ZOO Olomouc 2012

thumb_92.jpg

odchov č.1 : Vačice bělobřichá ( Didelphis albiventris) kategorie - Savci

odchov č.2Pásovec štětinatý (Chaetophractus villosus) kategorie - Savci

odchov č.3 Mravenečník velký (Myrmecopghaga tridactyla) kategorie - Savci

odchov č.4 : Urson kanadský (Erethizon dorsatum) kategorie - Savci

odchov č.5Mravenečník čtyřprstý ( Tamandua tetradactyla) kategorie - Savci

odchov č.6 : Parmovec Skvělý (Pterapogon kauderni) kategorie - Ostatní

odchov č.7 : Siamang ( Hylobates syndactilus) kategorie - Savci

odchov č.8 : Lev berberský ( Pantera leo leo) kategorie - Savci

 

 

Vačice bělobřichá ( Didelphis albiventris )

10 mláďat

Doplňující údaje:

Jedná se o první odchov tohoto druhu v Zoologické zahradě Olomouc. Rodiče – sameček a dvě samičky  - byli přivezeni do Zoologické zahrady Olomouc v květnu 2012 ze země přirozeného výskytu – z Paraguaye. Není známo, zda rodiče pocházejí z volné přírody nebo z odchovu v zajetí, v každém případě jsou mláďata první generace narozená v ČR. Všech 10 mláďat bylo odchováno rodiči.

Stručný popis odchovu:

Zoologická zahrada Olomouc získala vačice bělobřiché na konci května 2012 v rámci výměny zvířat z Paraguaye. Zvířata byla umístěna do budovy Zimoviště, kde dostala k dispozici uzavřený vnitřní prostor o rozměrech zhruba 1,5 x 1,5 x 2 metry s malým zaskleným venkovním výběhem. Prostor byl vybaven v horní části dvěma kusy bambusových tyčí o průměru asi 15 cm a o délce asi 1 metr a dvěma budkami umístěnými na zemi. Jako potravu jsme předkládali z větší části jednodenní kuřata a měkké ovoce, o jinou potravu vačice příliš nejevily zájem. Ačkoliv se jedná o zvířata, která často podléhají stresu, naše vačice se v krátké době aklimatizovaly. Samičky si oblíbily úkryty v horní části ubikace, do kterých ošetřovatelé nevidí, sameček se zdržoval více v budce na zemi. V průběhu měsíce srpna jsme zaznamenali podle zvuků, že v horních bambusových úkrytech je živo a krátce nato se začaly občas na zemi objevovat malé vačice. V tu dobu začala zároveň značně stoupat potřeba potravy, proto jsme krmnou dávku obohatili o tvaroh, vejce, piškoty, hmyz, větší množství měkkého ovoce, např. hrozny, banány, hrušky, kivi, později začali přijímat i rajčata a blumy. Jako přídavek biologické potravy dostávají křečky a myši.

Při kontrole na konci listopadu jsme zjistili, že máme 10 kusů odchovaných vačic, které jsou ve velmi dobré kondici.

Kolektiv 4 ošetřovatelů Zimoviště vedený Pavlem Vidlářem

Dr Libuše Veselá zoolog

Vačice bělobřichá - rodina v dutině

Vačice bělobřichá

Vačice bělobřichá

 

Pásovec štětinatý (Chaetophractus villosus)

Doplňující údaje: Zoologická zahrada Olomouc získala pár mladých pásovců štětinatých pocházejících z Jižní Ameriky v roce 2009. Tento druh jsme již dříve chovali a v olomoucké zoo došlo dvakrát i k jejich rozmnožení. Nově dovezení pásovci se na první pohled liší od ostatních pásovců štětinatých, které jsou chováni v českých a polských zoo, může se jednat o jiný poddruh, narozená mláďata jsou první generace po těchto rodičích, narozená v České republice.

Stručný popis odchovu:

Pásovci jsou všežravá zvířata, u kterých není problém zajistit jim vyhovující náhradní krmnou dávku, ale je obtížné poskytnout jim klid potřebný k odchovu mláďat. Proto jsme je na začátku roku 2012 umístili do budovy izolace v zázemí zoo. Přes kladný vztah tohoto druhu k potravě zpočátku roku naši pásovci byli ochotni přijímat jen malé množství krmení. Na konci února se narodila dvě mláďata, avšak v průběhu prvních dnů bylo na první pohled jasné, že se spíše ztrácejí než že by rostla. Matka se o ně starala, ale vše nasvědčovalo tomu, že mají málo mléka, což vedlo k úhynu obou v průběhu 14 dnů. Následně jsme začali přidávat tvaroh, vajíčka, ovoce a moučné červy. V červnu 2012 se narodila další dvě mláďata, která se velmi dobře vyvíjela a samička je bez problému odchovala.

