slon africký (Loxodonta africana)
dvojzoborožec žlutozobý (Buceros bicornis)
Odchov druhu: 1,0 slon africký (Loxodonta africana)
Narozen dne: 06. 06. 2021
Způsob odchovu: přirozený, samice zabřezla po umělé inseminaci
Kolektiv pracovníků: Markéta Horská, Zdeněk Čech, Anna Žákovská, Michaela Nováková, Milan Svoboda, Martin Steiner, Kamil Čihák
Doplňující údaje:
V Zoo Zlín chováme slony africké od roku 2003, kdy jsme dovezli 3 sloní samice z afrického Krugrova národního parku. Zpočátku jsme slony chovali v takzvané „hands on“ chovu, chovatelé k nim chodili a pravidelné úkony a trénink prováděli přímo v přímém kontaktu se zvířaty.
V roce 2014 jsme se rozhodli, že přejdeme na chráněný kontakt a začneme trénink, na který by následně navazovala umělá inseminace (současný pavilon bohužel neumožňuje chov sloního samce). Spojili jsme se s jedním z největších odborníků na tzv. pozitivní trénink, s ošetřovatelem slonů v holandské Ouwehands Zoo Conem Mulem. Museli jsme začít úplně od začátku, učit slony na „target training“, upravit stravu a v neposlední řadě přesvědčit chovatele slonů, že tento přístup má význam. I toto se bohužel neobešlo bez problému a jeden chovatel slonů ze zoo odešel. Po dvou letech tréninku jsme přistoupili k první inseminaci. Společně s kolektivem lékařů okolo Thomase Hildebrandta jsme zvolili k inseminaci jako nejvhodnější samici Zolu. Měli jsme velké štěstí, protože ihned po první inseminaci, která proběhla v září 2016, Zola zabřezla. Tím jsme ovšem dávku štěstí na dlouho vyčerpali. Zola porodila dne 1.7.2018, bohužel mrtvé mládě. Celkově jsme uskutečnili 7 inseminací (inseminovalo se mraženým spermatem, směsí z několika býků) 3 inseminace Zoly a 4 inseminace Kali. Bohužel k inseminaci Uly nikdy nedošlo, protože po nějaké době přestala cyklovat. Až čtvrtá inseminace Kali, která proběhla dne 31.8.2019, byla úspěšná a dne 6.6.2021 se Kali narodilo vytoužené mládě, býček, který byl později pojmenován Ziqarri.
Porod začal okolo půl osmé ráno uvnitř pavilonu a proběhl bez problémů. Následná reakce Kali byla na slony přiměřená, po 10 minutách se uklidnila, jistě také díky tomu, že jsme jí otevřeli do venkovního výběhu a tam se mohla trochu uklidnit. Velkou roli sehrála i teta Zola, která se snažila v nejkritičtějších chvílích po porodu mládě ochraňovat. Mládě začalo pít mléko od matky až navečer, do té doby se většinou snažila pít od Zoly, která se u něho držela. Proto jsme také během dne mládě i s matkou oddělili do venkovního výběhu, abychom podpořili jejich pouto. Druhý den již bylo vše v pořádku, slůně pilo pravidelně od matky Kali, mělo trus a matka se také po porodu uklidnila.
Celý tento úspěch byl důsledkem trpělivé práce chovatelů slonů i nemalých finančních prostředků, každá inseminace se platí poměrně velkou sumou peněz, stejně tak i sloní sperma je nutné zakoupit.
Již v době, kdy jsme zjistili, že je Kali březí se nám podařilo prosadit u města Zlína rozšíření stávajícího výběhu slonu o další téměř 3 ha v nové oblasti Karibuni a v průběhu roku 2021 začít stavět nový sloninec. Ten bude zaujímat plochu 3 600 m2 a bude patřit mezi tři největší zařízení svého druhu v rámci světových zoo. Celková rozloha venkovních výběhů, které budou moci sloni využívat, dosáhne plochy 6,5 ha.
Odchov druhu: 1,0 dvojzoborožec žlutozobý (Buceros bicornis)
Vylíhnut dne: 19. 02. 2021
Způsob odchovu: mládě bylo odchováváno kombinovaným způsobem s důrazem na maximální kontakt s rodičovským párem
Kolektiv pracovníků: Václav Štraub, Vladimír Daněk, Jana Válková, Andrea Řezáčová, Klára Domaniková, Hana Žůrková, Aneta Doleželová
Doplňující údaje:
Pár dvojzoborožců žlutozobých jsme získali v roce 2010 z Jurong Birdpark ze Singapuru. Výborně harmonizující pár pravidelně snáší vejce od roku 2014, první oplozené vejce se objevilo již v roce 2015. Pokusy o přirozený odchov samicí v dutině opakovaně selhaly, proto jsme se v roce 2018 rozhodli pro umělý odchov pomocí loutky. V dalších letech se nám podařilo zopakovat úspěch s umělým odchovem. V roce 2021 jsme se rozhodli, že se pokusíme poskytnout samici další šanci k přirozenému odchovu. Mládě se vylíhlo zcela přirozeně pod rodiči. Vzhledem k faktu, že je hnízdní budka vybavena kamerou jsme měli o dění v dutině dobrý přehled. Samice na mláděti pečlivě seděla a pokoušela se jej i krmit. Výsledek byl však stejný, jako v předchozích letech. Navzdory častému nabízení potravy, samice zřídkakdy přistoupila k finální fázi a potravu mláděti upustila do zobáku. Čtvrtý den stáří mláděte jsme proto přistoupili k velmi rizikové kontrole budky. Při ní jsme zjistili, že mládě začíná ztrácet na váze a je nezbytné jej přikrmovat. K umělému odchovu jsme přistupovat nechtěli.
Největším problémem byla zpočátku těžká komunikace s oběma adultními ptáky. Samce jsme museli trénovat, aby se nechal zavřít v odstavném koridoru, samici pak, aby se při odběru mláděte chovala co nejklidněji a neohrozila mládě při odběru z budky. Tento problém jsme vyřešili rolí koberce, který jsme strčili pod samci a pod ochranou tkaniny jsme mládě vytahovali ven. Později si samice zvykla na manipulaci a v průběhu odběru mláděte byla krmena do přirozeného otvoru boudy. V prvních dnech jsme mládě jen nakrmili a vrátili zpět do dutiny, později jsme jej museli, kvůli ztrátám na hmotnosti, vytahovat z budky na delší dobu. Vše jsme díky velké trpělivosti a především díky inteligenci rodičů zvládli. Ve chvíli, kdy již byl malý dvojzoborožec dostatečně aktivní a sousto si z matčina zobáku sám odebral, jsme ponechali odchov zcela na rodičích. Mládě jsme pravidelně vážili, aby byli rodiče stále zvyklí na manipulaci. Mladý sameček opustil budku 86 dní po vylíhnutí. Pět dní po opuštění hnízda jej chovný samec náhle napadl a smrtelně poranil.
Navzdory smutnému konci se nám podařilo realizovat asistovaný odchov mláděte pod rodiči, mladý dvojzoborožec byl zcela jasně fixovaný na matku. Tohoto důležitého odchovu jsme dosáhli díky zkušenostem s umělými odchovy v předchozích letech a díky maximálnímu nasazení chovatelů. Dle dostupných informací jde o jedinečný pokus o asistovaný odchov u tohoto druhu.
