Pižmoň je nepochybně jedním z nejvzácnějších zvířat olomoucké zoo. Včera z Kolína nad Rýnem přicestoval 8letý samec Odin, narozený 11. 5. 2014 v Bernu. Nakládka i vykládka pomocí jeřábu proběhly bez potíží. „Na doporučení samce vhodného pro naši samici jsme dlouho čekali, protože pižmoňů není v evropských zoo mnoho. Samec přijel v bedně určené pro malé nosorožce, kterou jsme pomocí jeřábu snesli do výběhu. Do vnitřní ubikace přešel bez jakýchkoliv časových průtahů. Pižmoň je stádové zvíře, a proto seznámení s naší 4letou samicí Ragnou nestálo nic v cestě. Nový samec je majestátní, statné, vyrovnané zvíře. Doufáme, že se mu v naší zoo bude dobře dařit, a že se dočkáme mláďat,“ uvádí zooložka RNDr. Libuše Veselá. „Pro chov pižmoňů jsme se rozhodli koncem devadesátých let a chovatelské zařízení, které obývají, bylo vybudováno přímo pro ně. Prvním pižmoněm v naší
zoo byla samice Sněhurka. Žila zde až do roku 2015 a téměř každým rokem přivedla na svět mládě. V červenci roku 2020 jsme pak přivezli zmíněnou Ragnu,“ dodává.
Novinky
MLÁDĚ MRAVENEČNÍKA JE DOMA
3. 3. 2022 přišlo v olomoucké zoo na svět mládě mravenečníka velkého. Načasování si ale nevybralo nejlepší, protože v té době probíhala rekonstrukce pavilonu. Aby jeho odchov proběhl v pořádku a byl ničím nerušený, rozhodli jsme se jej umístit do zázemí a umožnit mu se vyvíjet tak, abychom šanci na jeho odchov zvýšili. „Úsilí do tohoto počínání vložené se vyplatilo. Dnes mohou mravenečníka v plné síle vidět i s jeho matkou návštěvníci, neboť v těchto dnech opustil do té doby obývanou ubikaci v zázemí a přesunul se už do svého trvalého bydliště v Jihoamerickém pavilonu,“ dodává ošetřovatelka Hana Dostálová. Mládě je 8. úspěšně odchovaným mládětem od roku 2011, kdy se olomoucká zoo začala chovem mravenečníků zabývat
DÝŇOBRANÍ U ZVÍŘAT
Po Večeru duchů přichází radostné období pro naše zvířata. Dýní si tak užijí nejen návštěvníci. V rámci
enrichmentu jsme do nich umístili všemožné dobroty v podobě červů, rozmanitého ovoce, potkanů. Hodovalo se u medojedů, hrabáčů a surikat. „Pro naše zvířata je to zpestření, přijímání potravy formou zábavy. Dýně slouží jako úkryt rozmanitého krmiva, ke kterému se zvířata dobývají. Mnohdy v dýni (jako v případě surikat) zmizí úplně celá až po ocas. Samice hrabáče si dnešní hostinu také náležitě užila. Chodila od dýně k dýni a dlouhými drápy a jazykem se snažila dostat i k tomu poslednímu červovi,“ uvádí ošetřovatelka Petra Jelínková.
KLOKÁNEK RUDOHNĚDÝ, NOVÝ OBYVATEL ZOO
Kolekce zvířat olomoucké zoo se rozšířila o nové obyvatele. Klokánky rudohnědé. Dva roční samci ze Zoo Jihlava přicestovali do zahrady 6. října a stali se tak úplně prvními klokánky svého druhu, které Zoo Olomouc chová. Čekala je nejprve povinná izolace, po níž se tento týden už přesunuli do Pavilonu netopýrů, kde je už mohou vidět první návštěvníci. „Máme je v pavilonu dá se říci pár hodin a působí jako sehraná dvojka kamarádů. Když se jim člověk zadívá na končetiny, nabývá dojmu, že má co do činění s krtkem, ale tím podobnost končí. Dostali už i první krmení, a na příjmu potravy je vidět, jak dobře se jim vede. Pavilon tak ožil dalšími zvířaty. Mláďata v brzké době neplánujeme, neboť populace klokánků je dostatečně vysoká. Z tohoto důvodu sestavovat chovný pár nezamýšlíme,“ upřesňuje ošetřovatelka Kateřina Šteckerová.
