ZOO Jihlava 2014

thumb_142.jpg

1. Panda červená (Ailurus fulgens fulgens)

2. Fenek (Vulpes zerda)

3. Scink šalomounský (Corucia zebrata)

1. Panda červená (Ailurus fulgens fulgens)

Mláďata v počtu 2,0 narozena dne :  23. června 2014

Chovatelé : Martin Tomek, Ilja Libenský, Petra Rodová

Doplňující údaje :

Jde o : První mláďata těchto rodičů

Rodiče pocházejí :

Otec ZOO Krefeld, nar. 2. 7. 2010

Matka ZOO Planckendael, nar. 5. 6. 2012

Popis odchovu :

V roce 2013 se podařilo dopárovat lichého samce samicí narozenou v Planckendaelu. Zvířata se od začátku neprojevovala nijak agresivně. V průběhu sezóny 2013 – 2014 jsme se připravovali na možnost porodu mláďat. Ke dvěma stávajícím nadzemním dřevěným budkám jsme přidali ještě jednu nadzemní a také dvě podzemní budky. Základ těchto budek byl zhotoven z plastu, budky byly zakopány do země, přičemž jejich strop je ponechán v úrovni země, kde je možnost nahlídnout kontrolním víkem.. V budkách jsou použité podlážky v podobě dřevěných roštů. Během jarní sezóny se samice začala jevit proporcemi jako březí, navíc si začala do jedné podzemní budky nosit dostupný rostlinný materiál. Všechny budky jsme nastlali dřevitou vlnou, což u samice vyvolalo potřebu změny budky. Vzhledem k této vnímavosti k vyrušování jsme téměř neprováděli kontroly a odchov tak proběhl s minimem rušivých zásahů bez dalších komplikací. Rodiče v průběhu odchovu mláďat zůstali spolu.

 

2. Fenek (Vulpes zerda)

Mláďata v počtu 0, 2, 1 narozena dne :  25. června 2014

Chovatelé : Marie Obrdlíková, Jana Čeplová, Eva Vytisková

Doplňující údaje :

Jde o : První mláďata těchto rodičů

Rodiče pocházejí :

Otec ZOO Olomouc, nar. 16. 11. 2009

Matka ZOO Lodz, nar. 6. 5. 2012

Popis odchovu :

Fenci našli domov v pavilonu „Africká savana“, kde jsou nosným druhem žirafy. Fenci obývají ubikaci v atriu pavilonu, která je expozičně koncipována jako výsek pouštní krajiny. Fenci mají k dispozici pouze vnitřní ubikaci, ale v období od jara do podzimu mají otevřené střešní okno, takže je zajištěn kontakt s venkovním prostorem. Expozice je vybavena pískem (substrát) s množstvím kamenů a dřevěných prvků. Všechny tyto prvky vytváří řadu úkrytů, takže jsme toto prostředí ponechali i pro případný odchov mláďat. Po narození mláďat se vše zdálo v klidu, třetí den
(27. 6. 2014) jsme ale našli jedno z mláďat mrtvé, po těle mělo patrné množství drobných poranění způsobených evidentně pokousáním. Rozhodli jsme se proto přidat ještě dvě budky (s předsíňkou. Po krátkém zmatečném a bezcílném přenášení mláďat matkou se situace uklidnila a další odchov už probíhal víceméně bez problémů.

 

3. Scink šalomounský (Corucia zebrata)

Mláďata v počtu 0, 2, 2 narozena dne :  28. července 2014

Chovatelé : Lubomíra Ševčíková, Marta Hudcová, Michaela Eliášová

Doplňující údaje :

Jde o : Třetí mláďata těchto rodičů

Rodiče pocházejí :

Otec ze soukromého chovu z přírody

Matka z chovu ZOO Jihlava, nar. 1. 1. 2008

Popis odchovu :

Jedná se o největšího známého scinka, který žije na Šalomounových ostrovech a Zoologická zahrada Jihlava ho chová již 25 let. Šalomounovy ostrovy vynikají svým horkým a vlhkým podnebím s výraznými nočními poklesy teplot. Scinkové žijí nočním způsobem života a tak unikají pozornosti badatelů. Jejich množství v přírodě se jen odhaduje. Chov v zajetí se ne celém světě opírá jen o několik rodinných skupin, které se pravidelně rozmnožují, a několik stovek jedinců chovaných samostatně. Dovozy z přírody jsou velmi omezené, zvířata navíc přicházejí ve velmi špatném zdravotním stavu. Mortalita u čerstvých importů se odhaduje až na 40%.

