Olomoucká zahrada chová velbloudy dvouhrbé téměř od prvopočátků zahrady, a to od roku 1958. Tento
týden k nám přicestovala posila chovu samice Margot. „Roční samice pochází ze Zoo Praha, kde jsme ji
i nakládali. Cesta proběhla v pořádku bez jakýchkoliv nesnází. Náš samec byl po jejím příjezdu oddělený,
aby se nejprve měla možnost seznámit s ostatními svého pohlaví. Samce jsme ráno pustili ke skupině
a vypadá to, že se všichni mají spolu dobře a velmi záhy našli i společnou velbloudí řeč. Posledním
přírůstkem nás velbloudi potěšili v roce 2020, tak přejeme Margot, aby se i ona v budoucnu stala
matkou,“ uvádí vedoucí zimoviště afrických zvířat Pavel Vidlář.

MÝTUS HRBŮ PLNÝCH VODY
Díky upravenému metabolismu vydrží velbloud bez vody až 2 týdny, tolerují až 30% ztrátu tekutin v těle, což žádný jiný savec nedokáže. Jakmile však dorazí do oázy, mohou během patnácti minut vypít až 150 litrů vody. Velbloud je také jediným savcem, jenž má oválné červené krvinky, které mu usnadňují průtok krve v případě dehydratace a současně při nárazovém příjmu tekutin mnohonásobně zvětší svůj objem. Velbloudi mají dobře vyvinutý čich a rozpoznají vodu na vzdálenost 17 km. Délka přežití bez vody závisí na potravě. Hrb neobsahuje vodu, jak se někteří lidé mylně domnívají, ale tuk. Jeho zásoba může dosahovat až 40 kg. V případě nouze ho metabolizují na energii a vodu, ale odvádí i tělesné teplo.
A TATI, HOŘÍ H….?
A ptáte–li se, zda h… hoří, tak velbloudí ano. Trus je tak dokonale zbaven vody, že je možné ho ihned
použít k rozdělání ohně. Jedná se o domácí býložravá zvířata domestikovaná asi před 4,5 tisíci lety, chovají se v počtu okolo 1,5 milionu jedinců. Divoce žijí jen v poušti Gobi a severozápadní Číně v počtu necelých 1 000 jedinců a je kriticky ohrožený. Velbloudi se pouštním podmínkám umí neskonale dobře přizpůsobit. Jejich srst, která slouží jako velmi dobrý tepelný izolant, je doslova mistrovským dílem přírody a dokáže je chránit před mrazy až – 40 °C. Úzké štěrbiny nozder se při písečné bouři semknou a brání pronikání
jemných pískových částeček. Uši chrání husté chomáče srsti a oči dlouhé dvojité řasy. V případě nutnosti zakryje velbloud oční bulvu průhledným víčkem a začne slzet, aby vyplavil případná zrnka písku. Pociťuje–li velbloud ohrožení, či se potřebuje bránit, používá 3 zbraně. Kouše, kope – nemá slabiny, jeho velký akční rádius mu tedy umožňuje kopat do všech stran. A plive. Sliny s bachorovou tekutinou dlouho střádá, ve chvíli, kdy je munice dostatek, vyhledá terč a plivne. Agresivní bývají převážně samci v říji.

Iveta Gronská
tisková mluvčí, marketing
+420 608 101 325