DVOUHRBÁ SLEČNA Z PRAHY SE HANÁCKY UČIT NEMUSÍ
Olomoucká zahrada chová velbloudy dvouhrbé téměř od prvopočátků zahrady, a to od roku 1958. Tento
týden k nám přicestovala posila chovu samice Margot. „Roční samice pochází ze Zoo Praha, kde jsme ji
i nakládali. Cesta proběhla v pořádku bez jakýchkoliv nesnází. Náš samec byl po jejím příjezdu oddělený,
aby se nejprve měla možnost seznámit s ostatními svého pohlaví. Samce jsme ráno pustili ke skupině
a vypadá to, že se všichni mají spolu dobře a velmi záhy našli i společnou velbloudí řeč. Posledním
přírůstkem nás velbloudi potěšili v roce 2020, tak přejeme Margot, aby se i ona v budoucnu stala
matkou,“ uvádí vedoucí zimoviště afrických zvířat Pavel Vidlář.
Další ibisi skalní odchovaní v Zoo Ostrava budou létat ve volné přírodě
Dva páry ibisů skalních v Zoologické zahradě a botanickém parku Ostrava odchovaly v letošním roce po jednom mláděti. Obě byla koordinátorem chovu těchto vzácných ptáků určena pro vypuštění do přírody a včera převezena z Ostravy na jih Španělska. Celkem už zoo v rámci repatriačního projektu poskytla 16 mladých ibisů, z nichž většina létá ve volné přírodě.
Číst dálDen zvířat v zoo
V sobotu 1. října se v Zoologické zahradě a botanickém parku Ostrava uskuteční oslavy svátku všech živých bytostí. U příležitosti Dne zvířat bude připraven speciální program pro malé i velké návštěvníky. Přijďte se dozvědět o vzácných druzích naší přírody i zástupců exotické fauny. Svou návštěvou zároveň podpoříte záchranu těch nejohroženějších druhů.
Číst dálMláďata vzácných jelenů barasinga jsou k vidění na safari
Na safari v Zoo Ostrava jsou mláďata vzácných jelenů barasinga
V ostravském safari se letos narodila dvě mláďata jelenů barasinga. Dva samečci se narodili 11. a 29. srpna. Lidé je mohou spolu s dalšími obyvateli rozlehlé expozice pozorovat ze safari expresu, který projíždí výběhy přímo mezi zvířaty.
Číst dálHRŮZOPTÁK MUSEL NOSIT PODVAZKY, DNES JE Z NĚJ MLÁDĚ K POHLEDÁNÍ.
Jistě si pamatujete, jak jsme Vám na počátku sezóny představili expoziční novinku. Seriemy rudozobé,
unikátní ptáky z jihoamerických pamp, kteří obydleli jednu z voliér naproti euroasijskému safari. Nový
prostor se jim zalíbil natolik, že v něm koncem léta vyvedly potomka. Ten právě opustil hnízdo a můžete
ho vidět spolu s rodiči ve voliéře. „Start sice neměl jednoduchý, rodičům jsme museli pomoci se stavbou
hnízda. On sám se potýkal s tzv. „roznožkou“, která se řešila fixací pomocí podvazků, ale dnes si už čile
běhá ve voliéře,“ upřesňuje zoolog MVDr. Jan Kirner.
Botanické zajímavosti Zoo Ostrava: Plody pěti chutí
Podzim pomalu začíná vybarvovat listy opadavých rostlin i v areálu Zoologické zahrady a botanického parku Ostrava. Žlutá, oranžová či červená jsou nejčastějšími barvami, které kromě listů zvýrazňují také postupně dozrávající plody řady dřevin i bylin, poskytující volně žijícímu ptactvu tolik potřebnou potravu před nadcházejícím zimním obdobím.
