28. března 2023 jsme informovali o cestě našeho pakoně do nově otevírané zoo v Cotii u Saõ Paula
v Brazílii, kterou vyústila 4letá spolupráce s brazilskými zoo. V rámci světa se jednalo o vůbec prvního
pakoně běloocasého (Connochaetes gnou) putujícího do Jižní Ameriky. Na jeho chov se připravují
i další brazilské zoo, aby vznikla samostatná populace. „Pouze 5 zoo v Evropě tyto pakoně množí a
jednou z nich je i olomoucká, v níž se narodilo už 56 mláďat. Její stádo tak můžeme bezpochyby
nazvat rodinným stříbrem,“ uvádí tamní vědecký pracovník doc. Jan Pluháček. A právě v něm se
10. 6. narodilo další mládě. „Prospívá znamenitě, matka se o něj vzorně stará, pohlaví ale prozatím
neznáme,“ dodává zooložka Ing. Eliška Veselá. Zoo Olomouc chová tento druh od roku 1992, kdy
jsme ze Zoo Bratislava získali přímé potomky pakoňů běloocasých, pocházející z importů Ing. Josefa
Vágnera z Afriky do českých a slovenských zoo, které proběhly v 70. letech 20. století.

INTELEKTUÁLNĚ NEJSLABŠÍ ČERTI
Charakteristickou vlastností pakoní je obranný systém při ohrožení, který spočívá ve vytváření zmatku.
Nutno však podotknout, že pakoně jsou intelektuálně nejslabší antilopy, takže jsou schopni zmást
sami sebe. Samci mají malá teritoria, když na něj zaútočí hyeny, tak ho sousedi nechtějí pustit, aby
utekl přes jejich území. Patří k nim i unikátní hlasový projev – frkají jako čerti. A podobně i vypadají.
VYHUBENÍ
Pakůň běloocasý se vyskytoval na území jižní Afriky. Nadměrný lov v 19. století jej však přivedl na
okraj vyhubení. Na soukromých farmách přežilo cca 300 jedinců, kteří se stali základem současné
populace. Zánik mu hrozil ještě ve 30. letech 20. století. Farmáři ale pochopili, že chov místních antilop
(tedy i pakoňů) může být výnosnější a pro lidi zdravější než chov z Evropy dováženého skotu, a tak
začali pakoně chovat pro maso a trofejní lov, což mu zajistilo přežití. Před 150 lety přivedli pakoně
k vyhynutí lidé nadměrným lovem, aby ho pak farmovým chovem zachránili. Dnes však čelí vážnější
hrozbě. Je jí výrazně početnější druh pakoně – pakůň žíhaný (Connochaetes taurinus). Díky lidské
činnosti se oba druhy dostaly blízko sebe a následně i plodně křížit. Je důležité uchovávat čistou
populaci pakoně běloocasého v evropských zoo, protože ne všichni farmáři v jižní Africe sledují
ochranářské záměry. Klíčový je pro ně výnos. Podle 10 let starých relevantních odhadů pakoní
běloocasých v přírodě by měla jihoafrická populace čítat více než 11 000 jedinců. Dalších 7 000
jedinců (včetně tisíce mezidruhových kříženců) běhalo na farmách v Namibii. Zoo celého světa
chovají cca 100 pakoní běloocasých. Nejvíce je jich v Evropě – 87.
Pakůň běloocasý je druh antilopy, jejíž hlavní složku potravy tvoří tráva a byliny. Mláďata sledovacího typu se pár minut po narození staví na nohy a okamžitě sledují matku přitisknutá k jejímu boku. Dožívají se až 20 let.
Iveta Gronská
tisková mluvčí, marketing