Kajmánek malý (Paleosuchus trigonatus)
Korovec mexický (Heloderma horridum)
Medvěd malajský (Helarctos m. malayanus)
Nosál bělohubý (Nasua narica)

Podrobný popis odchovu kajmánků malých

V roce 1999 získala Zoo Ústí nad Labem z ilegálního importu pět kajmánků malých. Jednalo se o jednoho samce a čtyři samice zhruba ve velikosti padesáti centimetrů. Po roce bohužel dvě samice uhynuly. Z důvodu vzájemné samičí agresivity bylo nutné v roce 2008 další samici kajmánka odvézt do Zoo Wrocław. V době, kdy kajmánci dosáhli pohlavní dospělosti, přistoupila Zoo Ústí nad Labem ke kompletní rekonstrukci stávajícího chovného zařízení (expozice v přízemí exotária). Rekonstrukce se zaměřila na zvětšení a prohloubení bazénu, úpravu souše, prohloubení kladiště (pro dostatečnou vrstvu substrátu) a také vybudování vodopádu. Přestože se kajmánci do té doby pokoušeli rozmnožit v poklidu a vzájemně se tolerovali, nová expozice vyvolala teritoriální agresi samce. Samec začal samici napadat a z nové expozice ji vyháněl. Zklidnit jejich vzájemné soužití trvalo téměř rok. Přes různé pokusy se jako účinné nakonec ukázalo téměř půlroční oddělení samce do jiného chovného zařízení, kdy se samice mohla v expozici teritoriálně zabydlet. Během 22. dubna 2015, kdy bylo kajmanům sedmnáct let (za předpokladu, že do Zoo Ústí nad Labem přišli skutečně jako jednoletí), vytvořila přes noc samice hnízdo a nakladla do něj 20 vajec. Dvě vejce byla rozbitá, zřejmě v důsledku intenzivního zahrabávání samicí. Zbytek vajec byl vložen do inkubátoru, ale během měsíce se ukázala jako neoplozená. Další snůška se povedla 14. března 2016, tedy o měsíc dříve než snůška předchozí. Ve snůšce se nacházelo 22 vajec. Jedno vejce bylo rozbité a ostatní znovu neoplozená. Dne 26. června 2017 v noci samice nakladla a navršila všechen substrát na hnízdo. Oproti předešlým snůškám samice hnízdo intenzivně chránila, proto byla vejce ponechána k přirozené inkubaci. Teplota na povrchu pyramidy byla 26 °C s nočními mírnými poklesy, ale uvnitř hnízda zůstala pravděpodobně stabilní. V průběhu 26. a 27. října 2017 (po 123 dnech inkubace) bylo zaznamenáno líhnutí mláďat. Při ranním monitoringu zvířat bylo zjištěno rozhrabané hnízdo. V bazénu a na jeho březích se viditelně nacházelo 10 mláďat. Pět mláďat se podařilo hned odchytit, ale v samci se probudil rodičovský pud a začal agresivně proplouvat v bazénu. Jeho chování bylo skutečně nebezpečné a agresivní, bazénová voda při něm stříkala po celé expozici až na strop, proto nebylo možné odchyt dalších mláďat dokončit. Odchycená mláďata prošla měřením, zvážením a následně byla umístěna do bazénu (100 x 100 cm) v chovatelském zázemí s topným tělískem na ohřev vody (50 W) a halogenem (150 W) jako zdrojem světla. Průměrná délka mláďat byla 21 cm, váha 48 g. Zhruba po deseti dnech sama začala přijímat potravu, ale jen námi nabízenou, tedy cvrčky (Gryllus assimilis) a malá sarančata (Locusta migratoria). Nakonec se nám podařilo odchytit ještě další 3 mláďata a 2 mláďata zůstala v expozici. Také dva v expozici ponechaní kajmánci začali aktivně lovit námi předkládaný hmyz. Samice se po čtyřměsíčním hlídání vajec stala opět klidnou a apatickou vůči přítomnosti ošetřovatele. Samec, který byl naopak do vylíhnutí mláďat klidný, své chování změnil a se značnou agresivitou chrání své potomky před potenciální hrozbou (i ošetřovatelem). I přes jeho agresivní chování se podařilo zkontrolovat, zda se v hnízdě nenacházejí další neoplozená či nevylíhnutá vejce, ale žádná další vejce se nenašla. V poslední snůšce bylo celkem 10 vajec. 5. 2. 2018 nakonec jeden kajmánek v zázemí uhynul. I tak se nám ale povedlo odchovat 9 kajmánků. Tento ojedinělý a přirozený odchov je pro nás velice přínosný i z etologického hlediska, jelikož nám umožňuje pozorovat sociální chování rodičů a jejich potomků.

