Stěhování zvířat do venkovních expozic nemusí být nutně spojeno s teplým letním počasím. Ostatně jeden takový přesun, který proběhl v těchto dnech, má k takovým prosluněným dnům hodně daleko. V pondělí 5. prosince jsme totiž přemístili mladý pár pand červených do jejich nově dokončené venkovní expozice, která se nachází v asijské části zahrady.

Jedná se o přírodně řešenou expozici, která svým vzhledem a konceptem napodobuje vysokohorské prostředí, které tyto úhledné, červeno-černé šelmy obývají – předhůří Himalájí. Běžně se vyskytují od nadmořské výšky 2.000 m n.m. výše, takže jsou na chladné až mrazivé dny, spousty sněhu a vůbec nehostinné podmínky k životu dobře adaptované a naše zima jim vůbec nevadí. Ba co víc, velkou chovatelskou chybou by bylo držet je v zimních měsících ve vyhřívaných prostorách. To bychom jim mohli dokonce způsobit nemalé zdravotní problémy, takže venkovní výběhy jsou pro tyto atraktivní chovance nezbytností. Pochopitelně jak v přírodě, tak také i zde musí mít pandy možnost drobných úkrytů, aby se v případě vytrvalých dešťů či silného větru měli kam schovat. K tomu jim ale úplně stačí obyčejná dřevěná bouda, takže dvě takové jsme jim tam nainstalovali tak, aby jim skutečně poskytovaly možnost dočasného úkrytu. Panda červená je vůbec zajímavým chovancem, která svým vzhledem sice upomíná na některou ze šelem (ostatně tam také podle zoologického hlediska patří), ale když se podíváme na její jídelníček, budeme mít o jejím zařazení k šelmám nemalé pochybnosti. Vždyť podstatnou část jejího jídelníčku tvoří, uvažte sami – bambus! popřípadě další druhy rostlinných výhonků. A to tedy není obvyklá strava šelem. Vlastně jen tato panda červená a pak mnohem větší panda velká jsou šelmy, u kterých v jídelníčku naprosto převládá rostlinná strava nad živočišnou. Je to ostatně také tím, že panda červená žije tak vysoko, že se na lov menších živočichů nemůže spolehnout jako na esenciální zdroj výživy. Tím je v přírodě právě dobře rostoucí a vždy zelený bambus. Protože je ovšem obecně rostlinná strava jen málo výživná, musí pandy této stravy přijmout relativně velké množství a navíc šetřit energií. Proto denní rytmus těchto zvířat můžeme rozdělit do dvou částí – na dobu, kterou stráví příjmem potravy a pak na tu zbývající, kterou vyplňují odpočinkem a spánkem. Touto činností se dá ušetřit nemalé množství energie. V naší zahradě pandy dostávají denně několik výhonků bambusu, ale také i sladší druhy ovoce, jako např. grepy, banány, hrušky nebo kiwi. Oblíbenou pochoutkou je i vařená ovesná kaše. Nicméně tohle vše je jen určitý doplněk stravy. Na závěr ještě několik konkrétních slov o našem mladém páru a expozici, která je „horkou“ a určitě atraktivní novinkou končícího roku 2011. První k nám letos přišla samička z francouzské zoo Beauval, a to dne 27.4., poté pak sameček z norské Kristiansand Dyrepark. Na základě místa jejich příchodu naši ošetřovatelé vymysleli oběma zvířatům nová jména – samičku pojmenovali Chantal (čti Šantal) a samečka pak jako Kristiána. Chantal se narodila dne 19.6.2010, Kristián pak 22.6.2010 (ve zmíněných zahradách). Od začátku spolu vycházejí dobře, a i když jsou oba „jen“ jeden a půl roku staří, možná už teď přijde jejich první říje. Ta totiž u pand červených probíhá obvykle v lednu až někdy do poloviny března, aby se pak mláďata rodila do nejpříjemnějšího ročního období, tedy léta. Jak to vše bude probíhat tady u nás, to se můžete sami přijít přesvědčit. Všechno tady u pand ještě „voní“ novotou.

Text: Pavel Shromáždil

Foto: Bohumil Starý