Stavba:

Jihočeská zoologická zahrada Hluboká nad Vltavou – Expozice sov „Sovinec“

Autoři záměru: Mgr. Ivan Kubát, RNDr. Roman Kössl
Projektant: Projektový ateliér Pavel Grbač a Zbyněk Marhoun, Lipno nad Vltavou
Dodavatel stavební části: Pradast spol.s r.o., České Budějovice

Datum otevření pro veřejnost: červen 2023
Záměr:
– dvanáct druhů evropských sov (zastoupeny jsou všechny druhy fauny ČR)
– imitace prostředí přirozeného smíšeného lesa s bohatým podrostem bylin.
Základní údaje o objektu a jeho provozu:
Jedná se o přestavbu původní dožilé expozice se sovami z roku 2004 (původní voliéry byly ze dřeva). Projekt respektoval stávající vzrostlé stromy, aby byl co nejvíce zachován lesní charakter původní expozice. To znamená, že původní rozmístění voliér nebylo možné příliš měnit. Projekt ale řešil výstavbu nových voliér z trvanlivějších materiálů a také jejich zvětšení, převážně do výšky. Kostru dvanácti nových moderních voliér tvoří ocelová konstrukce, která je v zadních částech voliér opláštěná trvanlivými cementotřískovými deskami. Ty možná mohou působit příliš technickým dojmem, tvoří ale velmi neutrální pozadí, na kterém vyniká rostlinami vytvořený biotop zvířat.
Pohledové části voliér jsou zasíťované silonovou sítí, přes kterou je do voliér lépe vidět než přes klasické drátěné pletivo. Viditelné ocelové sloupy nesoucí sítě byly skryty za dubové nebo akátové klády a působí jako kmeny vzrostlých stromů.
Doplnění velkými kameny a vhodnými dosadbami dřevin a různých lesních podrostových bylin a kapradin navozuje atmosféru různých typů středoevropských lesů a napodobuje prostředí, které je pro jednotlivé druhy sov typické (Voliéra puštíků bělavých je například osázena zejména buky – ty navozují atmosféru bukových lesů, ve kterých se tyto sovy ve Střední Evropě vyskytují nejčastěji. Výr velký zase nejraději vyhledává oblasti se skalami a balvany, proto jich jeho voliéra obsahuje nejvíc. Kalous pustovka žije v otevřené krajině, jako jsou mokřady, vlhké louky nebo vřesoviště a často sedí na zemi. Velké stromy tedy ve voliéře úplně chybí a sovy převážně sedí na zemi – dno voliéry je vyvýšené, aby návštěvníci mohli tuto sovu pozorovat ve své úrovni. Do voliéry k sovám páleným jsme umístili i poštolky obecné, jako ukázku synantropních druhů (tj. druhů, které žijí v blízkosti lidských sídel nebo v krajině hodně upravené člověkem) – proto je jejich expozice vybavena starými trámy a imituje starou zarostlou stodolu nebo půdu.
Zadní část voliér je v šířce zhruba 1 m zastřešena polykarbonátovými deskami a vstup do každé voliéry je přes uzavřenou předsíňku, zabraňující úniku chovaných ptáků i umožňující uložit různé pracovní pomůcky.
Expozice je vybavena zavlažovacím systémem. Vnitřek voliér je možné zavlažovat zkrápěním, imitujícím déšť, což sovy v parných letních dnech s oblibou vyhledávají. Výsadby mimo voliéry jsou osazené kapkovou závlahou.
Povrch stezek pro návštěvníky je pokrytý nášlapnou vrstvou z drcené probarvené pryže. Jedná se o materiál, který se dnes často používá jako dopadové plochy na dětských hřištích. Ten je velmi příjemný na došlap, propouští vodu, snadno se uklízí a vypadá přitom přirozeně, téměř jako přírodní materiál. Prostor pro návštěvníky je doplněn několika lavičkami a velkými kameny, které je částečně možné využít k sezení.