čítala celkem 11 oplozených vajec, umístili chovatelé do líhně. Inkubace trvala 50 dní. Jedno vejce se krátce před líhnutím začalo kazit, proto bylo z líhně vyřazeno. Ukázalo se, že ve vejci byla dvojčata, ale oba zárodky uhynuly.
Třídenní_mláďata_krajt_zelených_foto_E.Gombala
Zbývajících deset mláďat se vylíhlo 23. května. „Vzhledem k tomu, že rodiče krajt, podobně jako většiny plazů, o svá mláďata nepečují, zůstávají dál v zázemí, zatímco jejich matku jsme vrátili zpět do pavilonu Papua. Malé krajty měří po vylíhnutí okolo 20 cm a jsou zbarvené žlutě. Záhy po opuštění vaječných obalů se snaží dostat do bezpečí a hledají vhodnou větvičku, na níž zaujímají typickou polohu, jakou známe i u dospělých krajt. Zatím nepřijímají žádnou potravu, postupně tráví živiny ze žloutkového váčku. Krmit je začneme myšími holátky až po prvním svleku, což bude okolo 10. dne jejich života,“ doplňuje Lucas Bono, chovatel–terarista. Do velikosti dospělých jedinců (cca 180 cm) dorostou asi za dva roky, jejich barvu získají už okolo jednoho roku.
Mládě_krajty_zelené_foto_E.Gombala
Krajty zelené chová v Evropě 80 institucí v celkovém počtu 150 jedinců. Za posledních 12 měsíců se odchov podařil jen v jedné další zoo (šest mláďat bylo odchováno v dánské zoo v Randersu). V přírodě zatím nepatří k ohroženým druhům, ale vzhledem k tomu, že v lidské péči se množí vzácně, je ostravský prvoodchov velmi důležitý.
Krajty zelené v Zoo Ostrava, dospělé i mláďata, zachycuje video.
Krajta zelená (Morelia viridis) obývá celou Papuu (ostrov obecně znám jako Nová Guinea) a přilehlé malé okolní ostrůvky, kde se vyskytuje v mnoha barevných formách. Krajty v Zoo Ostrava pocházejí z malého souostroví Aru jihozápadně od Papui. Na těchto ostrůvcích se nachází tropický deštný les se spoustou často bezejmenných říček. Jedna z nich se stala předlohou pro akvaterárium v pavilonu Papua. V přírodě tento škrtič přes den odpočívá stočený v typické poloze na větvi a aktivní je v noci. Mladí jedinci loví převážně drobné plazy (například scinky), v jídelníčku starších jedinců se vyskytují hlavně menší savci a také ptáci.
Zatímco většina našich ptáků hnízdí v otevřených hnízdech, která si postavili sami anebo použili loňské hnízdo jiného druhu, některé druhy hnízdí výhradně skrytě ve stromových dutinách.
Filipíny mají z hlediska biodiverzity klíčové postavení. Nacházejí se totiž v ekoregionu Korálový trojúhelník, který je také nazýván „mořská Amazonie“, a vyznačují se vysokou mírou endemismu. Kvůli klimatické změně, nárůstu populace a destruktivním rybolovným metodám, zejména malých rybářů, je jejich biodiverzita v kritickém ohrožení. Vědci predikovali, že celosvětově může dojít k vyhubení volně žijících plodů moře v roce 2048. Čeští ochranáři v čele s ředitelem záchranného programu Kukang a pracovníkem Zoo Ostrava Františkem Příbrským, Tomášem Ouhelem z neziskové organizace Lestari a Zoo Liberec a s Lucií Čižmářovou z Kukang programu a Zoo Olomouc s jejich týmy, kteří se problematice intenzivně věnují, upozorňují na to, že tato katastrofa může na Filipínách nastat mnohem dříve. Spolu s neziskovou organizací Vesna Panglao Conservation se jim tam podařilo navázat spolupráci s národní námořní policií, se kterou v okolí ostrovů Bohol a Cebu podnikli několik úspěšných zátahů na menší rybáře využívající destruktivní techniky rybolovu, jako jsou jedy, výbušniny či vlečné sítě. Češi chtějí pomoci zlepšit přístup k ochraně biodiverzity na Filipínách, ale k větší zodpovědnosti vyzývají i turisty.
Podle českých ochranářů hrozí vyhubení mnoha druhů mořských ryb a živočichů na Filipínách dříve, než vypočítali vědci. Filipíny mají z hlediska biodiverzity klíčové postavení. Nacházejí se v ekoregionu Korálový trojúhelník, nazývaném „mořská Amazonie“, a vyznačují se vysokou mírou endemismu. Kvůli klimatické změně, nárůstu populace a destruktivním rybolovným metodám, zejména malých rybářů, je jejich biodiverzita v kritickém ohrožení. Vědci predikovali, že celosvětově může dojít k vyhubení volně žijících plodů moře v roce 2048, ale čeští ochranáři František Příbrský, Tomáš Ouhel a Lucie Čižmářová (terénní zooložka Zoo Olomouc) s jejich týmy upozorňují na to, že tato katastrofa může nastat mnohem dříve. Celosvětově je každý rok ilegálně uloveno 11-26 tun milionů ryb. „Ve spojení s neziskovou organizací Vesna Panglao Conservation se nám podařilo navázat spolupráci s národní námořní policií, se kterou jsme v okolí ostrovů Bohol a Cebu podnikli několik úspěšných zátahů na menší rybáře, kteří využívají nezákonné a devastující praktiky v podobě jedů, výbušnin či vlečných sítí. Tyto postupy ničí celé korálové útesy, zabíjejí kompletní rybí populace, včetně necílových druhů živočichů (by-catch), tedy vedlejší úlovky,“ uvádí ochranáři.
