14.dubna 2021
Číst dálK zamyšlení
Série fotografií o ochraně outloňů váhavých v rámci záchranného programu Kukang vyhrála v nové „ochranářské“ kategorii soutěže Czech Nature Photo 2020!
- května 2020 – Koordinátorka veterinární péče a welfare organizace The Kukang Rescue Program, terénní zooložka Zoo Olomouc a zároveň fotografka Lucie Čižmářová získala 1. místo v prestižní české fotografické soutěži Czech Nature Photo 2020. Se svou sérií snímků dokumentujících práci záchranného programu Kukang v ochraně ohrožených a chráněných poloopic outloňů váhavých na Sumatře uspěla ve zcela nové speciální kategorii „Ohrožené druhy a jejich ochrana“, kterou v rámci soutěže vypsala Zoo Praha.
Zoozahradologie 2
Zmíněná nová podoba zvířetnic, nyní nazývaných menažériemi (podle francouzského slova le ménage = selský dvůr) se začíná šířit zejména ve Francii a z Francie. Vzorem je přitom menažérie ve Versailles, kam nyní přesídlil královský dvůr i se svými zvířaty. Versailles nechal postavit král Ludvík XIV. v letech 1668/89, ale již od r. 1661 (nástup Ludvíka na trůn) zde probíhají prvé přestavby (původního loveckého zámečku z r. 1624) a úpravy, umožňující zde panstvu pobývat. Stavba samotné menažérie začíná v r.1663 a již v r. 1664 sem přicházejí prvá zvířata (především ptáci). Teprve od r. 1668 je celá menažérie obsazena zvířaty a schopna přijímat první návštěvníky (díky i vnitřnímu zařízení). Od r. 1699 je pak vstup i s prohlídkou umožněn i širší veřejnosti.
Úvod do zoozahradologie (aneb) Zoo je když….
Omlouvám se za ten novotvar, ale pro to, co má být mým úkolem – totiž jakýsi obecný průvodce po zoologických zahradách Evropy – mne žádný jiný, vhodnější termín nenapadl. Budeme si totiž povídat o zoologických zahradách a jak bývalo dobrým zvykem v dobách ještě ne až tak vzdálených, sluší se nejprve představit hlavní subjekt, tedy zoologickou zahradu.
Číst dál
Rozpravy zoologické 3
Téma 3 – Utrácení zdravých zvířat – likvidace nebo záchrana?
Našim dalším tématem do pranice budiž nyní otázka zabíjení zdravých zvířat v zoologických zahradách. Původně jsem chtěl slovo „zabíjení“ použít i v titulku. Dost těžko totiž snáším dnes velmi oblíbené balení nepříliš příjemných skutečností do příjemných, nebo alespoň cizích slov s jediným cílem: zamlžit zjevnou nepříjemnost těchto skutečností a učinit je tak stravitelnějšími a přijatelnějšími pro přecitlivělé, ale nepříliš pozorné posluchače či čtenáře. Jsem přesvědčen, že čím přímější a otevřenější jsou formulace (byť i nepříjemné), tím kratší a průhlednější je celé jednání a tím menší je i hrozba nedorozumění a následných revokací a nekonečných dalších diskusí. Oblíbenost tohoto falešného přikrašlování je ale v naší současnosti natolik rozšířena, že jsem nakonec i já volil do titulku smířlivější tón, i když ve skutečnosti nejde o nic jiného, než o skutečné a zdánlivě i bezdůvodné zabíjení.
Rozpravy 2
Téma 2 : Inbreeding – hrozba nebo pomoc?
Snad žádné jiné téma dnes nevyvolává mezi pracovníky zoo tak bouřlivé a rozporuplné reakce, jako právě inbreeding. A není divu. Vždyť tak, jak se stále zmenšuje přirozené prostředí pro zvířata, a jak jejich stavy ve volné přírodě neustále klesají, tak se zvyšuje i důležitost role, kterou při záchraně přírody a živočišných druhů může inbreeding sehrávat.
Rozpravy 1
Když mne před drahnou dobou můj kamarád, a tehdy novopečený president Unie českých a slovenských zoo, ing Jiroušek, upozornil na možnost přispívat do výročního tisku Unie, bral jsem to spíše jako zdvořilost, než jako skutečnou možnost a výzvu.