Mravenečnik velký (Myrmecophalaga tridactyla)

Orel křiklavý (Aquila pomarina)

Historicky první liberecký přírůstek u mravenečníka velkého

Poslední únorové dny byly v liberecké zoologické zahradě ve znamení historicky prvního mláděte páru mravenečníka velkého. Tento druh je novým chovatelským programem Zoo Liberec od 18. července 2017, kdy se nejdříve uskutečnil transport samce (*2015) z maďarské Nyiregyházy. Později (27. března 2018) přicestovala tehdy dvouletá samice ze zoologické zahrady v Budapešti. Mravenečník velký, neboli tříprstý, žije samotářsky vyhledává přítomnost jedince opačného pohlaví pouze v období rozmnožování. Až úspěšné páření tedy ukáže, jestli dovezení jedinci jsou schopni vytvořit chovný pár. Samice tohoto druhu rodí zhruba po pěti až šesti měsících březosti jediné mládě, které pak hned od prvních dní nosí na hřbetě. První březost u jakéhokoliv živočišného druhu neprobíhá vždy snadno a nese sebou některá rizika. Liberecké mládě mravenečníka velkého se ale má od 28. února letošního roku čile k světu a přibývá na váze. To opravňuje zoo k optimismu a radosti z takového chovatelského úspěchu.

„Jedním z několika důvodů, proč se nejstarší zoo v Čechách rozhodla pro chov mravenečníka velkého je i zařazení tohoto druhu do kategorie VU (Vulnerable, zranitelný) – ta se přiřazuje druhům, které čelí nebezpečí vyhynutí ve střednědobém horizontu pokud se nezmění podmínky v oblastech, kde se nacházejí. Pro chovný pár jsme využili izolovanou expozici se zatepleným zázemím, které je pro teplomilného mravenečníka životní nutností. Celý prostor samozřejmě také akceptuje samotářský život samce a samice mimo dobu páření.“ vysvětluje Luboš Melichar, hlavní zoolog liberecké zoo.
O druhu:
Mravenečník velký (tříprstý), Myrmecophaga tridactyla, je původním obyvatelem lesů a travnatých oblastí Střední a Jižní Ameriky. Na rozdíl od jiných mravenečníků žije výhradně na zemi. Se svým typickým malým obličejem, protáhlým čenichem s 60 cm dlouhým jazykem a zajímavou stavbou
těla patří k velmi atraktivním druhům. Na předních pětiprstých končetinách má tři prostřední prsty opatřeny dlouhými drápy – odtud druhový název „tříprstý“. Novorozené mládě mravenečníka váží cca 1,3 kg a již od narození má na srsti podobné tmavé znaky, jako jeho rodiče. Brzy po porodu se mládě vyšplhá na hřbet matky, kde se přichytí její dlouhé srsti. Samice ho „vozí“ na svém hřbetě až jeden rok, kdy se mládě začne osamostatňovat.

Mravenečníci jsou potravní specialisté – živí se zejména mravenci a termity. Pro jejich lov jsou skvěle vybaveni – mají výborný čich, dlouhý jazyk s lepkavými slinami a silné drápy, kterými rozhrabává nalezené hnízdo hmyzu.
Tento největší zástupce mravenečníků je v přírodě ohrožen především ztrátou životního prostředí, lovem pro maso a trofeje, nedostatkem potravy a vzrůstajícím množstvím střetů s civilizací (úhyn na silnicích po srážce s auty). Zejména z těchto důvodů je mravenečník velký zařazen i do Evropského záchovného programu (EEP – společný projekt evropských zoologických zahrad, jehož podstatou je spolupráce při chovu některých ohrožených druhů zvířat. Jeho činnost zajišťuje Evropská asociace zoologických zahrad a akvárií – EAZA).

Liberecká zoo dosáhla světového úspěchu při odchovu orla

Aktualizace: 24.06.2020 12:23 Vydáno: 24.06.2020, 12:23

Liberecké zoo se jako první na světě podařilo rozmnožit vzácného orla křiklavého pomocí inseminace mraženým spermatem. Zároveň jde o teprve čtvrté mládě tohoto druhu, které se vylíhlo v zajetí v některé zoo. První se podařilo přirozeně odchovat v zoo v Rize, další tři jsou z umělého oplodnění a pocházejí z Liberce. PR/Zoo Liberec

Liberec – Liberecké zoo se jako první na světě podařilo rozmnožit vzácného orla křiklavého pomocí inseminace mraženým spermatem. Zároveň jde o teprve čtvrté mládě tohoto druhu, které se vylíhlo v zajetí v některé zoo. První se podařilo přirozeně odchovat v zoo v Rize, další tři jsou z umělého oplodnění a pocházejí z Liberce. Novináře o tom dnes informoval kurátor ptáků liberecké zoo Jan Hanel.

Metoda uchovávání spermatu v tekutém dusíku je obvyklejší u lidí a hospodářských zvířat, u ptáků je tento způsob rozmnožování velice složitý a odchovat mláďata se daří pouze zřídka. „Ptačí sperma je odlišné od savčího, a proto se musí používat jiné postupy. Dosud to není obecně používaná metoda. My techniku mražení spermatu ladíme už pátým rokem,“ uvedl kurátor. Poprvé se to podle něj povedlo až letos. „Podařilo se nám zmrazit osm dávek, z nichž polovina byla velmi nekvalitní. Inseminovali jsme na pět vajec, z toho se podařilo jen jedno vajíčko oplodnit a z toho se vylíhl tento orel,“ řekl Hanel. Mladého samce má zoo z 8. června

Stejně jako v předchozích dvou případech úspěšného umělého odchovu tohoto orla v Liberci i tentokrát jde o potomka samce z volné přírody, který byl přijat do záchranné stanice kvůli svému trvalému hendikepu, kdy není schopen létat. V liberecké zoo je samec už 15 let. „Od roku 2012, už tedy osm let, dává dobrovolně sperma. Funguje to tak, že vlastně bere ošetřovatele jako svého partnera. V kostce řečeno přijde a odpáří mu ruku,“ uvedl Hanel. Podle něj se ale nedaří sladit, aby samec dával sperma ve chvíli, kdy snáší samice vejce. „Samec se rozhodl, že bude dávat sperma koncem března, začátkem dubna, a samice nám nikdy nesnesly před 15. dubnem,“ řekl.

To, že se dva umělé odchovy v Liberci v letech 2012 a 2014 povedly, bylo podle něj dílem náhody, kdy časový rozdíl mezi odebráním spermatu a snesením vejce byl jen několik dnů. Díky zmražení semene je ale podle něj šance na úspěšné umělé oplodnění výrazně vyšší, a to i v řádu let. „Sperma mražené v tekutém dusíku při teplotě přibližně minus 200 stupňů Celsia je použitelné i mnoho desítek let, a tak můžeme uchovat určitou genetickou linii pro budoucí inseminace pro případ, kdy by se populace orlů křiklavých ocitla na hraně vyhubení. Pro záchranu druhu se tak jedná o přelomový okamžik,“ dodal Hanel.

Orel křiklavý je zařazen do chovu zvláště chráněných druhů živočichů. S rozpětím křídel 140 až 160 centimetrů se řadí k menším druhům orlů, obývá hlavně střední a jihovýchodní Evropu. V České republice hnízdí jen vzácně.