Do přílohy ClTES II byl scink šalomounský zařazen v roce 1992 a v roce 1994 byl zahrnut do Evropského chovného programu EEP organizovaného Evropskou asociací zoologických zahrad a akvárií EAZA. Od roku 1997 se rozlišují dva poddruhy: Corucia zebrata zebrata z ostrova Malaita a Corucia zebrata alfredschmidti z ostrova Bougainville Obě barevné formy jsou snadno rozlišitelné. Hlavním znakem se zdá být zbarvení oka. U C. z. zebrata je duhovka tmavě zelená, u C. z. alfredschmidti je jasně žlutá.

Scink šalomounský dorůstá celkové délky až 77 cm, délka těla je okolo 35 cm. Je poměrně dlouhověký, dožívá se okolo 20 let. V Zoo Jihlava máme nejstaršího samce v chovu již 23 let. Jelikož byl přivezen z přírody jako dospělý, odhaduje se jeho věk až na 30 let. Zatím neexistuje žádná studie sociálního chování volně žijících zvířat. V přírodě bývají tito scinkové nalézáni jednotlivě i v párech nebo ve skupinách tří až pěti zvířat obou pohlaví a různé velikosti (de Vosjoli, 1993). Předpokládá se, že se jedná o rodinné skupiny. Žije skrytým způsobem života, přes den se ukrývá v dutinách stromů, nejčastěji velkých fíkusů. Domorodci jej nazývají „Hunu“. Ještěři se krmí většinou v noci, za potravou slézají výjimečně i na zem. Živí se převážně listy, pravděpodobně i spadanými plody.

C. zebrata nemá žádné pravidelné období rozmnožování. Charakteristická je pro něj pravá živorodost s alantochoriální placentou (Yaron,1985). Pohlavně dospívají ve třech až čtyřech letech. Po 6 až 7,5 měsících rodí jedno, výjimečně dvě živá mláďata o délce cca 30 cm a váze 100 g, která jsou věrnými kopiemi svých rodičů. Za normálních okolností samice mláďata po dobu několika dnů aktivně brání, někdy i celý měsíc (Balsai, 1995). Jedná se zřejmě o dobu nutnou k zařazení mláďat do sociální struktury skupiny.

Chov v Zoo Jihlava započal v roce 1989, kdy jsme získali dospělou samici z přírody, k níž jsme v roce 1991 přidali dospělého samce, taktéž z přírody. V roce 1992 se narodilo mrtvé mládě. Další, tentokrát již živé mládě se narodilo koncem roku 1995. Od roku 1992 do roku 2014 Zoo Jihlava úspěšně odchovala 20 mláďat. Naši jedinci po celou dobu chovu nebyli léčeni a nevykazovali známky nemoci. Jen několikrát jsme léčili pohmožděniny z napadení při spojování různých jedinců. Celých dvacet let jsme odchovávali mláďata pouze po zakládajícím páru, bez možnosti zapojit do chovu cizí krev. Dne 12. 10. 2011 se nám podařilo získat samce ze soukromého chovu, dovezeného z přírody. Po úspěšném spojení s naší samicí narozenou 1. 11. 2008 vznikl harmonický pár a v následujícím roce se nám podařilo odchovat první mládě v F3 generaci.

V letošním roce se nám 28. 8. 2014, tedy přesně po roce, narodila druhá dvojčata v historii Zoo Jihlava. Samice porodila ve skrýši pod kmenem, kam odmítala pustit samce, starší mláďata i nás. Mláďata aktivně hlídala dva měsíce a i potom jsme byli svědky agresivního chování samice vůči samci, kdy měl samec snahu napadnout starší mláďata a samice se postavila mezi ně a samce odháněla výpady s otevřenou tlamou. Samec před ní ustupoval a ukryl se v dutém kmeni. Tyto šarvátky jsme pozorovali několikrát, ale nikdy nedošlo k přímému boji se zraněním. U dvojčat se rodí většinou samec a samice. U našich ještěrů zatím nelze pohlaví určit a bývá to velký problém i v dospělosti.

Mláďata se snažíme každý měsíc pravidelně převažovat. Po narození měřila po 30 centimetrech a vážila 94 a 98 gramů. Při převážení po třech měsících mláďata vážila 148 a 150 gramů. Růst mláďat je velice individuální. Většina autorů uvádí, že mláďata začínají přijímat potravu až po prvním svlékání, tj. devět až jedenáct dnů po narození. Vzhledem k tomu, že naše mláďata během prvního měsíce ztratila 10 g ze své porodní váhy, lze předpokládat, že první dny opravdu potravu nepřijímala a trávila žloutkový vak. V našem chovu jsme také zaznamenali koprofágii, kdy mládě požírá trus své matky. Domníváme se, že je to nutné pro vytvoření střevní mikroflóry, bez které nemohou trávit celulózu a mají problémy s vyprazdňováním.

