V zoologické zahradě se určovalo pohlaví pěti mláďat krokodýlů čelnatých (Osteolaemus tetraspis) vylíhnutých v září roku 2020. Při poslední kontrole ještě zdaleka nebylo nic jasné, protože do určitého věku krokodýla se penis od klitorisu dá rozpoznat jen stěží, pohlavnímu orgánu v té době se přezdívá kliteropenis. Mláďata však již výrazně povyrostla a naše šance na úspěch se zvýšily. „Tentokrát se k nám přidala i legenda české zoologie a teraristiky, emeritní ředitel Zoo Jihlava, pan Ing. Vladislav Jiroušek. Postačil rychlý pohmat v kloace krokodýlů a nyní už víme, že máme v zoo pět samců. Při odchytu jsme je změřili a zvážili. Délka se pohybuje mezi 91 a 103,5 cm, váha od 3 do 4,3 kg,“ uvádí kurátor plazů a ptáků MVDr. Jan Kirner. Otcem těchto odrostlejších mláďat byl samec, který pobýval v Zoo Olomouc 28 let. Potomky zplodil ještě před svým úhynem v roce 2020. Samice začala mláďata již vyhánět, proto je oddělená a pět krokodýlů zanedlouho zamíří do jiných zoo. Krokodýly čelnaté chováme od roku 1992.

Číst dál

Ve výběhu ovcí domácích valašek v ostravské zoologické zahradě se narodila první letošní jehňata. Zajímavostí je, že nejsou úplně bílá, jak je u tohoto plemene obvyklé, ale černostrakatá.

Číst dál

Zatímco čtyři předešlá mláďata se narodila ve světlé barvě, stejně jako je zbarvený jejich otec, toto mládě je barvy černé, po matce. „První dny po porodu si samice mládě schovávala a nebylo snadné ho vůbec zahlédnout. Aktuálně už je možné občas mládě i vidět. Narodilo se 15. 1. 2023,“ uvádí zooložka Ing. Jitka Vokurková. První samec gibona lara se v olomoucké zahradě zabydlel již v roce 1975, další se objevili v roce 1994 a postupně odchovali v naší zoo celkem 5 mláďat.

Číst dál

Dnes uhynula 36letá samice hrošíka liberijského Blanka. Dlouhodobě se léčila pro artrózní změny
pohybového aparátu. S přihlédnutím k vysokému stáří, bolestivosti, nemožnosti se postavit a jakkoliv
se dál pohybovat byla v dopoledních hodinách provedena eutanázie. „Blanka patřila ke koloritu
olomoucké zahrady drahně let. O mnoho let přežila i svého partnera, s nímž zplodila 7 mláďat. Za svůj
dlouhý život jich úspěšně odchovala 6. Její potíže už nebyly slučitelné s tím, aby vedla radostný život.
V posledních dnech se jí i krmení muselo podávat přímo k ní, jelikož pohyb se pro ni stal téměř nemožný.
Prodlužovat dobu umírání jsme nechtěli, proto jsme volili legitimní a humánní cestu eutanázie,“ uvádí
zooložka Ing. Jitka Vokurková. „Jednalo se o posledního jedince hrošíka liberijského, který byl v naší zoo.
Chov těchto zvířat bude aktuálně přerušen. Pavilon čeká s největší pravděpodobností v budoucnu
demolice, neboť dnes již neodpovídá standardům moderních chovatelských zařízení. Jelikož ale samice
pavilon s venkovním výběhem považovala za svůj domov, byl v jejím vysokém věku přesun nežádoucí.
O samici projevilo zájem Národní muzeum v Praze, kde se stane jeho exponátem,“ dodává ředitel Zoo
Olomouc Dr. Ing. Radomír Habáň. Olomoucká zoo se chovem hrošíků zabývala od roku 1987, kdy k nám
dorazila právě Blanka.

