Čáp sedlatý (Ephippiorhynchus senegalensis)
Medvěd pyskatý (Melursus ursinus ursinus)
Siba ománská (Rhinoptera jayakari)
Odchov druhu: čáp sedlatý (Ephippiorhynchus senegalensis)
Kolektiv pracovníků: Ing. Kamil Čihák, Václav Štraub, Bc. Veronika Daňková, Petr Kasálek, Veronika Hrubá- Hošťálková
Vylíhnut dne: 4.2.2019
Způsob odchovu: mládě bylo přirozeně odchováno samcem
Doplňující údaje: Čápy sedlaté chováme od roku 2005, kdy přišel první pár. Samice byla dospělá, samec byl ještě v juvenilním šatu. Ptákům byly zastřihávány letky a byli umístěni ve výběhu v blízkosti zámku. V roce 2013 byl tento pár přestěhován do chovného zázemí. Do síťové voliéry s přiléhajícím zimovištěm. Ptáci tak již nebyli chytáni kvůli stěhování ani zástřihům. V zimním období jsme začali ptákům přitápět na 30°C. První mezipárová aktivita proběhla v roce 2015, ptáci klapali zobákem a poponášeli hnízdní materiál, aktivita byla pozorována zejména ze strany samce. V roce 2017 již začala aktivovat i samice, objevili se první náznaky hnízda a pokusy o páření. Na sklonku roku 2018 ptáci vytvořili velké hnízdo cca 60 cm vysoké a na Silvestra jsme pomocí kamerového systému poprvé zaznamenali dokonalé páření. Ptáci se pářili ve stoje, kdy samec v průběhu páření balancoval samici na zádech. Nedlouho poté ptáci snesli dvě vejce, z nichž jedno inkubovali sami a druhé jsme inkubovali v líhni. Ač ptáci na hnízdě perfektně seděli, vejce, které bylo inkubováno na hnízdě, se nevylíhlo. Vejce v líhni se nám podařilo vylíhnout a podsadit pod rodičovský pár. Odchov probíhal plně v režii rodičovského páru a za minimálního vyrušování ze strany pracovníků zoo. Těžili jsme především z přítomnosti kamerového systému, díky němu jsme měli relativně dobrý přehled o stavu mláděte, četnosti krmení apod. Rodiče se o mládě vzorně starali a úspěšně jej dochovali až k odstavu, který byl uskutečněn v deseti měsících stáří mláděte.
Z výše psaného textu je zřetelné, že chov tohoto druhu je vždy spíše během na dlouhou trať, proto jsou odchovy velmi vzácným jevem. Klíčem je nechovat je ve smíšených expozicích, jak bylo dříve zvykem, ale dopřát jim voliéru, kde budou mít dostatek prostoru i tolik potřebného klidu.
Jsme jednou ze tří evropských institucí, které se odchov tohoto ptáka za poslední roky podařil. Celosvětově pak jednou z pěti zahrad, kterým se podařilo tento majestátní druh rozmnožit.
Odchov druhu: medvěd pyskatý (Melursus ursinus ursinus)
Kolektiv pracovníků: Mgr. Markéta Horská, Milan Dlabaja, Zdeněk Čech, Michaela Nováková
Narozen dne: 16. 12. 2018
Způsob odchovu: mládě bylo přirozeně odchováno
Doplňující údaje:
Medvědi pyskatí přišli do Zoo Zlín v roce 2015 z indické Zoo Mysore. V té době měla zvířata (1,1) 2 roky, samec byl narozen v Zoo Mysore, samice pochází z volné přírody (rescued animal). Nejnáročnější byl přechod z indické krmné dávky, která byla založená na kaši složené z chleba, mléka, ovoce a mouky na naši krmnou dávku. Nakonec se nám přes déletrvající zdravotní problémy (průjem, zvracení) podařilo ustálit dietu na rozmixované vařené zelenině, hmyzožravých granulích, ovoci a hmyzu.
