ZOO PRAHA 2017

thumb_195.jpg

Holub černobronzový (Henicophaps albifrons)

Kraska krátkoocasá jávská (Cissa thalassina thalassina)

Holub černobronzový (Henicophaps albifrons)

S chovem tohoto málo známého druhu jsme začali v roce 1997 získáním ptáků z importu z Papuy-Nové Guiney, kde je tento holub endemitem. Ačkoli do roku 2004 se podařilo získat celkem 6 jedinců, nikdy nedošlo k hnízdění a i vlastní aklimatizace byla vzhledem k extrémní plachosti druhu obtížná. Jedná se také o druh, který vyniká abnormálně dlouhým zobákem. Tento používá k získávání sladké dužiny plodů nebo hmyzu a semen z půdy, což na zástupce měkkozobých velmi specifická adaptace. V roce 2011, kdy nám zůstal v chovu pouze poslední samec, jsme se dostali do kontaktu se členem evropské asociace pro chov plodožravých holubů, který je jediným soukromým chovatelem tohoto druhu v Evropě. Po navázání osobních kontaktů se nám v roce 2014 podařilo získat pár od tohoto chovatele. Pár jsme umístili mimo expozice do chovatelského zázemí. Vzhledem k již zmíněné plachosti byla voliéra vybavena značným množstvím vegetace i vysokých suchých trav a parkosů. Nabídnuto bylo i několik hnízdních příležitostí v podobě umělých hnízd a podložek. V roce 2016 bylo zjištěno první vejce, avšak snesené na zem z bidla. Tato situace se opakovala a my se snažily přidávat podložky na místa, odkud byla vejce na zem snesena, zda-li bude pár akceptovat některé z hnízd. Podařilo se až v dubnu 2017, ale první vylíhnuté mládě bylo nalezeno bez známek života na zemi po několika dnech po vylíhnutí. Vylíhnutí bylo možné zjistit pouze podle vyhozené vykrojené skořápky a podle toho usuzovat vylíhnuté mládě a upravovat krmnou dávku. Podařilo se až z následujícího hnízdění a po deseti dnech od předpokládaného vylíhnutí jsme mohli pozorovat mládě vykukující zpod křídel rodičů. Za další 4 dny jsme viděli i druhé mládě. Dva týdny po vylétnutí mláďat se samec dostal opět do hnízdní nálady a napadl samici, kterou zcela skalpoval. Jen díky chovatelské pohotovosti samice přežila. Výrazná agresivita je také typickou vlastností tohoto druhu, která komplikuje chov v lidské péči. Dnes je již pár opět spolu a dokonce vychovává 3 mládě. Doufejme, že se podaří tento málo známý vzácný druh udržet v našich chovech i nadále. Odchovu si velmi vážíme, protože se podařil po 20 letech kontinuálního chovu tohoto druhu a zahrnul 2 chovatelské i kurátorské generace.

 

 

Kraska krátkoocasá jávská (Cissa thalassina thalassina)

Krasky krátkoocasé jávské byly v minulosti vyváženy z Jávy přes asijské trhy poměrně běžně, což se jim stalo osudným. Nekontrolovaný trh asijských pěvců přivedl mnohé z nich na pokraj vyhynutí včetně těchto krasek, které jsou od roku 2012 řazeny dle IUCN jako kriticky ohrožený druh s populací menší než 250 jedinců v přírodě. Některé zdroje (N. Collar-pers. com.) uvádějí dokonce populaci menší než 50 jedinců! Vzhledem k naší zkušenosti s chovem pěvců, členství v asociaci na ochranu jihoasijských pěvců (TASA) a k naší podpoře in situ zaměřené na asijské pěvce lokalizované právě na jávskou chovatelskou stanici Cikananga jsme byli vybráni mezi první příjemce importovaných ptáků ze stanice do Evropy. Transport 6 párů v roce 2015 organizovala Zoo Chester. Čtyři páry byly umístěny v Zoo Chester a po jednom páru do Jersey Zoo a do Zoo Praha. Pár byl umístěn v chovatelském zázemí tropického skleníku ve voliéře 5x3m s velkým množstvím vzrostlých tropických rostlin pro vytvoření vhodného přirozeného prostředí. Ptáci se po umístění do voliéry chovali velmi ostražitě. I první signály hnízdního chování byly velmi nenápadné. Na jaře 2016 stavěli hnízdo v proutěném koši, avšak při krmení a úklidu se od hnízda vzdalovali a to i při pozdější inkubaci vajec. Stále se maximálně snažili, aby hnízdo nebylo prozrazeno. Celé hnízdění bylo pro chovatele velmi utajeno. Po vylétnutí 2 mláďat se chovný pár choval naopak velmi ochranářsky a při jakémkoliv vyrušení varovaly mláďata a zastrašovaly. Mláďata byla odstavena od rodičů 6 týdnů po vylétnutí z hnízda podle zkušeností z Cikanangy, někdy se totiž stávalo, že samec napadal svá mláďata při dalším hnízdění v rychlém sledu. Mláďata byla tedy okroužkována, odebrány vzorky na vyšetření a odstavena. Následující den obě mláďata náhle uhynula. Jak ukázala pozdější pitva, úhyn byl způsoben vlivem virového onemocnění a stresu. Přes léto byly krasky bez hnízdních projevů. Následovalo až hnízdění v prosinci 2016, kdy se vylíhnula 4 mláďata, z čehož 3 byla úspěšně odchována. Jedná se o první záznam snůšky 4 vajec a odchovu 3 mláďat, dosud uváděly dostupné prameny maximální snůšku 2 vajec.

 

 

 

 
  • Adresa:
  • Sdružení Česká ZOO
  • Otakara Jeremiáše 1932/12
  • 70800 Ostrava-Poruba
  • Česká republika
  • Mob.:
  • +420 604 612 221
  • Sledujte nás:
  • logo twitter logo facebook