Číst dál

Prvním mládětem, které přišlo v Zoologické zahradě a botanickém parku Ostrava v novém roce na svět, je křepelka korunkatá. Mládě se vylíhlo 4. ledna 2023 jako jediné z početné snůšky – samice snesla 13 vajec, ale pouze tři byla oplozená. Dva zárodky uhynuly několik dní před líhnutím. Mládě je vitální, samo přijímá potravu a přibírá na váze.

Jelikož zvířata hodovala, roční útrata za nákup krmiva v roce 2022 činila 6.986.869 Kč. Náklady na denní spotřebu krmiva pak představovaly částku 19.142 Kč. Pro srovnání v roce 2021 byly částky tyto: 6.860.570 Kč a 18.796 Kč. A za co se utrácelo? Komu nejvíc chutná? Kdo je největší labužník?

Číst dál

To, že se na svět jako poslední přírůstek roku 2022 podíval gibon zlatolící, je mnohým známé. Kdo byl
ale tím prvním roku současného? Prvním mládětem roku 2023 se stal pakůň běloocasý. Dnes už víme,
že mládě narozené 7. 1. je samička, porod proběhl v pořádku bez komplikací, matka se o mládě dobře
stará. Mládě dostalo jméno Kameba. A pokud by někdo žádal překlad ze svahilštiny, tak nepochodí.
„Den po Třech králích jsem o jménu přemýšlel. Jelikož je Kameba téměř Tříkrálová a přejeme jí štěstí,
zdraví i dlouhá léta, vzešlo její jméno ze spojení prvních slabik Tří králů–Kašpara, Melichara a Baltazara,“
uvádí vedoucí zimoviště afrických zvířat Pavel Vidlář. „Tato impozantní zvířata mohou návštěvníci vidět
nově v letošní sezóně. Pohled na ně se jim naskytne z vyhlídky u velbloudů dvouhrbých a z vláčku, který
bude projíždět v této sezóně nově otevřenými dalšími etapami safari – Safari Austrálie a Arktida,“
dodává ředitel zoo Dr. Ing. Radomír Habáň.

Číst dál

Pokud se návštěvníci vypraví do olomoucké zoo, mohou si ve výběhu tygra ussurijského povšimnout zásadní změny. Místo jednoho tygra uvidí dva. Jedná se o chovný pár, který byl sestaven koncem roku 2013, kdy se dovezl k samici původem ze Zoo Novosibirsk samec z maďarské Zoo Sóstó. Po spojení se na jaře roku 2015 narodila dvě mláďata (samice), která na přelomu let 2016–2017 odcestovala do nových domovů (Dánsko a Švýcarsko). „Jelikož
jsme dostali od koordinátora povolení k odchovu a současně došlo k opravě sítí venkovního výběhu, nebránilo dnes už nic jejich spojení. Pobývají tedy ve společném výběhu, čeká se, až samice přijde do říje, oddělují se jen na krmení. Je na nich patrné, že jsou rádi, že jsou po dlouhé době spolu. A nám nezbývá než věřit, že se příští rok dočkáme koťat,“ uvádí Josef Drtil, zástupce vedoucího pavilonu šelem a mořských akvárií. „Tygry ussurijské
chová Zoo Olomouc od roku 1976. Od r. 1993 jsme členy EEP (Evropského záchovného programu). V rámci něj si zahrady mohou zvíře buď darovat, dlouhodobě zapůjčit, nebo vyměnit. Výběr zvířete určuje koordinátor, který s pomocí plemenné knihy dohlíží na to, aby se v jedné zoo při páření nepotkali pokrevně příbuzní jedinci. V Zoo Olomouc se doposud odchovalo 7 jedinců,“ dodává zooložka Ing. Jitka Vokurková. V přírodě žijí tygři coby ortodoxní samotáři. Výjimku však dělají v období páření. Nicméně po něm se samec vydává zpět do svého teritoria a péče o koťata připadá pouze samici.