První mládě se narodilo v prosinci 2017, bohužel jsme ho našli mrtvé, částečně sežrané. V průběhu roku 2018 jsme se proto rozhodli pro přestavbu spojenou s rozšířením vnitřní ubikace o jednu místnost, nyní mají tři vnitřní boxy. Úpravy jsme dokončili koncem října 2018 a 16.12. jsme na kameře, která je umístěna v porodní bedně, uviděli na samici nově narozené mládě. Činnost na pavilonu byla omezena, především jsme omezili hlučnost, které by mohla samici vyrušit. Samice se o mládě vzorně starala, mládě se podařilo odchovat a celý odchov byl korunován úspěchem v podobě spojení samce se samicí a mládětem ve věku 10 měsíců věku mláděte. Nyní jsou přes den ve venkovním výběhu všichni tři, na noc je stále samec oddělován do své vnitřní ubikace.
Odchov druhu: siba ománská (Rhinoptera jayakari)
Kolektiv pracovníků: Kamil Čihák, Vladimír Daněk, Jana Válková, Andrea Řezáčová
Narozen dne: 23. 05. 2019, 13. 06. 2019, 14. 06. 2019
Způsob odchovu: mláďata byla odchována přirozeně
Doplňující údaje:
Pavilon pro rejnoky byl vybudován v roce 2014 s myšlenkou umožnit návštěvníkům přímý kontakt s chovanými zvířaty. Podrobnosti o pavilonu viz https://www.zoozlin.eu/okoli-zamku/
V září 2014 bylo dovezeno 20 jedinců (2,18) rejnoků druhu siba ománská (Rhinoptera jayakari) od holandské firmy. Zvířata pocházejí z volné přírody. Rejnoci přišli poměrně vyhublí a někteří z nich měli na spodní straně těla ektoparazity, které se podařilo během několika měsíců trvale eliminovat. Jedna ze slabších samic po několika týdnech uhynula. Po dvou měsících si všichni rejnoci zvykli na krmení z ruky. Rejnoky pravidelně ve dvouměsíčním intervalu vážíme, kontrolujeme případná poranění a přítomnost parazitů. Pro individuální rozlišení jsme původně zkoušeli tetování na spodní stranu ploutve, ale u některých jedinců tetování po několika měsících vybledlo a bylo špatně čitelné, proto jsme nakonec všechny rejnoky očipovali. Rejnoci jsou krmeni krevetami, malými chobotničkami a kalamáry. Na celou skupinu zkrmíme přibližně 6 kg denně. Odpad z biologického krmiva je poměrně zatěžující pro prostředí nádrže. Z toho důvodu musíme každý den sledovat chemické parametry vody – PO4, NO2, NO3, salinitu, pH, kyselost apod. Pro případné problémy máme v suterénu pavilonu rejnoků velké nádrže připravené pro přemístění zvířat.
Siba ománská je živorodá, rodí jedno mládě po velmi dlouhé březosti, která trvá až 11 měsíců. První pokusy o páření jsme zaznamenali v polovině roku 2018. Při pravidelném vážení však březost na samicích nebyla příliš patrná. První mládě se narodilo v únoru 2019, bylo však mrtvé a narozené předčasně, jeho hmotnost byla třetinová na rozdíl od hmotnosti později narozených mláďat. Během krátké doby v květnu a červnu se narodilo dalších osm mláďat, čtyři živá a čtyři mrtvá. Mrtvá mláďata uhynula pravděpodobně při porodu, neboť byla „sbalená“ tak, jak jsou před porodem s ploutvemi ohnutými nad tělem a ocasem stočeným pod tělem. Živá mláďata jsme po narození zvážili a umístili jsme je se dvěma samicemi do části nádrže, kterou jsme oddělili pletivovou bariérou. Na dně celé nádrže je drť korálů, tu jsme na ploše asi 3 m2 odstranili a tuto čistou plochu jsme mláďata krmili nadrobno nakrájeným mušlemi a krevetami. Během 3-5 dnů začala mláďata přijímat potravu, po dvou měsících se naučila brát kousky potravy z ruky. Ve stáří jednoho měsíce baly všechna očipována a jsou pravidelně vážena.