Kolektiv 4 ošetřovatelů, vedený Pavlem Vidlářem

Dr Libuše Veselá, zoolog

 

samice s mláďaty

 

 

Mravenečník velký (Myrmecopghaga tridactyla)

Mládě  - samička Safira narozená 11. září 2011

Doplňující údaje:

Jedná se o první mládě tohoto rodičovského páru i první mládě narozené v Zoologické zahradě Olomouc a zároveň se jedná o historicky první porod živého mláděte mravenečníka velkého v rámci Unie Českých a slovenských zoologických zahrad.

Oba rodiče jsou nepříbuzní. Otec Sylvin pochází přímo z oblasti přirozeného výskytu tohoto druhu a byl do olomoucké zoo importován v roce 2004 z Guayany, matka Pia byla odchována v ZOO ve Stuttgartu. Mládě bylo odchováno matkou.

Stručný popis odchovu mláděte mravenečníka velkého v Zoologické zahradě Olomouc

Mravenečníky velké chováme v Zoologické zahradě Olomouc od roku 2004, kdy se nám podařilo přivézt první dva mladé jedince z Guayany, bohužel se však  jednalo o dva samce. Chovný pár se podařilo sestavit až o 4 roky později, kdy byla do naší zoo byla přivezena jedenáctiměsíční samička Pia ze Stuttgartu. Její seznámení se čtyřletým samcem Silvínem proběhlo bez komplikací a po čtrnácti dnech jsme je mohli nechat spolu nepřetržitě bez dozoru. Od té doby jsme několikrát zaznamenali páření. Na jaře 2011 se chování samičky viditelně změnilo, a to především v tom, že byla mnohem citlivější na neznámé podněty. Příčinu těchto změn ani příčinu, proč do té doby nezabřezla, jsme neznali a proto 31. 8. jsme se rozhodli samici uspat a vyšetřit, abychom se pokusili zjistit, proč nezabřezává. Při vyšetření ultrazvukem byl v děloze zjištěn objekt o průměru 3,3 cm a za 3 týdny mělo být provedeno kontrolní vyšetření, ke kterému už nedošlo, neboť 11. 9. 2011 v dopoledních hodinách se ve výběhu za přítomnosti samce a před očima návštěvníků narodilo mládě. Porod byl zcela nečekaný a ještě ráno, když byli oba mravenečníci nakrmeni a vypuštěni do výběhu, nebylo na samici nic znát.

Samici s mládětem na ocase jsme oddělili od samce a na celý měsíc jsme pavilon uzavřeli. Zpočátku Pia v plnění mateřských povinností trochu tápala, ale postupně se stala příkladnou matkou. Hned od druhého dne jsme mládě začali vážit, zároveň jsme zjistili, že se nám narodila samička. Váha po porodu byla 1749 g, váha placenty byla 418 g. Vážení se provádělo vždy v určitou hodinu, kdy jsme matce podávali instatní krupici, žloutek, šťávu z mrkve a trochu tvarohu a Pia si za to nechávala odebrat mládě na vážení. Po zkušenostech s mravenečníky stromovými jsme zpočátku brali mládě na plyšové zvířátko, protože malý mravenečník, který se ničeho nedrží, začne volat matku, což by u mravenečníka velkého mohlo být velmi nebezpečné. 14. 9. jsme mládě i změřili, jeho délka od špičky nosa po konec ocásku byla 71 cm.

Na základě pozorování chování matky jsme se rozhodli dát jí do ubikace boudu. V ní se cítí bezpečně a úklid v ubikaci je bezpečný i pro ošetřovatele. Mládě se vyvíjelo bez problémů, přibíralo na váze, avšak neviděli jsme je přijímat potravu, protože při krmení bylo vždy na zádech matky. Ve dvou měsících jsme poprve našli trus, nejednalo se však už o mléčný trus a bylo tedy zřejmé, že mládě už nějakou dobu muselo s matkou přijímat potravu dospělých mravenečníků. Ve druhém měsíci už mládě samo vylézalo z boudy, hrálo si s balónem, očichávalo okolí boudy a už mnohem dříve bylo pozorováno, že si hrálo s matkou v boudě. Bazének jsme nechávali napuštěný až od třetího měsíce věku. Do té doby jsme jej napouštěli jen na vykoupání matky, při kterém bylo mládě odděleno, a vždy po vykoupání samice jsme jej vypouštěli. V tuto dobu bylo také mládě zastiženo, jak se samo přes den krmí z misky, když matka spí v boudě.

Ve věku mláděte přibližne půl roku jsme je i s matkou spojili se samcem. Spojení proběhlo zcela bez komplikací a krátce poté došlo zřejmě k dalšímu odpáření samice, neboť téměř do roka a do dne 9. 9. 2012 se tomuto rodičovskému páru narodilo další mládě.

Kolektiv: ošetřovatelka Hana Dostálová a kolektiv dalších 4 pracovníků pavilonu šelem vedený Josefem Drtilem

Dr Libuše Veselá,  zoolog

Samice s mládětem

vážení mláděte

mládě

 

 

Urson kanadský – Erethizon dorsatum (opakovaný odchov)

Doplňující údaje:

Přihlašujeme dvě mláďata narozená, otec  i obě matky pocházejí  z USA, mláďata jsou první generace odchovaná v Evropě.

