Filipíny mají z hlediska biodiverzity klíčové postavení. Nacházejí se totiž v ekoregionu Korálový trojúhelník, který je také nazýván „mořská Amazonie“, a vyznačují se vysokou mírou endemismu. Kvůli klimatické změně, nárůstu populace a destruktivním rybolovným metodám, zejména malých rybářů, je jejich biodiverzita v kritickém ohrožení.  Vědci predikovali, že celosvětově může dojít k vyhubení volně žijících plodů moře v roce 2048. Čeští ochranáři v čele s ředitelem záchranného programu Kukang a pracovníkem Zoo Ostrava Františkem Příbrským, Tomášem Ouhelem z neziskové organizace Lestari a Zoo Liberec a s Lucií Čižmářovou z Kukang programu a Zoo Olomouc s jejich týmy, kteří se problematice intenzivně věnují, upozorňují na to, že tato katastrofa může na Filipínách nastat mnohem dříve. Spolu s neziskovou organizací Vesna Panglao Conservation se jim tam podařilo navázat spolupráci s národní námořní policií, se kterou v okolí ostrovů Bohol a Cebu podnikli několik úspěšných zátahů na menší rybáře využívající destruktivní techniky rybolovu, jako jsou jedy, výbušniny či vlečné sítě. Češi chtějí pomoci zlepšit přístup k ochraně biodiverzity na Filipínách, ale k větší zodpovědnosti vyzývají i turisty.

Celosvětově je každý rok ilegálně uloveno 11-26 tun milionů ryb a vědci vypočítali, že při udržení tohoto trendu, dojde roku 2048 k vyhubení volně žijících plodů moře. Na Filipínách, kde hraje klíčovou roli komunitní rybolov malých rybářů, a dokonce převažuje nad rybolovem komerčním¹, to ale může být mnohem dříve. Filipíny totiž čelí největšímu populačnímu růstu z celé jihovýchodní Asie² s průměrnou roční spotřebou ryb 36 kg na 1 obyvatele. Celosvětová průměrná spotřeba ryb přitom činí 22 kilogramů, což poukazuje na závislost Filipín na rybách. Filipíny se navíc řadí ke středně rozvinutým společnostem, které mohou mít větší negativní dopad na mořské ekosystémy než vyspělé i nevyspělé státy. Nevyspělé společnosti často provozují tradiční, nízko objemový rybolov, který má méně negativní dopad na mořské prostředí a zdroje. Vysoce vyspělé společnosti naopak mají přístup k sofistikovanějším technologiím a řídícím postupům, které mohou snižovat dopad rybolovu na mořské ekosystémy³. „Rybolov na Filipínách není příliš regulovaný a obtížné prosazování předpisů ztěžuje zavádění udržitelných rybolovných postupů. Na souostroví jsou časté nezákonné a devastující praktiky, jako je lov dynamitem a kyanidem⁴. Tyto postupy ničí celé korálové útesy, zabíjejí kompletní rybí populace, včetně necílových druhů živočichů, které nazýváme by-catch, tedy vedlejší úlovky,“ vysvětluje Tomáš Ouhel, poradce pro ochranu přírody a výzkum v Zoo Liberec.

V loňském roce se tomuto týmu ochranářů podařilo hned několik úspěšných zátahů v regionu, když pomohli s dopadením a zatčením Greeda, klíčového člena pašeráckého indonéského gangu, který obchodoval s luskouny, orangutany, gibony, outloni a dalšími ohroženými druhy. Na tento mezinárodní úspěch navázali chycením skupiny lovců kriticky ohrožených loskutáků niaských. Aktuálně se intenzivně věnují také problematice ilegálního rybolovu a ochraně biodiverzity na Filipínách. „Pro zajištění dlouhodobého zdraví mořských ekosystémů je zásadní zavést udržitelné rybolovné postupy, provádět uzávěry vybraných oblastí, ty hlídat a prosazovat přísné předpisy. Tato opatření mohou přinést i potravinovou bezpečnost pobřežním komunitám na více než 7000 filipínských ostrovů, které jsou na rybolovu závislé,“ uvedl František Příbrský, koordinátor ochranářských projektů v Zoo Ostrava a ředitel záchranného programu Kukang s tím, že právě rozkrývání a potírání ilegálního lovu a obchodu s ohroženými druhy je novou důležitou aktivitou Kukang programu. Video zachycující spolupráci českých ochranářů a národní námořní policie PNP Maritime Group na Filipínách můžete zhlédnout zde. „V oblasti ochrany přírody spolupracuje národní námořní policie Maritime Group Bohol již několik let s organizací Vesna Panglao Conservation a jsme rádi, že nyní máme možnost využívat také partnerství zoologů Příbrského a Ouhela. Čeští ochranáři nám pomáhají nastavit účinnou strategii ochrany mořské biodiverzity před ilegálními rybáři, ale účastní se i takzvaného simexu (simultačních cvičení) nebo nám zprostředkovávají trasovací vybavení, jako jsou drony a satelitní telefony, které efektivně monitorují aktivity v mořských vodách provincie Bohol,“ shrnul výčet aktivit PCPT Stephen C Boniba, velitel námořní policie Maritime Group Bohol.

Nebuďme lhostejní

Čeští ochránci přírody spolu se svými týmy chtějí zvýšit povědomí veřejnosti o zodpovědném turismu, neudržitelném rybolovu na Filipínách či klimatických problémech souostroví, které stojí za blížící se ekologickou katastrofou. Zároveň chce společnost nabádat ke zodpovědnému přístupu. Ve spolupráci s Vesna Panglao Conservation proto sestavili sadu rad a tipů pro všechny, kterým osud naší planety není lhostejný. Infografika je ke stažení zde.

Možnost pomoci filipínské biodiverzitě nabízí i hlavní partner Kukang programu Zoo Ostrava, která svůj každoroční charitativní běh www.behzooostrava.cz letos věnuje právě neziskové organizaci Vesna Panglao Conservation, jež se zaměřuje na ochranu a obnovu zničeného korálového útesu na Filipínách a edukaci tamějších komunit. Projekt na záchranu biodiverzity na Filipínách kromě Zoo Ostrava (František Příbrský) podporují také Zoo Liberec (Tomáš Ouhel), Zoo Olomouc (Lucie Čižmářová) a Zoo Ústí nad Labem (František Příbrský).