Představujeme další odchovy menších jihoamerických volavek – volavčíků člunozobých. V ČR odchovávají tyto ptáky také zahrady v Praze a ve Dvoře Králové, díky čemuž jsme doslova evropskou (a dost možná i světovou) velmocí v odchovu tohoto druhu. Protože máme již 4. a 5. mládě během několika měsíců, můžeme se (i dle mezinárodní zoologické databáze ISIS) řadit mezi nejúspěšnější chovatele tohoto druhu v rámci evropských zahrad za poslední rok.

Po historicky prvních úspěšných odchovech volavčíků člunozobých v loňském roce se můžeme již teď pochlubit dalšími mláďaty. Dva volavčíci se vylíhli 3. a 4. ledna a v současné době jsou v odchovném boxu.Touto zprávou se vracíme o několik měsíců zpět, abychom Vás opětovně informovali o současném stavu volavčíků člunozobých v naší zlínské zahradě. Když jsme v srpnu minulého roku poprvé vyvěsili zprávu o úspěšném odchovu dvojčat, bylo to vůbec poprvé, co jsme tento druh v zahradě odchovali. Jak se později ukázalo, byli to dva kluci, kteří ještě do konce roku odešli do jiného chovatelského zařízení.Od té doby se ovšem hnízdní aktivita našich ptáků nezastavila na dlouho a ptáci začali s dalšími odchovy. Volavčíky chováme volně v prostoru tropické haly Yucatán, kde se na zdejší podmínky velmi dobře aklimatizovali. Jako nejvhodnější místo ke svému žití v hale si vybrali místo nad expozicí aligátorů amerických, kde se nachází umělý kmen, který „vyrůstá“ do nemalé výšky. Během času tento strom dostatečně prorostl vegetací a dnes ve své horní části poskytuje ideální podmínky pro umístění hnízd. Právě zde volavčíci přirozeným způsobem hnízdí a odchovávají své potomky.http://www.zoozlin.eu/files/images/aktuality/_DSC0592web.jpgNicméně jsme v předchozích případech zaznamenali nešťastné incidenty mezi odrostlými mláďaty a samcem chvostana bělolícího, proto již od minulého roku přistupuje k zásadnímu kroku, jakým naše mláďata volavčíků odchováváme. První 2-3 týdny po odlíhnutí ponecháme mládě (mláďata) v hnízdě, kde o něj mimochodem vzorně pečují oba rodiče a poté jej z hnízda odebíráme, abychom předešli ataku ze strany chvostana. Mláďata umisťujeme do chovného boxu, který mají ošetřovatelé u sebe v přípravně tropické haly. Teplotu prostředí zajišťuje výhřevná lampa, která se dle potřeby zapíná tak, aby měla mláďata vždy zajištěnou dostatečnou potřebu teplotního komfortu (je to přece jen živočich s teplých oblastí Jižní Ameriky). V prvních dnech se pak ošetřovatelé snaží volavčíky uměle přikrmovat menšími sladkovodními rybkami, což nebývá právě ze začátku vždy jednoduché. Ptáci příliš nespolupracují, protože se ošetřovatelů bojí a nechápou náhlou změnu. Obvykle se ale vše po pár pokusech uklidní a volavčíci rychle pochopí, že se naopak mohou na příchod svých ošetřovatelů těšit, protože téměř vždy mají pro mláďata něco dobrého k jídlu. Abychom ovšem volavčíky příliš nerozmazlovali (a nevytvářeli zbytečně velkou vazbu na lidi), poté, co trochu odrostou, dáváme jim již ryby výhradně do misek. A jakmile dospějí do věku, kdy začnou mít chuť prověřovat své letecké schopnosti, přemisťujeme je z menšího chovného boxu do prostornější proletové voliéry, kde si právě schopnost letu libovolně procvičí. V té době volavčíci opětovně získávají větší opatrnost vůči ošetřovatelům a drží se stranou od lidí. To nám ale nevadí, vlastně je to dobré znamení toho, že si ptáci na člověka příliš nezvykli. Tímto způsobem jsme již zdárně odchovali 3 mláďata (2 samečky a jednu samičku) + další dvě mláďata máme v současné době v odchovném boxu (odlíhli se 3. a 4. ledna). Ještě u nich pohlaví neznáme, protože u mláďat to ani vzhledově poznat nejde. Proto jim odebíráme několik peříček, na základě jejichž rozboru metodou DNA nám z laboratoře pošlou výsledek, jestli chováme kluka nebo holku. U těchto dvou posledních mláďat tedy musíme ještě několik dní počkat.

Kdo chce ale vidět dospělého jedince volavčíka člunozobého, ten čekat nemusí. Stačí se vypravit do tropického skleníku Yucatán a ptáky hledat v horních patrech v místech, kde se nachází expozice aligátorů. Pokud budete mít dostatečnou trpělivost, určitě jednoho ze čtveřice těchto atraktivních jihoamerických volavek zahlédnete. Jsou to pohlední rybožraví ptáci, i když právě jejich jedinou nevýhodou je to, že svou hlavní aktivitu si ponechávají na večerní a noční hodiny. Přesto se dají vidět i přes den, jen vědět, kde je hledat. A to teď už všichni víte.