Číst dál

Historicky nejvyšší počet narozených mláďat během jednoho roku za celou dobu existence Pavilonu netopýrů hlásí kaloni z ostrova Rodriguez. Celkem 16 mláďat různého věku mohou vidět i návštěvníci. „Samostatná mláďata už poletují volně. Některá s takovým nadšením ze života, že to kolikrát vypadá, že nevyberou zatáčku a dojde k bližšímu setkání s návštěvníky. Menší mláďata se drží prozatím matek, které o ně do jejich 2–3 měsíců věku pečují. A do toho běhají klokánci, se kterými je pojí poklidné soužití. Zkrátka a dobře, v Pavilonu netopýrů
je pořádně živo,“ uvádí zooložka Ing. Jitka Vokurková. Olomoucká zoo chová kaloně Rodriguezské od roku 1999. Narodilo se v ní prozatím celkem 205 jedinců. V pavilonu panuje obrácený světelný režim, což znamená, že se v něm přes den simuluje noc. Je to z toho důvodu, aby návštěvníci měli možnost spatřit kaloně aktivní. Večer se v pavilonu rozsvítí a kaloni se uchýlí k odpočinku.

Číst dál

To, že se zvířata v zoo nenudí, o tom svědčí dovádění celého Pavilonu Kalahari. Právě v něm se hrabáči a medojedi kapští včetně surikat zasloužili o pořádný rozruch. A co přesně ho způsobilo? Hra na schovávanou. „Surikatám jsme do zakoupené enrichmentové pomůcky, jejíž dno je zatížené pískem, aby se surikatám schované dobroty dobře dobývaly, dali červy. Hrabáčům jsme vyrobili dřevěný úkryt, do něhož se vyvrtalo několik děr, které bylo potřeba obrousit, aby si nezranili svůj dlouhý jazyk. Na pomyslném talíři se rovněž servírovali bezobratlí. Medojedy jsme překvapili krabicí a masem. Byla to radost,“ popisuje ošetřovatel Vojtěch Mašek.

Číst dál

10. 11. 2022 se devatenácti členná skupina kotulů veverovitých rozrostla o další přírůstek. „Mládě se po týdnu života jeví zdravě, ve skupině panuje klid, matka se o něj vzorně stará. Malý kotul tedy pije od matky, což je jeden z hlavních předpokladů úspěšného startu do života,“ dodává ošetřovatelka Hana Dostálová. Olomoucká zoo chová kotuly od roku 1993 a celkově se v ní narodilo 134 mláďat.

Číst dál

Prázdné ulity vodních plžů často slouží jako úkryt nejrůznějším živočichům. Asi nejznámější je skupina raků/krabů poustevníčků. V zadní části pavilonu Tanganika v Zoologické zahradě a botanickém parku Ostrava plave drobná rybka jménem pestřenec podobný, která se v ulitě nejen ráda skrývá, ale také vytírá. V současné době jsou v akváriu k vidění kromě dospělců i ulity plné mláďat. I proto si tento pestřenec vysloužil označení ryba „šnekáč“.

Číst dál

Medojed je chován v zoo velmi zřídka, jelikož se jedná o proklatě chytré zvíře a zajistit jeho výběh tak,
aby jej nepřekonal, je docela chovatelský oříšek. V České republice bychom ho našli jen ve 3
zoologických zahradách. Není tomu tak dávno, co se chovný pár našich medojedů poprvé podíval ven. Spousta vjemů pro ně tedy byla zcela nová. „Z počátku se v něm chovali rozpačitě, ale hezkou řádku dní už do něj chodí velmi rádi a užívají si každého dne,“ uvádí vedoucí zimoviště afrických zvířat Pavel Vidlář. A přišel podzim…a s ním první listí. „Radost, kterou projevovali, jak v listí dováděli, byla bezbřehá. Venkovní výběh mají a budou mít otevřený při plusových teplotách. Je však pouze na nich, zda ho v daný den využijí. Na čerstvém vzduch mohou návštěvníci medojedy vidět do cca 14:00. Tzn. v době, kdy je
máme pod kontrolou,“ dodává s úsměvem. Olomouckou skupinu zakládali v roce 2018 jedinci, pocházející z míst svého přirozeného výskytu v Africe. Olomoucká zoo prozatím odchovala celkem 3 mláďata.