Číst dálGiboni si v Zoo Ostrava nový výběh užívají
Giboni bělolící v Zoologické zahradě a botanickém parku Ostrava už několik týdnů obývají nové chovatelsko-expoziční zařízení. Postupně si zvykají na nové prostředí, které jim nabízí mnohem více prostoru. Ale i ve starých prostorech znovu giboni jsou. Jedná se o dva mladé samce, kteří byli do Ostravy převezeni ze Zoo Liberec, kde chystají rekonstrukci prostor pro tyto vzácné primáty. V Ostravě tedy zůstanou jen dočasně.
Číst dálDříve v lese lovili zvířata pomocí pastí, dnes je chrání a straží na ně fotopasti
Pytláctví je jednou z hlavních příčin ztráty živočišných druhů. Právě proti nelegálnímu lovu a obchodu s divokými zvířaty bojuje záchranný program Kukang na severu ostrova Sumatra. V rámci spolupráce s místními komunitami zaměstnal dva bývalé pytláky outloňů a luskounů, kteří se stali terénními ochránci přírody. Své skvělé dovednosti orientace v pralese a sledování ohrožených divokých zvířat nyní rozšířili o moderní prvky využívané v ochraně přírody – instalaci a kontrolu fotopastí. Na ty se nedávno podařilo zachytit mj. i kriticky ohroženého orangutana sumaterského a vzácnou kočku Temminckovu.
Číst dálMláďata husiček ve výběhu plameňáků
Ve výběhu hned u vstupu do Zoologické zahrady a botanického parku Ostrava návštěvníci určitě nepřehlédnou početné hejno plameňáků kubánských. Výběh ale obývají další dva druhy ptáků – husice orinocké a husičky vdovky. A právě u husiček mohou lidé v současné době pozorovat čtyři mláďata – jedno odrostlejší a tři stará několik dní.
Číst dálZoo Brno jako první česká zahrada odchovala kriticky ohrožené leguány a trnuchy
Čtyři mláďata vzácného leguána mangrovového se narodila na konci prázdnin v brněnské zoo. V přírodě se tento druh již téměř nevyskytuje a v zahradách se jeho populace pohybuje v řádu desítek jedinců. Rozmnožovat se ho daří díky spolupráci mezi evropskými zoologickými zahradami, odkud také brněnská zoo získala před dvěma lety samičku do chovného páru. Podobně zoologicky významnou událostí je nedávný odchov trnuch.
PANDÍ SEZNAMKA. ZOO UŽ NEMÁ DVA BRATRY, ALE CHOVNÝ PÁR!
Olomoucká zahrada se chovem pand červených (Ailurus fulgens fulgens) zabývá od května roku 2021.
Zpočátku získala dva samce, bratry, což je standardní postup pro „naučení se jak na to“. Rok uplynul
jako voda a jeden z nich odcestoval do Zoo Praha, kde na něj čekala partnerka. Pro druhého byla
počátkem roku na doporučení koordinátora vyčleněna samička z italské zoo Parco Natura Viva nedaleko
Verony. „Roční samici jsme do Zoo Olomouc přivezli na počátku léta. V rámci karantény absolvovala
veterinární vyšetření, vakcinace a přivykala si na nové prostředí, chovatele i krmnou dávku. Italka se
velice rychle sžila s novými vjemy. Vypustit ji ale do venkovního výběhu k samci, který jej považoval za
své teritorium, by nemuselo přinést dobrý výsledek. Pandy bylo tedy nutné seznámit pozvolna v zázemí,
mimo zraky návštěvníků,“ popisuje zoolog MVDr. Jan Kirner.
