Letošní rok je v naší zahradě bohatý na významné přírůstky. K celému úhrnu koťat u velkých šelem a teleti zubra evropského, v srpnu přibylo mládě mravenečníka velkého. Samička, která roste jako z vody, pevně se drží své matce na zádech u kořene ocasu a nechá se nosit, jak je u těchto mravenečníků zvykem. Pia je opět matka na jedničku a malou Romy zhruba ve třech měsících čeká také seznámení s tatínkem, který je momentálně od rodiny oddělen, aby měla matka s mládětem v prvních měsících dostatek klidu.

V pondělí 7. 9. krátce před polednem jsme na seznam připsali také samičku mravenečníka čtyřprstého. U toho druhu jsme doposud jediná zahrada v Unii českých a slovenských zoologických zahrad, která odchovává mláďata, navíc pravidelně, nynější mládě je už sedmé v pořadí. V celé Evropě se podle dostupných informací za posledních dvanáct měsíců narodili pouze 4 další mláďata  mravenečníka čtyřprstého.

Bonusem tohoto obrovského úspěchu je, že můžeme v přímém přenosu pozorovat rozdíly v odchovu mláďat příbuzných a přesto tak rozdílných zvířat.

VÝSLEDKY POZOROVÁNÍ

Základem úspěšného odchovu mláďat mravenečníků je ochota matky pečovat o svého potomka. V zajetí je to podmíněno především dostatkem klidu, samice s mládětem nesmí být rušena, aby mládě přijala za své a řádně se o něj starala. Mravenečník velký je zvíře pohybující se ve stepi převážně po zemi a při hledání potravy se musí přemísťovat z místa na místo a mládě při tom vozí na zádech. V prvních dnech po porodu je nutné, aby matka mláděti na záda pomáhala. Pokud tuto základní povinnost neplní, mládě nemá pravidelnou možnost dostat se k mléčné žláze a může zeslábnout natolik, že nepřežije. Nemluvě o nebezpečí, které by mu v přírodě hrozilo o predátorů.

Oproti tomu mravenečník čtyřprstý žije převážně na stromech, kde matka porodí mládě do vybrané dutiny, odchází od něj při shánění potravy a musí se pravidelně vracet, aby mládě nakojila. Pokud by mládě chtěla nosit na zádech, je velké nebezpečí, že by se neudrželo a spadlo z velké výšky, což by pro něj pravděpodobně bylo smrtelné, případně by ho také mohl ulovit predátor.

Tato rozdílnost vycházející z jiných životních prostředí se odráží i ve struktuře srsti obou druhů.

Tím, že můžeme sledovat obě mláďata prakticky souběžně, máme jedinečnou možnost porovnat rozdílnost ve vývoji jejich chování, ale i růstové křivky a jiná jejich specifika.

Díky schopnosti odchovat u obou druhů již několik mláďat za sebou a u mravenečníků čtyřprstých dokonce i od rozdílných matek, můžeme také porovnávat růst jednotlivých mláďat stejného druhu.

CHOV V ZOO OLOMOUC

Mravenečník velký

Otec Sylvin pochází přímo ze země svého přirozeného výskytu z Jižní Ameriky. Matka Pia je ze Stuttgartu a je slavná díky odchovu prvních tří mláďat mravenečníka velkého (2011-2013) narozených v rámci České republiky a Unie českých a slovenských zoo. Romy je její čtvrté mládě.

Mravenečník čtyřprstý

Matka Tara se narodila v roce 2008 a je naším druhým odchovaným mládětem. Narozená samička je její 4. potomek. Otce Hektora jsme v listopadu loňského roku přivezli z Opole, odkud jsme ho zapůjčili právě za účelem spojení s Tarou. V polovině června se vrátil zpátky do své domovské zahrady v Polsku a nám nastal čas napínavého čekání, jestli bylo několika měsíční soužití tohoto sympatického párečku skutečně „plodné“.