ZOO Ústí nad Labem 2016

thumb_191.gif

1. Trnucha skvrnitá (Potamotrygon motoro)

2. Sup Himalájský (Gyps himalayensis)

 

 

ODCHOV 1,1 SUPA HIMÁLAJSKÉHO – SPOLUPRÁCE ZOO ÚSTÍ NAD LABEM A ZOO LIBEREC

Jan Hanel (Zoo Liberec), Petra Padalíková (Zoo Ústí nad Labem)

 

Pár supů himalájských je chován v ústecké zoo od roku 2003. Zvířata pocházejí z odchytu z volné přírody (Myanmar). Supi obývají travnatý výběh společně s nilgau pestrými, hnízdo je monitorováno kamerovým systémem. První hnízdění páru bylo zaznamenáno v roce 2007. Do roku 2016 však nikdy nedošlo k úspěšné inkubaci a odchovu mláďat. Z celkového počtu 13 snesených vajec v 8mi případech zárodek uhynul během inkubace (z toho 4x při inkubaci v líhni), 4x bylo vejce rozbito na hnízdě a v jednom případě se po umělé inkubaci vylíhlo mládě, které po podložení zpět na hnízdo bylo zabito a sežráno samcem. Teprve v hnízdní sezóně 2016 jsme zaznamenali průlom v odchovu tohoto vzácného druhu. Zásadní byla v tomto směru spolupráce v rámci pracovní skupiny pro supy při UCSZOO. Konkrétně s libereckou zoo, která má s chovem dravců velké zkušenosti a navíc se nabízela možnost využití libereckého páru supů hnědých jako případných náhradních rodičů.

Po snesení 1. vejce (5.3.2016) bylo toto převezeno do Zoo Liberec. Zde bylo umístěno do líhně, tzv. „na sucho“ (vlhkost cca 25-35%). Supí vejce obecně velmi málo ubývají na hmotnosti a v důsledku zárodky během inkubace odumírají. Nicméně i v takto suchém prostředí vejce ubývalo velmi málo. Bylo nutné 3x vybrousit do skořápky drážky, aby se vejce více odpařovalo. Vše dobře dopadlo a 54. den inkubace se mládě naklubalo do vzduchové komůrky.  Bohužel nemělo dostatek sil naklubat se i skrz skořápku a 56. den bylo nutné započnout asistované líhnutí. Nejprve se vytvořil otvor kolem zobáku, aby se mládě neudusilo. Poté se pokračovalo s postupným otevíráním vejce. Během celého procesu se ukázalo, že mládě je přischlé k blánám a bylo nutné ho z vejce doslova vypreparovat. Vše se podařilo a za 24 hodin byl učiněn první pokus o krmení. Mládě bylo aktivní, „žravé“ a dobře trávilo. Bylo podáváno natrávené potkaní maso (v roztoku Pancreolanu). Mládě velmi dobře přibývalo na hmotnosti a 7. den od vylíhnutí bylo v Zoo Liberec podloženo pod náhradní matku – sup hnědý. Tento pár měl toho času bohužel neoplozenou snůšku, nicméně stále inkuboval dřevěný podkladek. Pro jistotu byl samec z páru oddělen a mládě bylo podloženo pouze pod samici. Důvodem byl předpoklad, že bude „lépe manipulovatelná“, což se potvrdilo. Samec je dominantní a hnízdo vytrvale brání, což výrazně komplikuje kontrolu mláděte – nehledě na to, že to může být pro mládě nebezpečné. Samice je submisivní a při vyrušení okamžitě opouští hnízdo. Samice mládě ihned přijala a začala ho zahřívat. Bohužel mládě vůbec nekrmila. Bylo rozhodnuto začít mládě přikrmovat přímo na hnízdě. Krmení se provádělo 2x denně (ráno a odpoledne). Připravené krmení (přednatrávené v roztoku Pancreolanu) se vysypalo přímo na hnízdo. Mládě po odchodu ošetřovatele začalo samo žrát (supi potravu mláďatům vyvrhují taktéž přímo do hnízda). Matka se ihned vracela na hnízdo a mláděti při krmení asistovala. Takto se postupovalo téměř do konce vývoje mláděte.