Číst dál

Nově sestavený pár vyder malých v Zoologické zahradě a botanickém parku Ostrava odchovává své první potomky. Mláďata jsou dvě a zatím tráví většinu času v zázemí, jen výjimečně je samice vynese do venkovního výběhu. Aby měli rodiče klid na odchov mláďat, bylo přerušeno i oblíbené komentované setkání.

Pižmoň je nepochybně jedním z nejvzácnějších zvířat olomoucké zoo. Včera z Kolína nad Rýnem přicestoval 8letý samec Odin, narozený 11. 5. 2014 v Bernu. Nakládka i vykládka pomocí jeřábu proběhly bez potíží. „Na doporučení samce vhodného pro naši samici jsme dlouho čekali, protože pižmoňů není v evropských zoo mnoho. Samec přijel v bedně určené pro malé nosorožce, kterou jsme pomocí jeřábu snesli do výběhu. Do vnitřní ubikace přešel bez jakýchkoliv časových průtahů. Pižmoň je stádové zvíře, a proto seznámení s naší 4letou samicí Ragnou nestálo nic v cestě. Nový samec je majestátní, statné, vyrovnané zvíře. Doufáme, že se mu v naší zoo bude dobře dařit, a že se dočkáme mláďat,“ uvádí zooložka RNDr. Libuše Veselá. „Pro chov pižmoňů jsme se rozhodli koncem devadesátých let a chovatelské zařízení, které obývají, bylo vybudováno přímo pro ně. Prvním pižmoněm v naší
zoo byla samice Sněhurka. Žila zde až do roku 2015 a téměř každým rokem přivedla na svět mládě. V červenci roku 2020 jsme pak přivezli zmíněnou Ragnu,“ dodává.

Číst dál

3. 3. 2022 přišlo v olomoucké zoo na svět mládě mravenečníka velkého. Načasování si ale nevybralo nejlepší, protože v té době probíhala rekonstrukce pavilonu. Aby jeho odchov proběhl v pořádku a byl ničím nerušený, rozhodli jsme se jej umístit do zázemí a umožnit mu se vyvíjet tak, abychom šanci na jeho odchov zvýšili. „Úsilí do tohoto počínání vložené se vyplatilo. Dnes mohou mravenečníka v plné síle vidět i s jeho matkou návštěvníci, neboť v těchto dnech opustil do té doby obývanou ubikaci v zázemí a přesunul se už do svého trvalého bydliště v Jihoamerickém pavilonu,“ dodává ošetřovatelka Hana Dostálová. Mládě je 8. úspěšně odchovaným mládětem od roku 2011, kdy se olomoucká zoo začala chovem mravenečníků zabývat

Číst dál

Po Večeru duchů přichází radostné období pro naše zvířata. Dýní si tak užijí nejen návštěvníci. V rámci
enrichmentu jsme do nich umístili všemožné dobroty v podobě červů, rozmanitého ovoce, potkanů. Hodovalo se u medojedů, hrabáčů a surikat. „Pro naše zvířata je to zpestření, přijímání potravy formou zábavy. Dýně slouží jako úkryt rozmanitého krmiva, ke kterému se zvířata dobývají. Mnohdy v dýni (jako v případě surikat) zmizí úplně celá až po ocas. Samice hrabáče si dnešní hostinu také náležitě užila. Chodila od dýně k dýni a dlouhými drápy a jazykem se snažila dostat i k tomu poslednímu červovi,“ uvádí ošetřovatelka Petra Jelínková.

Číst dál