Medojed je chován v zoo velmi zřídka, jelikož se jedná o proklatě chytré zvíře a zajistit jeho výběh tak,
aby jej nepřekonal, je docela chovatelský oříšek. V České republice bychom ho našli jen ve 3
zoologických zahradách. Není tomu tak dávno, co se chovný pár našich medojedů poprvé podíval ven. Spousta vjemů pro ně tedy byla zcela nová. „Z počátku se v něm chovali rozpačitě, ale hezkou řádku dní už do něj chodí velmi rádi a užívají si každého dne,“ uvádí vedoucí zimoviště afrických zvířat Pavel Vidlář. A přišel podzim…a s ním první listí. „Radost, kterou projevovali, jak v listí dováděli, byla bezbřehá. Venkovní výběh mají a budou mít otevřený při plusových teplotách. Je však pouze na nich, zda ho v daný den využijí. Na čerstvém vzduch mohou návštěvníci medojedy vidět do cca 14:00. Tzn. v době, kdy je
máme pod kontrolou,“ dodává s úsměvem. Olomouckou skupinu zakládali v roce 2018 jedinci, pocházející z míst svého přirozeného výskytu v Africe. Olomoucká zoo prozatím odchovala celkem 3 mláďata.
OD MEDU K MRTVOLE
Medojed je všežravec, loví většinou menší druhy obratlovců včetně jedovatých hadů, někdy napadají i ovce a kozy, pochutná si i na ovoci a má rád med. Nepohrdne mršinou, udává se, že v Indii vyhrabávají i lidské mrtvoly. Medojed je velmi nebojácné a silné zvíře. Jsou známé případy, kdy se nebojí pustit do potyčky i se lvem. Úzce spolupracuje s ptákem medozvěstkou křiklavou. Ta svým křikem zvěstuje, že nalezla včelí hnízdo. Medojeda k němu navede, počká, až ho rozbije, vyplení, a poté se k hostině přidá, zbytky pláství s včelím plodem jsou pro ni uspokojením z dobře vykonané spolupráce. Původ označení pochází z latinského mellivora–mel (med) a voro (žeru, hltám). S touto kunovitou šelmou bychom
se tváří v tvář mohli setkat nejen v Africe, ale i v částech jižní Asie. Samci mívají oproti samicím až dvojnásobnou hmotnost cca 15 kg. Volná kůže v krční oblasti medojeda chrání nejen proti bodnutí žihadlem, ale i při napadení, kdy se díky ní podobně jako medvěd malajský dokáže vymanit ze sevření a otočit se až o 180°. Svalnaté přední končetiny má obdařené drápy dlouhými až 5 cm. Pomocí nich dokáže během pár minut vyhrabat díru velkou tak, že ji může použít jako svůj úkryt. Jedná se o zvíře aktivující převážně v noci. Pozoruhodné je u medojeda i období páření, které trvá téměř nepřetržitě 1–2 dny. V zajetí se může dožít až 26 let, ve volné přírodě podstatně méně.
Iveta Gronská
tisková mluvčí, marketing
+420 608 101 325