Zvířecí predátoři využívají různé strategie lovu. Někteří kořist pronásledují, jiní využívají rozličné lapací pasti, další nechají přiblížit kořist k sobě a loví ji z místa. Tento způsob využívá i většina žab – díky svému silnému a velmi mrštnému jazyku dokáží ve zlomku sekundy ulovit hmyz – sedící i v letu. V Zoologické zahradě a botanickém parku Ostrava tak loví chované žabky pralesničky, ale také ropuchy či skokani, kteří se přirozeně vyskytují v areálu zoo.

Video zachycuje krmení pralesniček azurových (Dendrobates tinctorius f. azureus) a pralesniček strašných (Phyllobates terribilis) v pavilonu Malá Amazonie. Jako potrava slouží těmto drobným jihoamerickým žabkám (nazývaným též šípové žáby) octomilky nebo drobní cvrčci (tzv. mikrocvrčci). „Pralesničky strašné jsou schopny ulovit i o něco větší cvrčky, protože patří k největším druhům pralesniček. Potravu jim vždy posypeme vitamínovým doplňkem určeným právě pro žáby,“ popisuje chovatel-terarista Lucas Bono. Hbitost žabího jazyka je okem sotva zachytitelná, a to i při desetinásobném zpomalení záběrů.

Aktuálně jsou v teráriu k vidění jen pralesničky azurové. Pralesničky strašné byly dočasně přemístěny do zázemí kvůli možnému rozmnožení. Rozmnožovací období probíhá od podzimu a během zimního období. Před tím žabkám omezíme rosení a celkovou vlhkost v teráriu. Jakmile opět rosení obnovíme, začnou samci zpívat a namlouvat si samičky. Je to poměrně hlasitý, ale velmi příjemný zvuk. U toho ještě poklepávají prsty na končetinách,“ doplňuje Lucas Bono. V zoo se poprvé pralesničky strašné rozmnožily v roce 2019. V zázemí chová zoo ještě pralesničky pruhované (Phyllobates vittatus), které se podařilo rozmnožit v loňském roce.

Přírodní areál ostravské zoo je útočištěm i několika druhů našich žab – skokanů, ropuch a kuněk. „I všechny naše žáby dovedou lovit pomocí mrštného jazyka. Některé druhy (skokani nebo třeba i rosničky) si navíc při lovu pomáhají skokem, který kombinují s vymrštěním jazyka. Většinu potravy žab tvoří bezobratlí živočichové (hmyz, pavouci, slimáci, červi), ale například vzrostlí skokani skřehotaví dovedou ulovit i menší plazy, rybky, jiné obojživelníky a dokonce i mláďata ptáků,“ říká Otakar Závalský, koordinátor biodiverzitních opatření Zoo Ostrava.