ZOO Zlín

thumb_46.jpg

odchov č 1: vlhovec žlutohřbetý (Cacicus cela) kategorie - ptáci

odchov č 2: vlhovec zelený (Psarocolius viridis) kategorie - ptáci

Popis odchovu vlhovce žlutohřbetého (Cacicus cela) v ZOO Zlín-Lešná v roce 2011

První jedince tohoto druhu jsme získali v roce 2006 a 2007 (jednalo se ovšem o tři samce), takže skutečný základ chovu můžeme datovat od roku 2009, kdy do naší zahrady přišly další tři páry (import z přírody Jižní Ameriky). Protože v zahradě se nabízí možnost chovat tyto ptáky volně v prostoru tropické haly Yucatán, jsou tito ptáci k vidění právě zde. Společně s vlhovci červenohřbetými (Cacicus haemorrhous) tvoří v podstatě jedno kompaktní hejno, které se víceméně společně pohybuje v prostoru tohoto výše jmenovaného (návštěvníkům přístupném) skleníku. Ten je plně prorostlý tropickou vegetací, který ptákům skýtá nejen možnost úkrytu, ale i možnost vybudovat si na vhodných místech vlastní spletená hnízda podobná těm, která staví snovači. Vlastní stavba hnízda je otázkou několika mála dní, ale u tohoto druhu jsme jejich vybudování zaznamenali poprvé až v letošním roce 2011. Není bez zajímavosti, že ptáci si pro výstavbu hnízd vybrali místo, kde už předtím od roku 2010 hnízdí vlhovci červenohřbetí. Také jsme si všimli, že ze všech možností si vlhovci vybrali také ten prostor haly, který se nachází nad expozicí krokodýlů (aligátorů), tedy nad vodní hladinou. Právě takové umístění hnízd můžeme u tohoto druhu pozorovat i v přírodě. Zřejmě je pocit, že mají hnízda spletena pod ochranou vodní plochy, více uklidňuje. Může se ovšem jednat i o náhodu, tu také nemůžeme vyloučit. Ptáci jsou zakrmováni na jednom místě, abychom o nich měli pokud možno co největší přehled. Krmnou dávku předkládáme dvakrát denně a jedná se o typické krmení hmyzožravých ptáků, pochopitelně obohacené o ovoce. Protože jsou hnízda umístěna v několikametrové výšce, nemáme možnost průběh hnízdění nijak kontrolovat či snad blíže sledovat. Vylíhnutí mláďat lze především v ranních hodinách rozpoznat podle slabých zvuků, vycházejících z útrob hnízda. Dospělí ptáci se v této době velmi často do hnízda vracejí, aby nakrmili mládě (mláďata). Bohužel jsme v hnízdní době zaznamenali také několik případů, kdy upadla celá větev, na kterém byla hnízda umístěna. Dodatečně jsme tak kontrolou těchto hnízd zjistili, že v něm byla buď vejce (pádem se však rozbila) nebo dokonce odlíhnutá, ale již mrtvá mláďata. Nicméně přes všechna úskalí se vlhovcům žlutohřbetým podařilo jedno mládě zdárně odchovat. O jeho existenci jsme zpočátku ani nevěděli, i když jsme dle chování usuzovali, že ptáci hnízdí a v některých hnízdech můžou být i mláďata. První důkaz o odchovu tohoto druhu vlhovce nám předložila až PhD studentka Helen Thieltges z Francie, která právě v této době studovala naše vlhovce v rámci své doktorandské práce. Podařilo se jí krátce nafilmovat mládě, jak žadoní o potravu jednoho ze svých rodičů (a bylo jím posléze skutečně nakrmeno). Od té doby jsme pak mládě pozorovali pravidelně. Lišilo se od dospělých ptáků tmavým zbarvením očí a celkově matnějším zbarvením. Z důvodu výborných leteckých schopností vlhovců a problémů při jejich odchytu za účelem kroužkování jsme toto mládě ponechali bez značení.
Co se týče odchovu tohoto druhu v rámci evropských zoologických zahrad, našli jsme prokazatelně pouze odkazy o tom, že se tento druh podařilo odchovat pouze ve dvou německých zahradách – ZOO v Kolíně nad Rýnem a v Berlíně.