Druhé vejce bylo sneseno dne 2.4.2016. Vejce jsme se rozhodli ponechat pod rodiči na hnízdě, pár v minulých letech při hnízdění dobře harmonizoval. Navíc hrozilo riziko, že samice snůšku ke konci inkubace opustí v případě, že nebude stimulována životními projevy mláděte ve vejci. Toto chování jsme pozorovali několikrát, když byl použit umělý podkladek. Vejce jsme každých 10 dní vážili, abychom měli přehled o jeho úbytcích. Již po druhém vážení bylo patrné, že vejce řádně neubývá. 47 den inkubace bylo vejce odebráno do líhně v ústecké zoo, protože pravděpodobnost přirozeného líhnutí byla již velmi nízká. Liberečtí kolegové prorazili do vzduchové komůrky vejce malý otvor, aby byl zvýšen odpar. Teplota v líhni byla udržována mezi 37,1 -37,2°C a vlhkost kolem 40%. 55 den inkubace se mládě naklubalo, vlhkost v líhni byla zvýšena na 80%. 57. Den (29.5.) inkubace bylo vylíhnuto životaschopné mládě o hmotnosti 199,2g. Mládě bylo v prvních dnech krmeno 4 -5x denně myšími holátky natrávenými v Pancreolanu Forte. Matka mláděte mezitím opustila podkladek a v rámci ČR se nenacházel žádný jiný vhodný pár náhradních rodičů. Devátý den stáří bylo přesunuto z inkubátoru Jager do samostatné místnosti s umělým hnízdem. Pro umělý odchov byla použita metodika umělých odchovů mláďat kondorů kalifornských, které jsou pak následně požíváni pro reintrodukční program. Cílem byl odchov mláděte bez nežádoucího imprintingu na člověka. V blízkosti hnízda byl umístěn monitor se sestříhanými záběry rodičů na hnízdě. Tepelný komfort byl zajištěn pomocí infražárovky zavěšené nad hnízdem.  Místnost byla také ozvučena přírodními zvuky, které měli potlačit provozní zvuky v pavilonu a zamaskovat případný hluk přicházejícího chovatele s krmivem. Mládě bylo krmeno pomocí atrapy, chovatel přistupoval k mláděti přes neprůhlednou zástěnu z dvojité vrstvy geotextilie. Hnízdo bylo snímáno kamerovým systémem, abychom mohli pozorovat životní projevy mláděte. Případný nedostatek UV záření jsme kompenzovali každý den půlhodinovým osvitem UV výbojkou. Do KD jsme postupně přidávali potkaní holátka, malé myši a mladé potkany. 24 den se snížila četnost krmení na 3x denně. Od 31. dne stáří byl krmen jen 2x denně, přičemž odpolední krmení již nebylo natráveno Pancreolanem. 43. den jsme zaznamenali první vývržek. Ve věku 52 dní jsme mládě převezli do liberecké zoo. V Liberecké Zoo bylo umístěno do komory s přímým výhledem na voliéru se starším sourozencem a jeho náhradní matkou. Krmení i nadále probíhalo nekontaktně, potrava byla vhazována na hnízdo otvorem v dřevěné stěně komory.

Když první mládě dorostlo, bylo spojeno se svým mladším sourozencem. Pro mladé supy je sociální kontakt s jedinci svého druhu velmi důležitý. Výsledkem je mládě, které nežadoní u lidí potravu a chová k nim zdravý respekt (podobně jako mládě odkrmené výhradně rodiči). Je zde předpoklad, že po dovršení pohlavní dospělosti bude úspěšně hnízdit, což bylo cílem celého odchovu.

 

 
  • Adresa:
  • Sdružení Česká ZOO
  • Otakara Jeremiáše 1932/12
  • 70800 Ostrava-Poruba
  • Česká republika
  • Mob.:
  • +420 604 612 221
  • Sledujte nás:
  • logo twitter logo facebook