Jedná se celkově o 5.a 6. mládě narozené v ZOO Olomouc, z nich 5 bylo odchováno.

Stručný popis chovu:

Zoologická zahrada Olomouc chová ursony kanadské již několik let, rodiče odchovaných mláďat byli do olomoucké zoo dovezeni v roce 2009 ze země výskytu – ze Severní Ameriky. Pravděpodobně se jednalo o mládá zvířata narozená v předchozím roce, avšak samička byla březí a krátce po příjezdu porodila mládě. Toto mládě muselo být odchováno uměle z důvodu nepřítomnosti matky, která nešťastnou náhodou opustila výběh, byla však za delší dobu nalezena a vrácena. V následujícím roce 2010 tato samička znovu porodila, tentokrát však byla umístěna ve výběhu, odkud se nemohla dostat a mládě sama odchovala. Nejednalo se o náhodný úspěch, protože se opakoval i v následujících letech 2011 a 2012. V těchto letech se do reprodukce zapojila i druhá samička ursona, kterou v naší zoo máme již o rok déle. První mládě narozené 2011 bohužel uhynulo patrně následkem úrazu, v roce 2012 však byla odchována v ZOO Olomouc dvě mláďata ursona kanadského. O ursonech se říká, že jejich chov v zajetí je velice obtížný a někdy až prakticky nemožný, že jsou extrémně nároční k bakteriálníma virovým infekcím, k výskytu parazitóz nebo mykóz a pokud jejich chov je vůbec možný, tak vyžadují mimořádné zoohygienické podmínky. Důkazem toho, že je o ně v olomoucké zoo dobře pečováno, jsou dosažené odchovy, přesto však je nutno říci, že chovatelské a zoohygienické podmínky nejsou nikterak extrémní a že jsou takové, jaké jsou obvyklé při chovu různých jiných náročných druhů savců. Zvířata jsou umístěna ve venkovní pletivové voliéře s podestýlkou ze štěpky, která je občas vyměňována, mají k dispozici parkosy a budky a jako potravu dostávají směs zrnin, tvrdé pečivo a různé druhy ovoce a zeleniny.

Kolektiv 4 pracovníků vedený Pavlem Vidlářem

Dr Libuše Veselá, zoolog

Matka s mláďaty

mládě

 

 

 

Mravenečník čtyřprstý (Tamandua tetradactyla )

samička Ellie narozená 5. 5. 2012 (opakovaný odchov)

Doplňující údaje:

Otec mláděte samec Dart je zakladatel chovu tohoto druhu v ZOO Olomouc, do naší zoo se dostal v roce 2003 prostřednictvím firmy Herne breeding Center a pravděpodobně pochází z Jižní Ameriky.

Matka Tara se narodila v Zoologické zahradě Olomouc, jedná se tedy již o druhou generaci narozenou v ZOO Olomouc. Ellie je celkově páté mládě narozené v ZOO Olomouc a zároveň páté mládě tohoto druhu odchované v rámci UCSZOO , jednotlivá mláďata jsou potomci dvou otců a dvou matek.

Stručný popis chovu:

Mravenečníky čtyřprsté chováme na pavilonu jižní Ameriky ve společné expozici s velkou skupinou kotulů veverovitých. První mládě narozené v naší ZOO byl sameček Indi narozený v roce 2006, rodiče byli zakládající pár Dart a Tami. V dalších třech letech se mládě nenarodilo a proto jsme v roce 2009 přivezli do naší zoo nového samečka Yarise. Tami velmi brzo zabřezla a tentýž rok se narodila další mládě samička Tara. Téměř přesně za rok stejný chovný pár přivedl na svět další samičku Tessu, mladá Tara byla oddělena od rodičů k Dartovi, kterého jsme považovali z už neplodného, avšak hned ve věku 1 roku s ním zabřezla a narodila se další samička Ellie jako páté mládě mravenečníka čtyřprstého v ZOO Olomouc. Mravenečníky čtyřprsté krmíme rozmixovanou směsí vařeného drůbežího masa, banánů, žloutků, granulí pro psy a různých dalších přísad, minerálních a vitamínových doplňků. Chováme je ve vlhkém a teplém prostředí pavilonu jihoamerických zvířat, především v létě  s možností  pohybu ve venkovním výběhu.

Kolektiv 4 pracovníků vedený Josefem Drtilem

Dr. L. Veselá, zoolog

Matka s mládětem

mládě při vážení

 

 

 

 

Skupina parmovců

snůška jiker

skupina mladých

 

 

 

Samice s narozeným mládětem

 

 

 

 

malá lvíčata

odrostlé lvíče

 
  • Adresa:
  • Sdružení Česká ZOO
  • Otakara Jeremiáše 1932/12
  • 70800 Ostrava-Poruba
  • Česká republika
  • Mob.:
  • +420 604 612 221
  • Sledujte nás:
  • logo twitter logo facebook