ZOO Praha 2015

thumb_167.png

1: kakadu palmový (Probosciger atterimus)

2: hrabáč kapský (Orycteropus afer) 

1: kakadu palmový (Probosciger atterimus)

Kolektiv 3 pracovníků, vedoucí: Antonín Vaidl

Mládě - vylíhnuto dne:  19.6.2015

Celkem živě vylíhnuto od téže matky v téže rozmnožovací sezóně:         4 mláďata

Z toho bylo odchováno do stáří 4 měsíců,        

tj. do 15.11. 2015:                                                                            2 mláďata

Schéma odchovu : umělý odchov

Jedná se o česko a slovenský prvoodchov v zoologické zahradě, jediný odchov druhu v této rozmnožovací sezóně v evropských zoo  

Rodiče pocházejí: z konfiskátu z roku 2008

Stručný popis odchovu:

      Sestavený pár byl do února 2011 (tj. 2 roky a 8 měsíců) chován v CITES centru v režimu zadržení. Po převzetí do majetku zoo od MŽP byli ptáci převezeni do chovného zázemí ptáků. Byla jim nabídnuta dutina o rozměrech 0,7 x 0,7 x 2,0m. Ptáky od počátku provázela značná plachost. Na rozdíl od jiných papoušků hnízdí kakadu palmový v dutinách s otevřeným stropem a staví si v nich poměrně vysoké hnízdo z drobných větviček, které slouží v přírodě jako drenážní vrstva v případě dešťů. U nás začali se stavbou hnízda v následujícím roce a celý rok trvala stavba hnízda do výšky 1,2m než začali upravovat hnízdní kotlinku. Bohužel před vlastní očekávanou snůškou přišla v červnu 2013 povodeň, která zasáhla i chovné zázemí. Pár byl přemístěn na karanténu, voda vystoupala do výšky 1,5m, zničila dutinu a vše bylo ztraceno. Návrat ptáků se podařil až po 3 měsících. Připravili jsme jim dutinu již se základem větviček, abychom ptákům pomohli s jejich úsilím, za což se ptáci odvděčili téměř okamžitým zahnízděním a ještě téhož roku snesli jedno vejce. O vejce přestali pečovat 2 dny před líhnutím, a proto muselo být převezeno do líhně. Mládě se vylíhnulo s chovatelskou dopomocí a zprvu mělo problémy na následky těžkého líhnutí. I když později prospívalo dobře, uhynulo ve stáří 4 měsíců na zánět ledvin. Kakadu palmoví snáší výhradně jedno vejce, takže jsme museli čekat na další hnízdění. Další vejce opět před líhnutím opustili a scénář se opakoval – mládě bylo určeno k umělému odchovu, který se ovšem již zdárně podařil, stejně jako odchov o necelé 2 měsíce mladšího sourozence. Ačkoli jsme odchovali již desítky možná stovky druhů ptáků v pražské zoo, nic se nedá srovnat s náročností umělého odchovu kakadu palmového. Na rozdíl od jiných papoušků má tento druh specifické nároky na vysokou energetičnost potravy, ale pouze v malém množství. Vole je uzpůsobeno na omezený příjem, tak aby byla zajištěna správná funkčnost, při podání většího objemu dochází k dilataci a mládě přestane okamžitě trávit a umírá hlady. Intenzívní krmení (včetně noci) tedy probíhá první 4 měsíce. Obtížná je i časová náročnost způsobená pomalým růstem tohoto druhu. Odchov kakadu palmového lze tedy považovat za zdařilý až ve věku kolem 10 měsíců. Po desítkách probdělých nocí jsou pro nás odměnou, nejen 2 zdravá mláďata, ale i zájem odborné veřejnosti a žádosti o chovatelskou radu i od takových institucí jakým je Loro Parque na Tenerife, který dříve patřil ke špičce chovu tohoto druhu.       