Podrobný popis odchovu druhu korovec mexický (Heloderma horridum)

V naší zoologické zahradě chováme střídavě druh korovec mexický (Heloderma horridum) od roku 1986, kdy jsme nejdříve chovali a vystavovali samce, kterého jsme získali ze soukromého sektoru. Od roku 1994 jsme začali chovat i skupinu, avšak v roce 2003 jsme je z chovatelských důvodů zapůjčili do Zoologické zahrady v Jihlavě. V současné době chováme v naší zoologické zahradě od roku 2013 dvě samice a jednoho samce druhu korovec mexický (Heloderma horridum). Všichni tři jedinci k nám přišli od soukromníka z Německa, avšak jejich rodiče mají původ v Spojených státech amerických.
Tito jedinci žijí ve společné ubikaci v dolním patře pavilonu exotária. Expozice je zcela viditelná pro návštěvníky. Součástí expozice jsou květiny, mimo jiné nádrž s vodou a substrát. V letním období, kdy nastává kladení vajec, byla přidána do expozice krabice naplněná substrátem, který slouží pro jejich kladení. Do substrátu bylo nakladeno v období 2. 8. 2017 až 14. 8. 2017 celkem šestnáct vajec, jenž byla postupně vložena do inkubátoru v zázemí, z tohoto počtu bylo pouze jedno vejce oplozené. Mládě se začalo líhnout postupně po 165 dnech. Líhnutí započalo konkrétně v pátek 12. ledna a trvalo zhruba den, než se dostalo na svět celé. Zpočátku jsme mu nepodávali žádné krmení, jelikož ještě vstřebávalo živiny ze žloutkového váčku. První krmení v podobě vajíčka či myších holátek mu bylo s úspěchem nabídnuto zhruba mezi 3. a 4. týdnem. Pohlaví mláděte nebylo prozatím determinováno a v současné době pobývá v klidném prostředí zázemí pavilonu exotária.
V naší zoologické zahradě se jedná o první odchov tohoto druhu a v době vylíhnutí byly známy pouze tři zoologické zahrady v Evropě (podle mezinárodní databáze ZIMS), kterým se podařil stejný úspěch.