DO ZOO OLOMOUC PŘICESTOVAL LENOCHOD
Z německé zoologické zahrady přicestoval třináctiměsíční samec lenochoda dvouprstého Louis. „Cestu
zvládl na výtečnou, ale potřebuje čas na rozkoukání. Aby jeho aklimatizace mohla proběhnout bez
potíží, snažíme se ho co nejméně vyrušovat. Dokonce jsme mu ponechali i proutěný košík, na který byl
přivyklý v době, kdy ho v Německu před cestou již oddělili. Místními chovateli nám bylo sděleno, že mu
chutná avokádo a vrba. Pokud by kdokoliv měl doma nazbyt proutěný koš, v zahradě jej uvítáme
a předem děkujeme za darování,“ uvádí zooložka Ing. Jitka Vokurková. Nyní bude pobývat v karanténě
mimo expoziční část. Zhruba za měsíc, po veškerých vyšetřeních včetně parazitologického vyšetření
trusu, se s ním bude moci seznámit už i veřejnost. „Prozatím je bázlivý, ale není se mu co divit. Na nové
prostředí si teprve zvyká a je třeba brát v potaz, že se jedná o teprve před nedávnem odrostlé mládě,“
dodává ošetřovatelka Hana Dostálová. Do budoucna by měl vytvořit chovný pár se samicí ze Zoo
Olomouc Pepinou. Jména Louis a Pepina sice k sobě příliš neladí, ale věříme, že to lenochodům bude
popravdě úplně lhostejné. Zoo Olomouc chová lenochody dvouprsté od roku 2004.
NENÍ PAST JAKO PAST.KDYSI KLADLI PASTI, DNES POUŽÍVAJÍ FOTOPASTI A CHRÁNÍ PŘÍRODU.
Že může být pytlák a ochránce zvířat jedna a táž osoba? Ano, může. Pytláctví je jednou z hlavních příčin ztráty živočišných druhů. Právě proti nelegálnímu lovu a obchodu s divokými zvířaty bojuje záchranný program Kukang na Sumatře. V rámci spolupráce s místními komunitami zaměstnal dva bývalé pytláky outloňů a luskounů, kteří se stali terénními ochránci přírody. Kukang vytěžil z činnosti pytláků maximum. „Převychovaní“ pytláci své skvělé dovednosti orientace v pralese a sledování ohrožených divokých zvířat rozšířili o moderní prvky využívané v ochraně přírody – instalaci a kontrolu fotopastí. Na ty se nedávno podařilo zachytit mj. i kriticky ohroženého orangutana sumaterského a vzácnou kočku Temminckovu. „Když se v těchto končinách setkáte s pytláky, překvapí vás, že jsou to lidé znalí přírody, většinou i s pozitivním vztahem ke zvířatům. Horší jsou potom pašeráci, kteří od pytláků zvířata vykupují a přeprodávají je dále nejen na místní, ale i na mezinárodní trh,“ přibližuje František Příbrský, vedoucí Kukang programu.
MEDOJEDI VENKU A V NOVÉM
Při troše pomyslného štěstí mohou návštěvníci ve venkovním výběhu vidět i elektrikářskou četu olomoucké zoo. Nejedná se však o zaměstnance, ale o velmi zručné medojedy kapské, kteří našim elektrikářům značně fušovali do řemesla. „Proto musel být i venkovní výběh upraven tak, aby nás v rámci své chytrosti a schopností medojedi nepředčili nějakou svou záludností, nejen elektrikářského typu. Jejich první dny ve venkovním výběhu v nich budily rozpaky, neboť mnoho vjemů zažívali zcela poprvé ve svém životě. Dnes se však již osmělují a ven chodí rádi,“ uvádí zooložka RNDr. Libuše Veselá.
TO JE RADOSTI! PRVNÍ CHVÍLE VELBLOUDŮ V NOVÉM!
V únoru roku 2021 do zoo přicestoval pár velbloudů jednohrbých. Dnes si užívají svého nového domova v podobě rozlehlého venkovního výběhu, kde je mohou spatřit i návštěvníci. „První chvíle po vypuštění projevovali tak ohromnou radost, že se o ni chceme podělit. Nové bydlení většinou potěší každého, ale ne každý umí nadšení projevit. U velbloudů však nebylo pochyb o tom, že jsou nadmíru spokojení,“ uvádí zooložka RNDr. Libuše Veselá.
Tři mladí puštíci bělaví ze Zoo Ostrava byli vypuštěni do přírody v Rakousku
Letošní chovná sezóna u puštíků bělavých středoevropských byla úspěšná, rodičovský pár odchoval celkem tři mláďata. Všechna byla opět určena pro záchranný repatriační projekt, který probíhá v Rakousku. Jeho cílem je posílit tamní volně žijící populaci této druhé největší sovy Evropy.