Skupinu šesti zvířat ve složení chovný pár, roční dvojčata a letošní dvojčata chováme v teráriu o rozměrech 120x60x50 cm s miskou na vodu, topnou deskou, 100W výhřevnou žárovkou a zářivkou REPTI-GLO 5.0. Terárium je doplněno větvemi stromů a umělými květinami. Jako substrát používáme lignocel smíchaný s drcenou kůrou. Teploty v teráriu zůstávají po většinu roku konstantní, ve dne 24 - 28°C, v noci 20 - 21 °C, pod výhřevnou žárovkou až 35°C. Vlhkost v teráriu se pohybuje okolo 80%. Denně terárium rosíme, ještěři velice rádi olizují kapky rosy nebo pijí vodu přímo ze střičky. Také často využívají misku s vodou. V průběhu roku střídáme dva světelné režimy: zimní od listopadu do března s osmihodinovým dnem a letní od dubna do října s dvanáctihodinovým dnem. V rozmnožování to však nehraje žádnou roli, protože mláďata se u nás rodí po celý rok.

Krmení podáváme 3x týdně na jednu plochou misku. Krmná dávka se skládá z rostlinné stravy. Dále přidáváme vitamíny (Vitamix rep), jedenkrát za dva měsíce vitamín AD3 a E, drcené skořápky nebo strouhanou sépiovou kost. Základem krmné dávky je v zimních měsících čínské zelí a v letních měsících pampelišky, tráva a bylinky. Výběr potravy musí být takový, aby byla zachována minerální rovnováha. Poměr vápníku a fosforu v potravě by měl být 1-1,5 : 1 ve prospěch vápníku. Je-li příjem fosforu dlouhodobě vyšší než příjem vápníku, vzniká metabolické onemocnění skeletu zvané osteodystrofie. Krmení podáváme vždy ad libitum, ještěři nemají při správném výběru surovin snahu tloustnout.

Domnívám se, že problematika chovu scinka šalomounského se poněkud liší od většiny plazů, neboť k úspěšným a pravidelným odchovům bude třeba především poznat etologii druhu a vytvořit pevná a stálá společenství. Základem rodiny je harmonický pár, který spolu žije pravděpodobně celý život. Dominantní může být samec i samice. Mláďata zůstávají v rodině do dospělosti, samci asi do čtyř let, samice déle, až do osmi let věku. Pokud zůstanou po dosažení dospělosti, samec je nepáří. Za minimální skupinu, ve které se mohou uplatnit sociální vztahy, je třeba považovat nejméně tři jedince, takže mláďata neodstavujeme dříve, než se narodí další mládě. Z naší zkušenosti víme, že samice může uhynout stresem, pokud mládě odstavíme dříve než v jednom roce. Bylo by vhodnější vytvářet skupiny ještě větší, aby se vztah dominance a podřízenosti mohl rozvrstvit mezi více zvířat, což vede ke snížení pravděpodobnosti vážných konfliktů. Rozhodně považuji za nešťastné jakékoliv zasahování do stálých skupin a z toho plynoucí narušování vytvořených sociálních vztahů. V žádném případě nelze doporučit oddělený chov obou pohlaví a umisťování samic k samcům pouze na odpáření, stejně tak jako separování gravidních samic. Vzácně uváděné pozření novorozenců (Honegger, 1985) je pravděpodobně důsledek právě stresu a narušení sociálních vztahů ve skupině.

Scink šalomounský patří díky svému sociálnímu způsobu života mezi velice zajímavá zvířata a dosud se o něm ví jen velmi málo. Počet narozených mláďat v zoologických zahradách i u soukromých chovatelů se počítá jen na několik jedinců ročně na celém světě. Pouze několik institucí v Evropě se může pochlubit chovem větších skupin a Zoo Jihlava k nim patří.

 

 

23. června 2014

 
  • Adresa:
  • Sdružení Česká ZOO
  • Otakara Jeremiáše 1932/12
  • 70800 Ostrava-Poruba
  • Česká republika
  • Mob.:
  • +420 604 612 221
  • Sledujte nás:
  • logo twitter logo facebook