Podrobný popis odchovu medvěda malajského

Dne 5. – 6. 11. 2017 jsme zaznamenali páření mezi samcem Myanmarem a samicí Barmou. Páření bylo úspěšné a 16. 2. 2018 došlo k porodu. K porodu došlo v ranních hodinách, ale již předchozí den byla samice neklidná a stále přecházela sem a tam. Mládě nebylo vidět, Barma si jej schovávala přitisklé u sebe na břiše, ale zato bylo slyšet. Je to tvoreček zcela závislý na mateřské péči, slepý, nemohoucí, velký zhruba 15 cm, porostlý krátkou tmavou srstí.
Samice se tentokrát chovala úplně jinak než po prvním porodu, jako by si mateřství více užívala. Tehdy se nechala nalákat na jídlo do sousední expozice, takže jsme mládě mohli zhruba každý týden kontrolovat, kdežto nyní zůstávala stále s ním. Proto ani nebylo možné v expozici uklízet. Krmení jsme dávali na hromádku přes mříže a samice si ho většinou postupně odnesla k mláděti. Její nejoblíbenější pochoutkou byly banány, tvaroh a jogurt, ale krmná dávka byla mnohem pestřejší – hroznové víno, kivi, hrušky, žlutý meloun, rajčata, dostávala i vařená či syrová vejce nebo kuřata.
Dne 15. 3. 2018 jsme poprvé zpozorovali, že mělo mládě otevřené oči. 25. 4. 2018 jsme provedli první kontrolu mláděte. Zjistili jsme, že se tedy jedná o samičku. V té době vážila již 5 kg a provedli jsme očkování proti psince, parvoviróze a proti hepatitidě.
Matka se o malou samičku starala vzorně a mládě nám rostlo před očima. Celý odchov probíhal bez problémů.
Ihned po porodu byl jeden z vchodů do pavilonu uzavřen a prostor před expozicemi medvědů malajských ohrazen. V ubikaci samice s mládětem bylo zhasnuté světlo. Kontrola probíhala pouze vizuální během ranního krmení. Všechna opatření zajišťovala samici co největší klid a vedla k bezpečnému odchovu mláděte.
Zhruba po měsíci byl otevřen i druhý vchod do pavilonu a posunutí zábrany, ale neukáznění návštěvníci pravděpodobně stínění odhrnovali, protože po víkendu si Barma přestěhovala mládě do bezpečné vzdálenosti dál od skla.
Dne 20. srpna 2018 proběhly křtiny malé samičky, která dostala jméno Batu.
Z odchovu máme velkou radost, protože k němu v evropských zoologických zahradách došlo po dlouhých sedmi letech. Poslední narozené mládě pochází také z naší zoo (2011).

Podrobný popis odchovu druhu nosál bělohubý (Nasua narica)

Druh nosál bělohubý je chován v naší zoologické zahradě od roku 2016. Samec José se narodil mezi roky 2012 a 2013 v Jardin Zoologico de la Habana na Kubě a do naší zoologické zahrady se dostal přes Halle. Samice Rosalina se narodila v roce 2016 v Zoologischer Garten Magdeburg v Německu odkud k nám i přišla. Rozdílný věk a tedy i velikost jedinců jsme zpočátku řešili tak, že jsme je chovali odděleně v expozicích na zimovišti, a když samice pohlavně dospěla, tak jsme jim zpočátku umožnili vizuální a čichový kontakt přes mříže. Jelikož nebyly zpozorovány známky agresivního chování, tak mohli být jedinci připuštěni k sobě. Koncem roku 2017 byli oba přemístěni do společné ubikace na pavilon exotária.
Dne 21. 3. 2018 bylo zaznamenáno páření a koncem května byla pozorována u samice i pravděpodobná březost. V období zhruba 3 až 4 týdnů před nastávajícím porodem byl samec pro jistotu oddělen na zimoviště, abychom samici a mláďatům dopřáli klid. Rosalině jsme dále poskytli velké množství hnízdního materiálu, proutěný košík nebo dřevěné boudy, abychom ji poskytli bezpečné zázemí. Dvě mláďata se narodila bez problémů 4. června na zemi na slámě a následně byla samicí nastěhována do jedné z dřevěných budek umístěných ve výšce u stropu. Pavilon byl pro jistotu uzavřen návštěvníkům, aby samice s mláďaty nebyly ve zbytečném stresu. Při aplikaci čipů proběhla i kontrola pohlaví, kde bylo zjištěno, že se jedná o pár. Zpočátku byla mláďata závislá na matce, ale postupně se osmělovala a začala být samostatná a koncem měsíce listopadu byla mláďata přemístěna do Zoologické zahrady ve Vídni. Následně byl samec ze zimoviště přemístěn zpět k samici. Jedná se o první odchov mláďat nosála bělohubého (Nasua narica) v naší zoologické zahradě a celkově jsme jednou ze dvou zoologických zahrad v Evropě, kde se tento rok podařilo odchovat mláďata tohoto druhu (dle databáze ZIMS).