Vlhovec žlutohřbetý

Popis odchovu vlhovce zeleného (Psarocolius viridis) v ZOO Zlín-Lešná v roce 2011

První jedince tohoto druhu jsme získali v roce 2004, chovem druhu jako takového se tedy zabýváme již sedm let. Za tu dobu už naši chovatelé v předchozích letech evidovali snahu některých ptáků o hnízdění, ale k úspěšnému odchovu nikdy předtím nedošlo. Vlhovci zelení jsou v zahradě chováni jak po párech (máme 2 samostatně chované páry), tak také v menší skupině (jeden samec + 4 samice), ale největší aktivitu a chuť k hnízdění jsme pozorovali právě u těchto oddělených párů (oba v roce 2011 snesli několik oplozených vajec). Vlhovci obecně hnízdí v nápadných závěsných hnízdech, které si sami obratně splétají ze stébel, které jsou schopni si dokonce upravit a vyrobit z listů či kmenů některých stromů. Problémem při stavbě hnízd je právě výběr materiálu, který musí být dostatečně pevný a odolný, aby vydržel několikatýdennímu hnízdění.
Jak již bylo uvedeno výše, už v předchozích letech jsme zaznamenali snůšky vajec (nejčastěji 2 během jedné snůšky), dokonce i odlíhnutí mláďat, ta se ale vždy beze stopy ztratila. Proto jsme se pokusili během prvého hnízdění v roce 2011 vejce odebrat a inkubovat je uměle a mláďata následně odchovat rovněž umělým způsobem. Tato myšlenka se ovšem ukázala jako velice složitá, neboť odlíhnutá mláďata vždy do dvou dnů po narození uhynula. Naopak z druhé snůšky, kterou ptáci snesli 30.06. jsme se již rozhodli pro to, abychom jedno vejce v hnízdě ponechali rodičům. To druhé vejce bylo odebráno a výsledek byl typický – za dva dny mládě uhynulo (vážilo 13 g). Naštěstí ovšem právě ponechané vejce bylo oplozené a 16.07. jsme pohmatem zjistili, že se mládě v hnízdě rodičům odlíhlo. Za dva dny nato, tj. 18.07. jsme provedli další kontrolu (opět úspěšnou – mládě stále žilo). 21.07. jsme již mohli s jistotou konstatovat, že mládě roste. Samice se v prvních dnech v podstatně nepřetržitě zdržovala v hnízdě, které opouštěla jen na krmení. Mnohem větší a robustnější samec byl ve voliéře ponechán společně se samicí. 25.07. jsme kontrolou zjistili, že mladý vlhovec otevřel oči a byl stále bez základu opeření. Ta se na jeho těle začala objevovat až od 29.07. (prvně na hlavě, křídlech a zádech). 11.08. ošetřovatelé prvně pozorovali mládě ve vchodu do hnízda (v té době bylo již téměř celé opeřené). Na druhý den, tj. 12.08. odpoledne již mládě opustilo rodičovské hnízdo a zdržovalo se ve větvích poblíž něj. Jen o několik dní dříve samec začal s budováním nového hnízda, které ovšem nebylo již ptáky za účelem hnízdění obsazeno. Mládě se od samého začátku ve voliéře dobře orientovalo. Juvenilní znaky se začaly ztrácet od 18.09, přičemž do konce listopadu 2011 bylo mládě již opeřeno do šatu rodičů (včetně zobáku). Analýzou vzorků peří bylo zjištěno, že se jedná o samici.
Co se týče odchovu tohoto druhu v rámci evropských zoologických zahrad, našli jsme prokazatelně pouze odkaz o tom, že se tento druh podařilo rozmnožit pouze v ZOO Kerkrade (Nizozemí). Jedná se tedy patrně teprve o druhý odchov v rámci evropských zahrad, navíc plně rodičovským způsobem.

Vlhovec zelenýVlhovec zelený - mládě

 
  • Adresa:
  • Sdružení Česká ZOO
  • Otakara Jeremiáše 1932/12
  • 70800 Ostrava-Poruba
  • Česká republika
  • Mob.:
  • +420 604 612 221
  • Sledujte nás:
  • logo twitter logo facebook