Pár vyder malých v ostravské zoologické zahradě se v současné době stará o svého prvního potomka. Mládě se narodilo 23. listopadu loňského roku a vyvíjí se, zatím mimo zraky návštěvníků, dobře.

Rodiči vydřího mláděte jsou tříletá samice, kterou jsme přivezli na jaře 2010 ze zoo v Kodani, a o rok starší sameček, kterého jsme v roce 2009 získali z pražské zoo. Zvířata hned od začátku utvořila harmonizující pár. Původně ještě nějakou dobu pobývala v prostorách starého pavilonu hrochů, než se v červnu 2010 přestěhovala do nového přírodního výběhu s velkým jezírkem a vodopádem v expozičním komplexu Čitván.

Po více než dvou letech samička poprvé porodila a ostravským chovatelům se potvrdilo, že vytvořené podmínky k chovu vyder malých jsou správné. Ve vrhu byla mláďata dvě, jedno se ale narodilo pravděpodobně mrtvé. Nelze ovšem vyloučit, že jediné žijící mládě je důsledkem nezkušenosti páru – prvorodičů. Také v přírodě nebývají první odchovy mláďat vždy úspěšné. Druhé mládě, jehož pohlaví zatím neznáme, ve výhradní péči svých rodičů prospívá dobře. Vydří rodinka momentálně pobývá ve vnitřních prostorách, kam nemají návštěvníci přístup. Jakmile se však oteplí a mládě ještě povyroste, budou se na ně moci těšit i ve venkovním výběhu.

Od narození se v životě mláděte událo již několik důležitých okamžiků (první pohled na svět, první veterinární kontrola, první lekce plavání). První týdny svého života pobývalo v porodní boudičce, kde s ním trávila většinu času i jeho matka. Mládě bylo neohrabané, slepé a plně odkázané na péči rodičů. Po porodu měřilo odhadem necelých 15 cm, tělo mělo pokryto jemnou srstí. Sameček ale také plnil své otcovské, resp. partnerské povinnosti velmi dobře – aby nemusela samička mládě opouštět, přinášel jí do boudy potravu.

Vydří mláďata otevírají oči v 5. týdnu života, v případě ostravského mláděte to bylo 2. ledna. Hned druhý den nato vylezlo mládě z boudy a začalo prozkoumávat její okolí. 4. ledna proběhla krátká veterinární kontrola, při které byl zkontrolován zdravotní stav mláděte, mládě bylo načipováno a odčerveno. Byly také zjištěny základní míry: délka těla (bez ocásku) asi 25 cm a váha 545 g. Pohlaví zatím nešlo u tak malého tvorečka s jistotou určit, ale pravděpodobně se jedná o samičku. Ve stáří 7 týdnů se začínají mláďata učit plavat. Naše mládě absolvovalo první lekci plavání 18. ledna a několik záběrů se podařilo zachytit na kameru . Z nich je patrné, že samice je tou, která se rozhodla mládě učit plavat a aktivně je do vody nosí. Samec má poněkud odlišný pohled a raději se snaží zase mládě z vody odnést na souš. Toto chování je přirozené. Mládě bylo doposud v pohodlí doupěte, ale pro svůj život si nutně potřebuje osvojit od útlého věku plavecké schopnosti. Stejně jako mnohé jiné vodní šelmy (například tuleni, lední medvědi apod.) se tak musí plavání učit. Kdy nastane ta pravá chvíle pro učení je jen na domluvě mezi rodiči…

Rodiče se svým potomkem komunikují zvláštními pískavými i jinými zvuky. Vydry malé jsou velice komunikativní zvířata – jejich zvukový repertoár je velice bohatý. Také dospělé vydry mezi sebou udržují neustále zvukový kontakt. Na rozdíl od našich vyder říčních, které jsou samotářské a samice se samcem potkávají jen během poměrně krátkého období páření, žijí totiž vydry malé v poměrně početných vícegeneračních rodinných skupinách tvořených rodičovským párem a různě starými mláďaty.

Vydra malá (Aonyx cinerea ) je nejmenším druhem vydry. Obývá převážně porosty mangrovů a sladkovodní mokřiny v Bangladéši, jižní Indii, Číně, Nepálu, Taiwanu, Vietnamu, Malajsii, Velkých Sundech a na filipínském ostrově Palawan. Jako všechny vydry dobře plave a potápí se, ale tráví také mnoho času na březích vod. Má zakrnělé plovací blány a zkrácené drápy. Živí se vodními živočichy – kraby, žábami, rybami apod., ale také malými ptáky a savci.  Je vedena v Červeném seznamu (IUCN Red List of Threatened Species) jako zranitelný druh (Vulnerable), její počty klesají v důsledku ztráty přirozeného prostředí přeměnou na čajovníkové, kávové a další plantáže a v důsledku úbytku zdrojů potravy.