Ostravská zoologická zahrada chová kondory královské od roku 1970. V roce 2017, po dlouhých téměř 50 letech, se konečně dočkala i prvního mláděte tohoto nejpestřeji zbarveného kondora. Od té doby se chovnému páru podařilo úspěšně odchovat již pět mláďat. Letos se stará o šestého potomka a i v tomto případě to vypadá, že se odchov podaří. Přirozené odchovy rodiči mají pro evropský chov mimořádný význam.
Kondoři královští se v zoologických zahradách chovají poměrně vzácně a jen ojediněle se zde rozmnožují. Hlavním důvodem, proč se nedaří mláďata odchovávat, je problém se sestavením harmonizujícího páru. V Zoologické zahradě a botanickém parku Ostrava se tito pestře zbarvení mrchožrouti chovají od roku 1970 a teprve v roce 2017 se zde podařilo odchovat první mládě. Od té doby se kondoři rozmnožili již několikrát. Aktuálně pečují o své šesté mládě. Přestože se chovatelé snaží do odchovů nijak nezasahovat, v tomto případě asistují.
Rodičovský pár byl sestaven v roce 2011 a rozmnožovat se začal už v roce 2014, ale neúspěšně. Neúspěšný byl i druhý pokus v roce 2016. Problém nastal při klubání mláděte, rodiče zřejmě nevěděli, jak pomoci líhnoucímu se mláděti z vejce. Proto se chovatelé rozhodli v následujících letech s líhnutím pomoci. „U tohoto páru necháváme vejce inkubovat pod rodiči, kteří se vzorně střídají a pevně sedí na hnízdě. Před předpokládaným líhnutím odebíráme vejce do líhně a na hnízdě je nahrazujeme podkladkem,“ vysvětluje zooložka Adéla Obračajová. První tři dny chovatelé mládě rozkrmují (to je doba, kdy nehrozí fixace mláděte na člověka) a poté vracejí zpět na hnízdo rodičům, kteří jej bez problémů vždy přijmou a začnou o ně ihned pečovat. Stejně tak to probíhalo i v letošním roce.
Samice kondora snesla vejce 31. prosince loňského roku, které střídavě zahřívala se svým partnerem. Dne 15. února 2023 odebrali chovatelé vejce do líhně a nahradili je podkladkem. Mládě se vylíhlo 23. února, opět s pomocí chovatelů. První dny trávilo v líhni a chovatelé je krmili natráveným masem. Při podávaní potravy simulovali mláděti způsob krmení rodiči, kdy si mládě bere potravu hluboko z jejich zobáku (viz video 1). Po třech dnech, 26. února, bylo mládě podloženo rodičům, kteří je opět přijali a pečují o ně. V polovině března provedli chovatelé první kontrolní vážení malého kondora, mělo 790 g. Měsíc po vylíhnutí už vážilo 1330 g. Z přírůstku váhy je vidět, že mládě kondora prospívá dobře. Doposud bylo pokryto bílým prachovým peřím, mezi kterým se začíná objevovat peří obrysové. O svůj tělní pokryv už také důkladně pečuje, jak zachycuje video 2.
Jelikož jsou kondoři královští extrémně citliví na vyrušení, je rodičovský pár trvale umístěn v zázemí zoo, aby měl klid na hnízdění i následnou péči o potomky. Chovatelská základna v evropských zoologických zahradách je poměrně nízká a čítá okolo jednoho sta ptáků. Přirozeně odchovaní jedinci mají proto velký význam pro evropský chov.
Kondor královský (Sarcoramphus papa) se vyskytuje od Střední Ameriky až po sever Argentiny v Jižní Americe (ještě v 18. století žil i na Floridě). Obývá deštné lesy, savany i část jihoamerických pamp. Vzácně uloví také menší obratlovce, ale živí se především mršinami větších zvířat. Žije v párech a mláďata zůstávají s rodiči po celé dva roky. Pár si buduje hnízdo obvykle v korunách vysokých stromů z větví a vystýlá je listy a mechem. Samice snáší jedno vejce, které střídavě inkubují oba partneři 56 až 58 dnů. Mládě krmí rodiče natrávenou potravou z volete. Peří mláděte je zpočátku zbarveno bíle, následně získá hnědý šat nedospělého kondora. Výrazné zbarvení dospělých ptáků získává až po několika letech života. Mayové ho uctívali jako posvátného ptáka.
S pozdravem
Šárka Nováková
Tisková mluvčí Zoo Ostrava