V Zoologické zahradě a botanickém parku Ostrava začínají postupně rozkvétat rododendrony a azalky. Ve stohektarovém areálu roste těchto atraktivních rostlin přes 7500 exemplářů, což je nejvyšší počet v České republice i na Slovensku. Kvetou na různých místech – podél hlavní návštěvnické trasy, ve výbězích některých zvířat i v botanickém zázemí. Největší počet je v Rododendron parku, kde i letos budou probíhat komentované prohlídky.
Projekt návratu orlosupa bradatého do Alp a dalších lokalit v jižní Evropě je jedním z nejúspěšnějších mezinárodních repatriačních projektů. Jeho cílem je obnova divoké populace tohoto majestátního dravce, který byl v minulosti na řadě míst člověkem zcela vyhuben, vypouštěním mladých orlosupů odchovaných v zoologických zahradách a specializovaných chovných stanicích. Zoo Ostrava je do projektu zapojena téměř 15 let a pro vypuštění do volné přírody poskytla již 17 orlosupů. V pořadí 18. orlosup byl odvezen včera ráno, vysazen bude ve Francii v oblasti Baronnies v pátek 5. května.
Někdo se pod nimi líbá, jiný si na nich rovnou pochutná. Řeč je o prvomájových rozkvetlých větvičkách. „Kaloni vzali za vděk jarem a květy třešně jim opravdu moc chutnaly,“ uvádí zooložka Ing. Jitka Vokurková. Olomoucká zoo chová kaloně rodriguezské od roku 1999. Narodilo se v ní prozatím celkem 196 jedinců. V pavilonu panuje obrácený světelný režim, což znamená, že se v něm přes den simuluje noc. Je to proto, aby návštěvníci měli možnost spatřit kaloně aktivní. Večer se v pavilonu rozsvítí a kaloni se uchýlí k odpočinku.
Ve výběhu servalů v Zoologické zahradě a botanickém parku Ostrava mohou návštěvníci vidět dvě mláďata. Koťata se narodila začátkem dubna. První týdny trávila se svou matkou převážně ve vnitřních prostorech, které nejsou veřejnosti přístupné, ale v tomto období už postupně objevují i venkovní výběh.
TeraristikanebylaproZooOlomoucnikdyhlavnídoménou,ovšempodobnějakojetomu snarůstajícím zájmem veřejnosti o toto chovatelské odvětví,situacesepostupně měníi u nás.Plazi, obojživelníci i různí bezobratlí si tak pomalu ale jistě nacházejícestu i do našich expozic.Tou nejnovější,a zároveňpomyslnýmrozloučenímsnávštěvníkem,je kolekce celkemdevítinádrží nacházející se vprostorách východu ze zoo.„Díky navázané spolupráci se značkou ReptiPlanet, která námvelmi ochotněposkytla terária a vybavení, jsme vtomto roce mohli otevřít další terarijní expozici.Věříme, ženávštěvníkům udělá při odchodu ze zoo radost pohled na zarostlé nádrže i sjejichnovýmiobyvateli.Potkáte se tu například sečtyřmi druhy žab–ropuchou colorádskou, pipou brazilskou, rákosničkami či létavkami, nechybí ani plazi jako užovky ostronosé, blavor žlutý, felsumy, gekoni obrovštía jeden druh rovnokřídlého hmyzu–obří kobylka Siliquofera grandiszNové Guinee.To,co tunynívidíme,byale nevzniklobez přičinění celého kolektivunašichteraristů a pracovníkůúdržby,“uvádívedoucí vzdělávání a dlouholetý teraristaMgr. Pavel Javůrek.
Ve voliéře supů bělohlavých v ostravské zoologické zahradě odchovává jeden z párů své první mládě. Přestože tento druh není tak citlivý na vyrušení jako třeba orlosupi bradatí nebo supi hnědí, a přestože nově sestavený pár spolu od začátku dobře harmonizoval, trvalo čtyři hnízdní sezóny, než se postupně naučil při hnízdění spolupracovat. Nakonec se ptákům nyní daří úspěšně odchovávat mládě. Byla k tomu zapotřebí i asistence chovatelů, ale je velmi pravděpodobné, že i do budoucna budou fungovat jako rodiče spolehlivě. Přirozeně odchovaná mláďata pak mohou být poskytnuta pro vypuštění do volné přírody.
