VYPOUŠTĚNÍ ORYXŮ

Olomoucká zoo patří k nejúspěšnějším chovatelům oryxů jihoafrických v Evropě. Několik oryxů, kteří
se stali základem stáda, získala v 70. letech přímo z oblasti jejich přirozeného výskytu z Namibie,
odkud je spolu s množstvím dalších zvířat přivezl Ing. Josef Vágner. Mláďata se v zoo rodí na zimovišti
afrických zvířat, kde s ostatními členy stáda čekají, až se oteplí a budou moci být po zimě vypuštěni
ven. Mláďata tak vidí přírodu úplně poprvé. Letošní stádo bylo vypuštěno včera. Ačkoliv se nejedná
o snadný proces, zvířata se mohou splašit, a musí se počínat nadmíru obezřetně, vše proběhlo bez
jakýchkoliv potíží. Dnes stádo skýtá pohled na klidná zvířata, která si užívají jarních slunečných dnů.
V sezóně 2023 jsme tedy do výběhu vypustili 1 samce, 15 samic a 5 mláďat. Při vypouštění celého
stáda do výběhu a krátce po něm samice mezi sebou bojují o společenské postavení ve skupině
vytvářejí si společenský žebříček hierarchii. Ve volné přírodě mezi sebou bojují i samci,“ uvádí
zooložka RNDr. Libuše Veselá. Olomoucká zahrada chová oryxe od roku 1973 a za celou dobu chovu
zde došlo k 334 porodům
.

ODKLÁDACÍ TYP
Samice rodí mládě odkládacího typu. Neznamená to, že by jej odložila a vzala do zaječích. V přírodě
mládě po nakojení od matky odchází a samo si zvolí místo, kde ulehne. Matka se však za ním
nevydává. Svou pachovou stopou by mohla přilákat predátora. Několikrát denně mládě bučením
přivolá, nakojí jej, olíže mu konečník, čímž ho přiměje k vyměšování, a nakonec ho dokonale očistí,
aby ho případný predátor nevyhledal podle pachu. Poté malý oryx sám odchází zpět do úkrytu.
li dostatečný příjem mléka a péči samice, první dny se téměř nehýbe, leží při zemi, s hlavou
přitisknutou k zemi a s ušima ke krku, vypadá jako hromádka písku, působí tak velmi nenápadně.
Později se mláďata s matkami připojují ke stádu, případně se drží pohromadě v tzv. školkách.

CHOVÁNÍ STÁDA

Oryxi jsou zvířata s distančním chováním, což znamená, že jednotliví členové stáda drží od sebe
navzájem určitou vzdálenost. Tuto vzdálenost překročí jen při páření, při vzájemných soubojích
a samozřejmě ve vztahu matky a mláděte. Současně se ale stádo drží pohromadě, ať už zvířata
odpočívají, přemísťují se, nebo se pasou. Jednotlivá zvířata jsou velmi ostražitá a jsou orientována
různým směrem tak, že každé je obráceno na jinou stranu a kontroluje tak určitý výsek okolí, takže
společně mají přehled o dění a o případném blížícím se nebezpečí v úhlu 360 stupňů.

OBECNÉ INFORMACE

Tento poddruh africké pouštní antilopy zdobí jedinečná černobílá kresba, stejně jako typický úhoří pruh na zádech. Dlouhé rohy vzhled umocňují. Jejich skupiny čítají přibližně 15 členů, někdy se však stáda při svých dlouhých cestách za vodou a potravou setkají a dále pokračují v počtu až 200 jedinců. Ve skupině panuje přísná hierarchie. Výsostní postavení je dáno dominantnímu samci, mezi samicemi probíhají vzájemné ritualizované souboje, které vedou k seřazení do hierarchického žebříčku.


Iveta Gronská

tisková mluvčí, marketing

+420 608 101 325