V zoologické zahradě se určovalo pohlaví pěti mláďat krokodýlů čelnatých (Osteolaemus tetraspis) vylíhnutých v září roku 2020. Při poslední kontrole ještě zdaleka nebylo nic jasné, protože do určitého věku krokodýla se penis od klitorisu dá rozpoznat jen stěží, pohlavnímu orgánu v té době se přezdívá kliteropenis. Mláďata však již výrazně povyrostla a naše šance na úspěch se zvýšily. „Tentokrát se k nám přidala i legenda české zoologie a teraristiky, emeritní ředitel Zoo Jihlava, pan Ing. Vladislav Jiroušek. Postačil rychlý pohmat v kloace krokodýlů a nyní už víme, že máme v zoo pět samců. Při odchytu jsme je změřili a zvážili. Délka se pohybuje mezi 91 a 103,5 cm, váha od 3 do 4,3 kg,“ uvádí kurátor plazů a ptáků MVDr. Jan Kirner. Otcem těchto odrostlejších mláďat byl samec, který pobýval v Zoo Olomouc 28 let. Potomky zplodil ještě před svým úhynem v roce 2020. Samice začala mláďata již vyhánět, proto je oddělená a pět krokodýlů zanedlouho zamíří do jiných zoo. Krokodýly čelnaté chováme od roku 1992.

METODY URČOVÁNÍ POHLAVÍ
Metod pro určení pohlaví krokodýlů čili sexování je hned několik. Základní je tzv. palpace, kdy se prstem
prohmatává vnitřek kloaky a hledá se chrupavčito–masitá struktura, což lze s jistotou uplatnit pouze na vzrostlejších krokodýlech. U dospělých jedinců je možné samce od samice odlišit i pouhým pohledem–samci bývají výrazně robustnější. Oříškem bývají mláďata, kdy pohlavní orgán samce i samice vypadá velmi podobně a vsunutí malíčku do kloaky často ani není možné. V tomto stádiu lze penis buď vytlačit mírným tlakem ze stran na stěny kloaky, nebo se používá vaginální spekulum pro mírné roztáhnutí kloaky a dovnitř se nahlédne např. rigidním endoskopem.
PŘÍBUZNÍ SÝKORCE
Krokodýli spolu s ptáky a dinosaury patří do samostatné skupiny archosaurů a jsou tudíž více příbuzní sýkorce na krmítku, než ostatním plazům jako jsou ještěři či hadi.
KOPCOVITÁ A TLEJÍCÍ HNÍZDA S KVÁKAJÍCÍMI MLÁĎATY
Na počátku období dešťů (květen) staví samice v blízkosti vody kopcovitá hnízda. Ta jsou tvořena vlhkou,
rozpadající se vegetací, která produkuje teplo v důsledku tlení a vejce jsou tak v inkubátoru. Samice kladou cca 10 vajec a bývají velmi agresivní. Před vylíhnutím vydávají mláďata ve vejcích kvákavé zvuky. Po vylíhnutí je bere samice do vody, kde je hlídá. Matka svá mláďata střeží jak v období inkubace, tak i nějakou dobu po narození.

Krokodýl čelnatý obývá pralesní bažinaté oblasti západní a části střední Afriky. Tam se skrývá v doupatech mezi kořeny stromů zanořenými do vody. Dorůstá maximální délky pouhé 2 m. Ve volné přírodě nežije rodičovský pár společně a o hnízdo se stará pouze samice. Společnost vyhledává pouze v období páření. O český název tohoto plaza s noční aktivitou se zasloužilo pro něj
typické vystouplé čelo. Svou potravu loví v noci u břehu prudkým pohybem tlamy do strany. Coby masožravé zvíře nepohrdne rybami, plazy, korýši, drobnými savci, případně mršinami. Nejvíce je ohrožen lovem místních domorodců pro maso a ztrátou přirozeného biotopu, v důsledku masivního odlesňování. Krokodýl čelnatý má pod kůží mnoho kostěných štítků (osteodermů), proto se kůže nehodí pro průmyslové zpracování.

Iveta Gronská
tisková mluvčí, marketing
+420 608 101 325