Samec pochází z Jekatěrinburgu, samice z Prahy. Tento chovný pár hrabáčů kapských se 8. dubna
postaral o velkou radost. Tehdy samice Nyota přivedla na svět malého mimozemšťana, ušatý zázrak,
ošklivého až krásného, v cestopisech Emila Holuba kuťoše, ve svahilštině kukukifika…! Tolika různých
pojmenování se totiž hrabáči kapskému dostává. „Měli jsme jisté obavy z odchovu, protože
u hrabáčů nepochybně platí, že porodit ještě neznamená odchovat. Dnes můžeme říct, že se
hrabáče odchovat podařilo. Jeho přibývání na váze bylo úctyhodné. Porodní váha činila 1530 g, za
měsíc vystoupala na 6,8 kg, v necelých dvou měsících se těšil 10,9 kg a včerejší vážení ukázalo
hmotnost 18,7 kg,“ uvádí zooložka Ing. Eliška Veselá. Olomoucká zoo chová hrabáče od roku 2017.
První mládě, které se podařilo v Zoo Olomouc odchovat, se narodilo 26. března 2020.

VZÁCNĚ CHOVANÝ DRUH
Hrabáč patří mezi velmi vzácně chované druhy. Chová jej přibližně 25 evropských zoo, přičemž
odchovává jen 7 zahrad. Když se podaří odchovat mládě, je to malý zázrak. Matka jej může
zavrhnout, mládě nemusí být životaschopné, nesaje od matky, důvodů nezdaru může být hned
několik. V České republice se s hrabáči můžeme setkat v Praze, Plzni, Dvoře Králové a v Olomouci.
HŘÍČKA PŘÍRODY
Zavalitý, téměř lysý savec, jehož tělo pokrývají řídké štětinky a končetiny jsou zakončeny dlouhými
drápy, s ocasem klokana, protáhlým prasečím rypáčkem, ušima zajíce vypadá, jako by si kreslíř
vyhrál a smíchal několik zvířat dohromady. Uši dokáže sklopit podél hlavy a činí tak převážně ve
spánku. Varlata mají samci uložena v dutině břišní, tudíž je nesnadné určit pohlaví. K němu je tedy
nutná analýza DNA. S tímto savcem se můžeme setkat v Africe, na jih od Sahary. Dospělec váží cca 60 kg, dožívá se přibližně 20 let. Jeho biorytmus je oproti lidskému obrácený. Hrabáč přes den spí a aktivuje za soumraku, kdy běhá po krajině a vyhledává termity. Pomocí silných drápů rozhrabává termitiště a termitů samotných se zmocňuje lepkavým jazykem až 30 cm dlouhým a zpracovává je pomocí plochých zubů, které nemají kořeny a stále dorůstají. Tuto potravu je v zajetí podobně jako u mravenečníků nesnadné nahradit. Do jeho jídelníčku v zoo patří jemně rozmixovaná kaše z vařeného masa, granulí, žloutků, mrkve, banánů, rýže a oblíbení mouční červi.
Iveta Gronská
tisková mluvčí, marketing