 

2: hrabáč kapský (Orycteropus afer) 

 

Kolektiv 6 pracovníků:    Jindra Kotrbáčková, Jaromír Plný, Katka Pechrová, Veronika Svobodníková, Jitka Žohová, Mgr. Barbora Dobiášová (vedoucí chovu)

Mládě – narozeno dne:         26.7.2015            
        
Doplňující údaje:
    
Jde o:                          1. odchov od tohoto páru        
Schéma odchovu:         kombinovaný odchov            
Jedná se o:                   historicky čtvrtý odchov druhu v UCSZOO        
Rodiče pocházejí:          samice zoo Arnhem, samec zoo Colchester
     
    
Stručný popis odchovu:

    Hrabáči kapští se v zoologických zahradách Evropě prvně objevili již v roce 1912 v Budapešti, kam byl dovezen pár. Následovaly další dovozy do Londýna a Říma ve 30. letech a hojněji potom od 60. let. Zvířata dovezená z přírody se zkraje dařilo pouze velmi obtížně udržet při životě, hlavním problémem bylo sestavení vhodné náhradní krmné dávky, protože hrabáči jsou v přírodě téměř striktní myrmekofágové. První úspěšné rozmnožení tohoto druhu v Evropě si připsal Amsterdam v roce 1966. Mláďata se tou dobou dobře sestaveným párům rodila už častěji, ale drtivá většina z nich uhynula během prvních 7 dnů a malým podílem odchovaných mláďat trpí tento druh v celosvětových chovech i dnes.
V Zoo Praha chováme hrabáče od roku 1979 a za tu dobu se podařilo odchovat spolu s letošním mládětem čtyři hrabáče. Letošní mládě je třetím od současného chovného páru, první dvě narozená mláďata měla menší porodní váhu a sníženou životaschopnost a i přes pokusy o umělé krmení uhynula během prvních dnů. Do odchovu třetího mláděte jsme tak šli již se zkušenostmi z předchozích pokusů, plně připraveni na variantu umělého odchovu.
U samic hrabáčů není typická výrazná mateřská péče o mláďata, při porodech v zajetí se často stává, že mládě zalehne či přišlápne. Samici s mládětem bylo tedy nutné nepřetržitě hlídat a nebo mládě odebírat do speciálního vyhřátého boxu a k samici přikládat na krmení. Přes všechnu snahu chovatelů mládě odmítalo pít od samice a muselo se začít krmit uměle kombinací odstříkaného mleziva od matky a mléčné náhražky. Před každým krmením se zkoušelo přikládat k samici, zda nezačne pít samo, což se nakonec již téměř nečekaně povedlo 9. den po narození. V následujících dnech pilo mládě samo již při každém krmení, záhy se ale ukázalo, že nedostatečná stimulace mléčné žlázy u samice v prvních dnech po porodu vedla k tomu, že tvorba mléka je nedostatečná a jediné co ji dokázalo dodatečně nastimulovat byla dlouhodobá přítomnost mláděte v ubikaci. Bylo tedy nutné zahájit nepřetržité hlídky a ponechat mládě u matky s výjimkou její noční aktivity, kdy by mládě opouštěla i za podmínek odchovu ve volné přírodě. Tento režim pokračoval až do věku šesti týdnů. Chovatel, který byl po celou dobu u dvojice přítomen, mládě pravidelně budil na krmení, vážil a dle potřeby dokrmoval mléčnou náhražkou, aby stále přibývalo na váze. V šesti týdnech věku dosáhlo mládě váhy dostatečné na to, aby mohlo být s matkou ponecháváno o samotě nejprve v kratších intervalech přes den a posléze přes noc. Od té doby probíhal další odchov bez zásahu chovatelů pouze s pokračujícím monitoringem váhových přírůstků mláděte. Ve stáří 4 měsíců byl do skupiny úspěšně vrácen chovný samec. Celosvětově se letos jedná o jeden ze šesti úspěšných odchovů tohoto druhu.
    
Za organizaci přihlášku podává a uvedené
skutečnosti potvrzuje: Mgr. Barbora Dobiášová (kurátor chovu)            
V Praze dne 20. 12. 2015

 

 
  • Adresa:
  • Sdružení Česká ZOO
  • Otakara Jeremiáše 1932/12
  • 70800 Ostrava-Poruba
  • Česká republika
  • Mob.:
  • +420 604 612 221
  • Sledujte nás:
  • logo twitter logo facebook